10. ledna 2008
Na právě skončený rok nebudou provozovatelé drážní dopravy kvůli vysokému počtu mimořádných událostí vzpomínat rozhodně v dobrém. Zejména České dráhy za sebou mají několik vážných nehod nejen na železničních přejezdech. „Ještě sice nemáme uzavřené všechny statistiky, ale mohu říci, že se počet zejména těžších mimořádných událostí loni meziročně mírně zvýšil,“ uvedl v rozhovoru pro Dopravní noviny generální inspektor Drážní inspekce ČR Roman Šigut.
„Jak se vyvíjel loňský rok z hlediska počtu mimořádných událostí?“
„Se statistikou je to poněkud komplikovanější, protože v roce 2006 se v polovině roku změnila vyhláška a s ní i kategorizace mimořádných událostí. Spíše než počet nehod můžeme tedy srovnávat jejich následky. I zde je to ovšem poněkud zavádějící, protože statistika zahrnuje i osoby, které si zranění či smrt přivodily samy. Rozhodující proto bude srovnání mimořádných událostí, za které odpovídají provozovatelé. Všechny mimořádné události by měly být uzavřeny do konce února, tak uvidíme. “
„Můžete tedy alespoň přiblížit loňské trendy jak v počtu nehod, tak v počtu jejich obětí?“
„Podle předběžných čísel v roce 2007 zahynulo na drahách 177 osob a dalších 608 bylo zraněno. Ve srovnání s rokem 2006, kdy bylo usmrceno celkem 256 osob a 651 zraněno, to znamená pokles jak v počtu zraněných, tak usmrcených. V roce 2007 se však odehrálo několik závažnějších mimořádných událostí, jako byly srážky vlaků v Káranicích nebo Čerčanech, vykolejení vlaku u Mníšku pod Brdy, vykolejené pendolino či střety na přejezdech u Vraňan a Jablůnky, které se vymykají běžnému roku. Ale na konečné statistiky je ještě brzy.“
„Jak se loni vyvíjel počet nehod na železničních přejezdech?“
„Loni byl trend spíše klesající, a to ať už v počtu samotných nehod nebo v počtu usmrcených či zraněných osob. Do poloviny prosince se událo 252 nehod na přejezdech, o rok dříve jich bylo 288.“
„Stále platí, že za drtivou většinu nehod na přejezdech může řidič motorového vozidla?“
„Určitě ano, drtivá většina nehod je způsobena nekázní řidičů motorových vozidel či chodců. V závěru loňského roku jsme ale zaznamenali mimořádné události, u nichž ještě zkoumáme, zda nedošlo k pochybení ze strany železnice. V prvním případě se jedná o ověření dostatečných rozhledových poměrů na přejezdu zabezpečeném pouze výstražnými kříži, v druhém pak o ověření okolností, které vedly ke střetu osobního vlaku s nákladním automobilem na přejezdu zabezpečeném výstražným zařízením, které nebylo v činnosti.“
„Jaké jsou další příčiny mimořádných událostí na železnici?“
„Další nejčastější příčinou je selhání lidského faktoru. Ve srovnání s roky 2005 a 2006 je trend selhání lidského činitele na vzestupu. To se projevilo i u několika větších mimořádných událostí, kdy došlo například k projetí návěstidla.“
„Jaké pravomoci má vůbec drážní inspekce?“
„Drážní inspekce má dva základní okruhy činností. Prvním okruhem je šetření mimořádných událostí. Druhým okruhem je prevence, kterou vykonáváme zejména formou výkonu státního dozoru. Dohlížíme na dodržování zákona o drahách, zaměřujeme se hlavně na věci týkající se bezpečnosti. Ve stanovených případech může Drážní inspekce uložit pokutu až 10 milionů Kč. Na základě výsledku šetření mimořádné události může Drážní inspekce vydat i bezpečnostní doporučení. To by pak mělo být akceptováno příslušnými provozovateli i dráž-ním správním úřadem.“
„Vaše pravomoci se vztahují na všechny dopravce podnikající v kolejové dopravě?“
„Naše činnost se vztahuje na všechny dopravce, provozovatele či vlastníky drah, kterých je v České republice asi 750 z odvětví drah železničních, tramvajových, trolejbusových, speciálních (metro) a lanových. Tedy všech druhů dopravy, které spadají pod zákon o drahách.“
„Hovořil jste o prevenci. Co dělá Drážní inspekce pro to, aby se předcházelo mimořádným událostem?“
„Naše činnost v tomto směru se provádí ve dvou rovinách. Jednak provádíme výkon státního dozoru většinou formou neoznámených kontrol a spíše se zaměřujeme na situaci v terénu. Oznámené kontroly se týkají zejména administrativních záležitostí. Druhý okruh prevence tvoří preventivní a osvětové akce. V roce 2007 jich bylo hned několik, a to poprvé za dobu existence Drážní inspekce. První kampaň se týkala dětí – ve spolupráci s dětským časopisem jsme připravili speciální číslo o železnici, kde se děti zábavnou formou dozvěděly, jak se mají správně chovat v blízkosti železnice. Další preventivní akcí byla série motivů, které varovaly všechny občany před nezodpovědným chováním v blízkosti dráhy. Natočili jsme také film týkající se problematiky železničních přejezdů a chování zejména řidičů v jejich blízkosti.
„Co nejčastěji kontrolujete na neohlášených kontrolách?“
„Těch věcí je celá řada. Zaměřujeme se například na kontrolu vlakových souprav, zda je dodržen termín jejich pravidelné prohlídky, zda jsou soupravy řádně označeny, zda jsou uzavřeny čelní a zadní přechodové dveře, zda jsou zavřeny dveře během jízdy vlaků, zda jsou soupravy vybaveny odpovídajícími protipožárními systémy či zda je záchranná brzda chráněna proti zneužití a podobně. Několikrát jsme při těchto kontrolách narazili na závažná pochybení, která přímo ohrožovala bezpečnost drážní dopravy.“
„Jaké jsou nejčastější prohřešky?“
„V poslední době to jsou právě otevřené čelní a zadní přechodové dveře. Na druhou stranu například ve vybavení vlakových souprav protipožárními systémy došlo v poslední době k velkému posunu dopředu.“
„Říkal jste, že můžete dávat i návrhy ke změně legislativy. Daří se vám tyto připomínky prosadit?“
„Využíváme nástroje bezpečnostního doporučení a jeden z posledních příkladů svědčí o tom, že býváme úspěšní. Po velké mimořádné události u Vraňan, kde došlo ke střetu rychlíku s odstaveným autem, následovala nepřesná komunikace mezi Policií ČR a výpravčím Českých drah. Výpravčí zastavil dopravu tak, jak mu Policie ČR řekla, bohužel však policisté udávali úsek silnice, zatímco železničář měl na mysli železniční trať. Na základě toho požadujeme jednoznačné určení všech železničních přejezdů v České republice. To už se dneska realizuje a podobné nehody by se neměly opakovat.“
Tomáš Johánek
