29. září 2010
Dopad nových předpisů na ochranu životního prostředí na námořní přepravu je hlavním tématem kongresu Global Maritime Environmental Congress (GMEC), který se tento týden koná v rámci veletrhu námořních technologií SMM v Hamburku. Intenzivní diskuse se před jeho zahájením očekávaly především ohledně nových limitů sirných emisí. Od ledna totiž pro lodě pobývající v kterémkoli přístavu Evropské unie déle než dvě hodiny platí povinnost dodržovat hranici 0,1 procenta SO2 v emisích. Cílem příslušné směrnice EU je snížení škodlivých emisí v přístavech až o 70 procent.
Pravidla Mezinárodní námořní organizace IMO od 1. července letošního roku stanovují pro oblast Severního a Baltského moře jako mezní hodnotu oxidu siřičitého (SO2) 1,0 procenta. Obě moře byla prohlášena za „oblasti s kontrolovanými emisemi“ (ECAS). Znovu snížit se mají limity v roce 2015, kdy bude maximální obsah síry v naftě pro motory plavidel omezen hranicí 0,1 procenta. Mimo kontrolované oblasti však bude nadále možné do ovzduší vypouštět emise s obsahem SO2 až 4,5 procenta; až v roce 2012 by se „obecná“ hodnota měla snížit na 3,5 procenta.
Rejdaři protestují
Přísnější pravidla pro Severní a Baltské moře ostře kritizují rejdařství, která v oblasti působí. Argumentují mimo jiné i tím, že jde o zjevné porušení ideje jednotného evropského trhu. Ekonomiky zemí, jako je Finsko nebo Švédsko, totiž nařízení jednostranně postihne – na rozdíl například od středomořských států. Podmínky IMO nutně povedou k vyšším dopravním nákladům v prostoru Severního a Baltského moře.
Podle studie, kterou si nechal vypracovat svaz evropských rejdařů ECSA, lze počítat s nárůstem nákladů na pohonné hmoty až o 40 procent. V důsledku toho hrozí další odliv zakázek z „mořských dálnic“ na normální dálnice a silnice. Pak by sice lodní emise klesly, ale nárůst silničního provozu by tento efekt zcela vymazal. Stupeň znečištění by podle studie byl nakonec ještě vyšší.
Rejdaři proto apelují na evropské politiky, aby se drželi proklamovaných ekologických cílů a nepřispívali ke ztrátě pozic vodní dopravy ve prospěch pozemní, zvláště pak silniční dopravy.
Přístavy a ekologie
Dalším důležitým tématem kongresu GMEC je možný ekologický příspěvek přístavů. V některých pří-stavech se například uvažuje o zásobování lodí energií. „Proud ze zásuvky“ by mohl pomoci snížit potřebu nasazení pomocných manévrovacích dieselových motorů přímo v přístavech. Projekt ovšem vyžaduje určité úpravy na lodích a také na přístavní infrastruktuře. Kritikové ovšem poukazují na to, že toto řešení problém emisí neřeší, jen jej přesouvá do vnitrozemí nebo jiné oblasti, kde je potřebný elektrický proud vyroben v elektrárně.
Také použití zkapalněného zemního plynu CNG se v námořní dopravě otevírají dveře. CNG je rozhodně ekologičtější palivo – jeho emise oxidu siřičitého jsou nižší o 100 procent, oxidů dusíku o 70 procent a oxidu uhličitého o 25 procent, přesto i u něj přetrvávají problémy technického rázu.
O těchto a dalších otázkách v Hamburku tento týden diskutovali mimo jiné generální ředitel Evropské komise pro mobilitu a dopravu Matthias Ruete, předseda představenstva rejdařské skupiny Grimaldi Emanuele G. Grimaldi, generální ředitel antverpské přístavní správy Eddy Bruyninckx nebo generální tajemník svazu evropských rejdařů ECSA Alfons Guinier.
