15. října 2013
Prognóza vývoje námořního provozu přes německé přístavy, která slouží jako podklad pro nový plán rozvoje německé dopravní infrastruktury (BVWP – Bundesverkehrwegeplan), nahrává především odpůrcům prohloubení plavební dráhy Labe a Vesery. Ukazuje totiž, že nárůst objemu překladu v námořních přístavech by mohl být menší, než původně předpokládala starší prognóza z roku 2007.
Celkový překlad v německých přístavech podle aktuálního letošního výhledu v období let 2010 až 2030 vzroste z 269 na 468 milionů tun. Přitom ještě před pěti lety rozvojové plány odhadovaly nárůst objemu překladu až na 759 milionů tun v roce 2025. Překlad v přístavech na Baltu však v praxi roste v průměru o dvě procenta ročně, přístavy v Severním moři vykazují meziroční nárůst kolem tří procent.
Nový odhad vývoje představilo spolkové ministerstvo dopravy jednotlivým spolkovým zemím v červenci. V srpnu pak o číslech probíhala diskuse s profesními svazy. Ke konkrétním údajům z prognózy se prozatím prezident svazu námořních přístavů ZDS Klaus Heimann nechtěl vyjadřovat. „Je jedno, zda dokument hovoří o dvojnásobku nebo jen mírném nárůstu provozu, protože již dnes se přeprava mezi německými námořními přístavy a vnitrozemím potýká se značnými kapacitními problémy,“ poznamenal.
Mezi německými severomořskými přístavy se mohou na intenzivnější růst těšit Papenburg a Brake (+4,1 procenta), ovšem samotný provoz v nich je prozatím velmi malý. Podstatně větší přístavy – Hamburk, Bremerhaven, Wilhelmshaven a Cuxhaven – dosáhnout ročního tempa růstu kolem 3,3 procenta, což bude mírně nad průměrem přístavů v Severním moři. Nejnižší růst prognóza přisuzuje přístavům Nordenham, Stade a Brémy s hodnotami mezi 0,4 a 1,0 procenta. U přístavů v Baltském moři bude jedničkou růstu překvapivě Puttgarden s 4,9 procenta ročně. Rostock by měl dosáhnou na 1,2 procenta ročně, Lübeck na 2,3 procenta. Pokles se naopak pravděpodobně nevyhne Flensburgu (-0,7 procenta) a Sassnitzu (-1,1 procenta).
Roste polská konkurence
Poprvé prognóza vzala v úvahu i konkurenční potenciál polských baltských námořních přístavů. Objem překladu v nich sice poroste mnohem rychleji než u německých přístavů, avšak podle expertů spolkového ministerstva dopravy odbavují v úhrnu menší množství, takže ani masivnější růst pozici německých přístavů příliš neohrozí. Gdaňsk poroste ročním tempem 3,3 procenta, Svinoústí 2,4 procenta, Gdyně 2,0 procenta a Štětín 1,6 procenta. Otázkou zůstává, zda definitivní plán BVWP vezme v úvahu raketový růst překladu kontejnerů v polských přístavech.
Méně bude i kontejnerů
Objem překladu kontejnerů v německých námořních přístavech vzroste v období let 2010 až 2030 z dnešních 13 na 30,1 milionu TEU. Původní prognóza předpokládala dosažení hodnoty 45,3 milionu TEU již v roce 2025. Dříve plánovači spolkového ministerstva dopravy počítali s ročním růstem kontejnerového provozu o 7,1 procenta v období 2004 až 2025, nyní považují vyhlídky za mnohem slabší: růst by měl do roku 2030 dosáhnout hodnoty 4,3 procenta ročně. Hamburk by měl objem překladu kontejnerů během následujících necelých dvaceti let zdvojnásobit na 16 milionů TEU. Původně se ovšem předpokládalo překročení 28 milionů TEU v roce 2025. Zásadně byl přehodnocen i odhad pro ambiciózní projekt Jade-Weser-Port: místo 4,6 milionu TEU v roce 2025 zřejmě přístav dosáhne v roce 2030 jen ročního objemu překladu 3,4 milionu TEU. Brémské přístavy (Brémy a Bremerhaven) by měly společně odbavit 9,9 milionu TEU, zatímco starší prognóza hovořila o 12,4 milionu TEU, navíc o pět let dříve.
Nejvýznamnějším parametrem, který ovlivnil snížení původních odhadů na mnohem méně optimističtější hodnoty, bylo přehodnocení celkového tempa ekonomického růstu. Původní prognóza vycházela z průměrného růstu kolem 1,5 procenta ročně, nyní vychází s redukovaného základu 1,1 procenta ročně.
