17. června 2013
KIRKENES (17.6.) – Severní mořská trasa se momentálně možná jeví jako spíše „okreska" než „dálnice" námořní plavby, ale norští rejdaři již vzhledem ke globálnímu oteplování počítají s její rostoucí rolí v mezinárodním obchodu. „Poprvé v historii vidíme, že se na krajním severu otvírá celý oceán, a to bude mít velký dopad na obchod a zásobování energiemi," uvedl šéf federace norských rejdařů Sturla Henriksen.
Plavba arktickými vodami umožňuje zkrátit cestu mezi japonskou Jokohamou a německým přístavem Hamburk o 40 procent a ušetřit 20 procent paliva. Loni, kdy se pobřežní led zmenšil na plochu 3,4 milionu kilometrů čtverečních (zhruba šestinásobek rozlohy Francie), plulo kolem Sibiře 46 lodí, zatímco v roce 2010 to byla pouhá čtyři plavidla, uvádí provozovatel flotily ruských atomových ledoborců Rosatomflot.
Oproti klasickým lodním trasám přes Panamský průplav, kterým proplouvá na 15 tisíc plavidel ročně, či Suez (19 tisíc lodí), jde o velice skromný začátek, ale budoucnost vypadá slibně. Norští rejdaři počítají s tím, že přeprava nákladů severní trasou vzroste z loňských 1,26 milionu tun na více než 50 milionů tun v roce 2020.
V městečku Kirkenes na severu Norska se už horečně připravují na budoucí boom. Zdejší přístav je v Evropě až dosud jedním z nejvzdálenějších od nenasytných asijských trhů, ale díky tání se stává jedním z nejbližších. U mol vybíhajících do hlubokého moře se společnost Tschudi Shipping chystá zřídit logistickou základnu o rozloze milionu metrů čtverečních, což je ekvivalent dvou stovek fotbalových hřišť. Přijímat by měla i lodě největších rozměrů, kterým teplý Golfský proud umožňuje plavbu po celý rok. Nedaleko odtud se v Arktidě nacházejí velká naleziště ropy a plynu i doly na severu Švédska a Finska.
Z lodí, které loni pluly severní trasou, 26 přepravovalo paliva a šest železnou rudu či uhlí. Předpokládá se, že nová trasa by mohla být zajímavá především pro přepravu zkapalněného zemního plynu z Barentsova moře. Původně předpokládaný klient, USA, se k němu otočil zády kvůli těžbě vlastního plynu z břidlic, ale poptávka v Asii po nehodě japonské jaderné elektrárny Fukušima vzrostla a ceny jsou podle AFP citelně vyšší než v Evropě. Plavba severní trasou by umožnila ušetřit sedm milionů dolarů (asi 135 milionů korun) na každé lodi oproti cestě přes Suezský průplav.
Naopak Tschudi Shipping nepočítá, že by přes arktické vody putovalo běžné zboží. „Hlavní obchodní trasy vedou daleko jižněji, než aby se mohla zvažovat severní trasa," míní Henrik Falck, který má v rejdařství na starosti východní Evropu. Ústřední roli v severské plavbě má sehrávat se svou flotilou ledoborců Rusko, které se také rozhodlo založit desítku pobřežních základen, aby vylepšilo zoufale nedostatečnou infrastrukturu. Své pěšce ve hře má už i Čína.
Severní mořskou trasou loni proplul čínský ledoborec Snow Dragon, letos v létě se chystá první komerční expedice a čínští výzkumníci odhadují, že severem by do roku 2020 mohlo proudit pět až 15 procent čínského obchodu, ačkoli námořní experti jsou opatrnější.
(čtk)
