31. října 2014
Klienty mořského přístavu v Gdaňsku byli po staletí výrobci z území současného Česka, Slovenska, Maďarska, Ukrajiny a Běloruska. S využitím všech vnitrozemských komunikačních tras – vodních, silničních a železničních – tyto země prováděly v Gdaňsku směnný obchod svých výrobních přebytků na potřebné suroviny a přístav měl vedoucí postavení v obchodě baltské části Evropy se zbytkem světa.
Také dnes, v dopravní síti tvořené Evropskou unií, byla Gdaňsku určena důležitá funkce logistického uzlu. Byla oceněna univerzálnost intermodálního přístavu obsluhujícího největší lodě vyplouvající na Balt. Byl doceněn význam průmyslových center a velkoobchodních a distribučních středisek rozrůstajících se kolem přístavu. Gdaňsk se stal znovu jediným přístavem v této části baltského pobřeží, který je schopen konkurovat západoevropským přístavům v zaoceánské přepravě. Jako nejvýchodněji položený přístav dostupný pro zaoceánské lodě bez ohledu na roční období je přístavem s téměř ideálními parametry.
Své strategické plány lokalizoval v Gdaňsku mimo jiné lídr globální kontejnerové přepravy, Maersk Line, a uzavřel tak v něm okruh přímého spojení s Dálným východem. Kromě servisu ze Šanghaje, Maroka a Mexika má Gdaňský přístav ještě devět pravidelných námořních linek do 22 zemí, které kromě kontejnerů přepravují kamenivo, kusové zboží, cestující a vozidla. Nové dohody dopravců (před nedávnem zprovozněná linka Seago Line nebo aliance Maersk Line s Mediterranean Shipping Company – MSC) propojí pravidelné kontejnerové servisy přístavu prakticky s celým světem.
Zahraniční obchod České a Slovenské republiky, který v poslední době vykazuje znatelný růst, ukazuje největší dynamiku obratů právě s Čínou, Jižní Koreou, Thajskem, Tchaj-wanem a USA. Polsko je pro své jižní sousedy třetím obchodním partnerem mezi evropskými státy. Postupné rozšiřování vzájemných hospodářských vztahů, také v oblasti přepravy zboží, se zdá být přirozeným a žádaným směrem.
Gdaňský přístav posilující svou pozici na obchodních trasách má nyní k dispozici vyhovující infrastrukturu dostupnou ze strany pevniny. Znásobeného obchodního objemu tohoto uzlu v dopravním koridoru Balt – Jadran, odhadovaného ve výhledu do let 2020 až 2030, bude dosaženo díky ukončovaným a plánovaným dopravním investicím. Přednostní realizací je napojení přístavu na dálniční evropskou síť prostřednictvím dálnice A-1 Gdaňsk – Gorzyczki – státní hranice s ČR a národní silnice E-7 Gdaňsk – Chyżne – státní hranice se SR.
Na jaře tohoto roku PKP PLK S.A. podepsala příslušné smlouvy, které urychlují modernizaci železniční stanice Severní přístav v Gdaňsku a její propojení se sítí hlavních železničních tratí v Polsku, zejména vedoucích jižním směrem a do střední části země. Gdaňský přístav je jedním ze dvou baltských přístavů (kromě ruských přístavů), který je potrubně spojen (ropovod Přátelství) s ložisky ruské ropy.
Cyklus informací pro čtenáře Dopravních novin o přednostech využívání služeb Gdaňského přístavu jsme zahájili ve vydání z 25. září 2014 představením hlubokovodního kontejnerového terminálu (DCT Gdaňsk). Jeho nabídka je zajímavá vzhledem ke skutečnosti, že 25 procent zboží se nyní ve světě přepravuje v kontejnerech. Ve výsledku fungování mnoha ekonomických mechanismů, mimo jiné konkurenční úsilí jednotlivých přístavů, mění zeměpis námořní přepravy, která nyní tvoří tři čtvrtiny globální obchodní výměny. Prodlužování dodávkových řetězců vyvolává také potřebu jejich neustálé optimalizace, hledání přepravních směrů umožňujících maximální snížení jednotkových nákladů na dopravu. Výše uvedené záměry a řada jiných, kterým budeme věnovat pozornost v dalších příspěvcích pro DN, mají sloužit ke zvýšení kvality a efektivity služeb pro partnery suchozemského zázemí Gdaňského přístavu.
Janusz Kasprowicz, mluvčí ZMPG S.A.
(pr)
