27. září 2007
Pražské zastoupení rejdařství Hanjin Shipping pro Českou a Slovenskou republiku nabízí své služby již deset let. Při této příležitosti jsme se zeptali jeho obchodního ředitele Jana Hyrmana na to, kam za tuto dobu pobočka pokročila a jaké služby dnes zákazníkům nabízí.
„Jak hodnotí zastoupení rejdařství Hanjin pro Českou a Slovenskou republiku první pololetí letošního roku?“
„První pololetí se pro nás – a domnívám se, že pro většinu rejdařů – letos vyvíjelo lépe než loni. Loňský rok byl poměrně kritický – došlo k prudkému nárůstu přepravních kapacit, což způsobilo výkyv v cenách. Nyní se již opět vracejí k normálu. Z hlediska přepravních objemů je situace v letošním roce rovněž o něco lepší než loni, tlak zaznamenáváme zvláště v importu zboží.
Hlavně v první polovině roku se ovšem příliš nedařilo dostat na Dálném východě všechno zboží na lodě. Z důvodu nedostatku kontejnerů byly v Asii zavedeny nové příplatky, hlavně na dvacetistopé kontejnery. Platit se začaly také příplatky za vyšší hmotnost.
Problémy s nedostatkem kapacit se vyskytovaly především v oblasti severovýchodní Číny. V letních měsících se situace sice poněkud zklidnila, ale pomalu se blíží předvánoční období a zřejmě se bude opakovat napětí z první poloviny roku.
Uvidíme, jak se s touto situací dokáží vyrovnat evropské přístavy. Zatím se stále soustřeďujeme na přístav Hamburk, kde máme svou největší evropskou kancelář. Časem však zřejmě budeme muset podstatnější část přeprav do České republiky vozit přes přístav Rotterdam. Dosud se jedná jen o minimální objemy, protože z Rotterdamu je to přece jen o několik set kilometrů dál než z Hamburku a tomu také odpovídají ceny.“
„Můžete uvést nějaké číselné údaje o aktivitách pražské pobočky v posledních měsících?“
„Za první polovinu letošního roku zatím nemáme přesná čísla, ale odhaduji, že v meziročním srovnání se objem přeprav zvýšil o pět až sedm procent, přičemž k nárůstu došlo především v importu. To je v souladu i se všemi statistikami, které vydává Český statistický úřad a které ukazují, že hospodářská expanze České republiky bude směřovat spíše do zemí Evropské unie než do Asie.
Určitě to bude ovlivňovat i vývoj cen; od počátku října má vstoupit v platnost změna tarifů pro export v námořní přepravě, což se dlouhou dobu nedařilo prosadit. Výhled je tedy poměrně optimistický. To, co rejdaři investují do zlepšování služeb a objednávání lodí, se totiž mnohdy nemohlo promítnout do cen. Tentokrát to tedy vypadá na poměrně zásadní změnu.“
„V nedávné době si rejdařství Hanjin objednalo stavbu několika obřích kontejnerových lodí; jaká je jeho strategie budování flotily?“
„Je to poprvé, co se pouštíme do objednávání takto velkých lodí. Po asijské hospodářské krizi na sklonku devadesátých let minulého století jsme totiž stejně jako další naši asijští konkurenti museli výrazně snížit náklady. Toto omezení se projevilo v tom, že jsme zůstali v objednávkách velkých lodí, které byly zadány v loňském a letošním roce, poněkud pozadu. Nedomnívám se však, že bychom tím něco promeškali. Naopak bych řekl, že se nám daří jít s vývojem trhu.“
„Jaká je globální koncepce rejdařství Hanjin?“
„Hanjin Shipping se soustředí na východozápadní směr, nenabízíme tedy například vůbec služby směrem do Jižní Ameriky či Afriky. Při dominantním zaměření na Dálný východ tvoří velké procento také přepravy do zemí, jako je Indie, Pákistán, Bangladéš či Srí Lanka. Oblast indického subkontinentu však letos poněkud ,pokulhává‘. Důvodem je značný nárůst přepravních nákladů spojených s feedery a překládkami.
Export do Číny se nám v letošním roce podařilo zvýšit, avšak exportní objemy byly často přiživovány ,druhotnými surovinami‘ – plasty, papírem či kovy.“
„Jaký je poměr export/import mezi Českou republikou a Čínou?“
„Z hlediska České republiky se jedná o poměrně nepříznivý poměr, zhruba 30 ku 70 procentům; příval čínského zboží je samozřejmě obrovský.“
„Pražská pobočka Hanjin Shipping zastupuje rejdaře také na Slovensku; jaká je situace na slovenském trhu?“
„Import je na Slovensku ještě o něco vyšší. Obchodní potenciál Slovenska roste, což však možná rejdaři nemohou zcela docenit, protože k růstu dochází v oblastech, které nám poněkud komplikují život. Kontejnerů se na Slovensko samozřejmě mnoho dováží, například s díly pro automobilový průmysl, avšak konečné výrobky již v kontejnerech neodjíždějí. Kontejnery pak v zemi zůstávají, což následně nepříznivě ovlivňuje exportní ceny ze Slovenska. Snažíme se proto slovenský export zvyšovat, zatím se to však příliš nedaří. Z tohoto důvodu tam také dosud nebyla otevřena samostatná pobočka. V minulosti se o tom sice již uvažovalo, avšak objem přeprav do a ze Slovenska zatím není dostatečný.“
„Co nového svým zákazníkům česko-slovenská pobočka Hanjin Shipping nabízí či v brzké době nabídne?“
„V současné době inovujeme hlavně interně. Snažíme se ,uhladit‘ všechny procesy spojené se zákaznickým servisem prostřednictvím zlepšování našich databází a jejich propojení. Od počátku letošního roku postupně zavádíme nové softwarové systémy, které nám umožňují zaznamenávat více informací o každém zákazníkovi, o rozsahu jeho spolupráce nejen s naší kanceláří, ale i s ostatními pobočkami rejdařství. Získáváme tak lepší přehled o tom, co zákazník dělá v jiných zemích, a můžeme mu lépe přizpůsobit naši nabídku.
Snažíme se rovněž zvýšit podíl elektronicky prováděných služeb. Nový software nám umož-ňuje rozšířit tzv. cargo tracking. Tento systém zákazníkovi skýtá mnohem lepší přehled o pohybu kontejnerů. Dříve byla tato služba jen velice heslovitá, udávala pouze body zmíněné v konosamentu, tedy místo přijetí zboží, přístav nakládky či přístav vykládky. V současnosti je možné přesněji sledovat i pohyby v rámci kombinované dopravy, například příjezd vlaku do terminálu či překládku na kamion a jeho odjezd.
Elektronické služby se snažíme využívat i v dokumentaci. Zákazníci mají možnost přes internet knihovat, vyplňovat konosamenty a sami si je tisknout.“
„A máte také nějaké novinky v nabízených relacích?“
„Ke změnám došlo ve směru do Asie. Pro nás zřejmě nejvýznamnější byla ta, že jsme v loňském roce ztratili přímé spojení z Hamburku do Japonska. Nadále je to možné pouze z Rotterdamu, kde však zatím nemáme servis spojený s pozemní přepravou na takové úrovni, na jaké bychom jej potřebovali mít. Avšak pracujeme na tom.
Zavádíme také několik nových lodí, například plavidla o kapacitě kolem 6500 TEU. U těchto lodí je důležitá především rychlost; dosahují rychlosti až 27 uzlů, tedy zhruba 50 km/h. I díky tomu se průměrná rychlost flotily Hanjin Shipping zvýšila na 26 uzlů. Další nové lodě s kapacitou kolem 8000 TEU nasazujeme mezi Asií a Severní Amerikou.
Rozvíjíme rovněž spolupráci s našimi partnery z aliance CKYH (COSCON, K Line a Yang Ming), kteří rovněž zavádějí nové velké lodě. V nedávné době se členové aliance mimo jiné dohodli na tom, že se budou snažit zvyšovat podíl tzv. dedicated feeder lines, tedy linek s menšími loděmi, které objíždějí asijský kontinent a lze jich využít jako druhého ramene cesty mezi Asií a Evropou.
V loňském a letošním roce jsme zavedli také nové typy kontejnerů. Jedná se o dvacetistopé tzv. sliding top kontejnery, které umožňují snadnější manipulaci díky shrnovací plachtě. Nově nabízíme také tzv. super rack kontejnery, u nichž lze vysunout boční ramena k zarovnání přečnívajícího zboží. Tato úprava umožňuje mnohem snadnější manipulaci s kontejnerem a snižuje cenu pro zákazníka.“
„Pražská pobočka Hanjin Shipping působí v České republice již deset let, mohl byste se pokusit krátce shrnout její vývoj?“
„Kancelář vznikla v roce 1997 a tvořil ji tehdy jediný zaměstnanec. Předtím zajišťovaly služby pro české zákazníky pobočky v Mnichově a Hamburku. V současné době má pobočka 13 pracovníků a pět oddělení. Náš současný přepravní objem se pohybuje kolem 31 tisíc TEU ročně, což je, domnívám se, výkon velice slušný. Do budoucna jej však určitě chceme dále zvyšovat. Za tím účelem se snažíme více se zaměřit na pozemní dopravu navazující na dopravu námořní. Možnosti v tomto směru v poslední době ohromně vzrostly. V České republice působí několik vlakových operátorů, řada silničních spedic, které zajišťují přepravu z přístavů až ke dveřím zákazníka, k dispozici je několik nových terminálů, takže vyhlídky jsou nadějné.“
Petr Jechort
