2. listopadu 2010
Námořní doprava hraje v globální ekonomice velmi významnou úlohu a má dopad i na každodenní život lidí ve vnitrozemí. Finský technologický koncern Wärtsilä v září na námořním veletrhu SMM v Hamburku zveřejnil prognózu dalšího rozvoje světové námořní dopravy v příštích dvou dekádách. V dokumentu Shipping Scenarios 2030 jeho odborníci nastínili tři různé možné scénáře budoucího vývoje v období příštích dvaceti let.
Wärtsilä se primárně věnuje technologii pohonných systémů. Při zpracovávání prognózy koncern vzal v úvahu všechny důležité dostupné informace, analýzy, statistiky a trendy, připomínky dalších expertů, výstupy z oddělení výzkumu a další relevantní data. „Rozhodně jsme se nenechali unést představivostí, která by nás odvedla od předpokládaného reálného vývoje,“ zdůraznila vedoucí analytického týmu lodních pohonů Andrea Hernandezová.
„Shipping Scenarios 2030 může být dobrým podkladem pro rozhodování rejdařů, ale také logistiků, průmyslových podniků, vlád, provozovatelů přístavů a dalších subjektů přímo i nepřímo spojených s námořní dopravou. Každý z nich se určitým způsobem zamýšlí nad dlouhodobou strategií,“ dodal ředitel oddělení lodních pohonů Jaakko Eskola.
1. Drsné moře
Ze všech tří scénářů nabízí nejpesimističtější výhled možný vývoj označovaný jako Rough Sea (Drsné moře). Boj o ztenčující se zásoby životně důležitých zdrojů podle něj povede k tomu, že stále více zemí bude uzavírat bilaterální dohody o zajištění zásobování. Logistické řetězce budou regionálně optimalizovány a národní vlády budou kontrolovat všechny námořní přístavy. Klimatické změny tento trend posílí, takže se na nových námořních trasách objeví nové druhy zboží. Jako příklad scénář uvádí tankery na pitnou vodu s výtlakem 150 tisíc tdw o délce 285 metrů a šířce 46 metrů. Experti Wärtsily představili koncept takového plavidla s nižším hydrodynamickým odporem trupu, s motorem schopným současně spalovat různé druhy pohonných hmot a pomocným pohonem na větrnou energii.
2. Žlutá řeka
Druhý scénář s označením Yellow River (Žlutá řeka) představuje Čínu jako dominantní ekonomickou velmoc. V roce 2030 to již nebude hlavní světový producent díky extrémně levné pracovní síle, ale technologický lídr. Levná a na zdroje náročná výroba se přesune do afrických a některých jiných asijských států. V tradičních západních zemích poroste ekonomika pomaleji, klimatické změny nebudou velkého rozsahu a ovlivní jen určité regiony. Číňané budou kontrolovat naprostou většinu velkých globálních rejdařství a budou mít velký vliv na podobu obchodních tras po celém světě. V Africe, Indii a také v Rusku vyrostou nové velkokapacitní námořní přístavy. Objem přepravy vzroste a na něj bude nutné reagovat novými typy kontejnerových lodí schopných přepravit nové megakontejnery (1000 megakontejnerů bude odpovídat kapacitě 16 tisíc TEU).
3. Volný oceán
Podle posledního scénáře s označením Open Ocean (Volný oceán) bude svět za dvacet let ještě více globalizován. Vlády budou spolupracovat na řešení problému klimatických změn a při odstraňování překážek bránících volnému obchodu. Většina zboží se bude přepravovat mezi velkoměstskými aglomeracemi a regiony bohatými na zdroje, jako je pitná voda, potraviny a energie všeho druhu. Ekologické aspekty si vynutí vývoj nových plavidel. Vzroste potřeba lodí na přepravu odpadu, na odsolování mořské vody a přepravu recyk-lovatelných materiálů. Velké mateřské lodě budou na mořských farmách sbírat pěstované mořské řasy a menší plavidla přepraví řasy k dalšímu zpracování na pevnině.
„Do budoucnosti nikdo nevidí, jak bude vypadat svět za dvacet let, si
těžko umíme představit. Může to být směsice různých prvků z našich
scénářů. Jisté však je, že námořní doprava bude muset na světový
vývoj reagovat a již dnes je možné se na některé trendy dopředu
připravit,“ uvedla ke studii Andrea Hernandezová.
n www.wartsila.com/…ingscenarios
