7. srpna 2022, Stanislav Hájek
7.8. - S restrukturalizací předpisů pro přepravu nebezpečných věcí po silnici a železnici došlo v České republice ve 2. polovině roku 2002, nejpozději od 1. ledna 2003 i ke vzniku nové funkce “Bezpečnostní poradce pro přepravu nebezpečných věcí”. Blíží se tak 20. výročí vzniku této funkce v ČR. Chtěl bych těm, kteří třeba tak dlouho v oboru přepravy nebezpečných věcí nepracují, proto její vznik trochu osvětlit. Jak to celé probíhalo?
Koncem devadesátých let 20. století vznikla ve Spolkové republice Německo pro zvýšení bezpečnosti přeprav nebezpečných věcí pro každý podnik, který nebezpečné věci přepravuje, povinnost ustanovit funkci tzv. „Sicherheisberatera“, která se postupem doby a přirozeným vývojem přeměnila na tzv. „Gefahrgutbeauftragter“. V zemích Evropské unie byla tato funkce ustanovena Směrnicí 96/35/ES Rady z 3. června 1996 o stanovení a způsobilosti k povolání bezpečnostních poradců pro přepravu nebezpečných věcí na silnici, železnici nebo vnitrozemských vodních cestách.
Česká republika se od druhé poloviny devadesátých let na tuto skutečnost také začala připravovat, protože v připravovaném restrukturalizovaném Řádu RID / Evropské dohodě ADR a Dohodě ADN, které měly začít platit od 1. ledna 2001, byla tato povinnost nově stanovena v oddílu 1.8.3 RID/ADR/ADN, když sem byla převzata ustanovení Směrnice 96/35/ES.
Požadavky na funkci bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí (dále jen BP) na železnici však nebyly shodné s požadavky na BP pro přepravu nebezpečných věcí po silnici, neboť Nařízení vlády č. 1/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní nákladní dopravu, v §§14 – 16 stanovilo doplňující požadavky, které oddíl 1.8.3 RID (ani ADR) nepožadovaly. Jedná se o následující požadavky:
1. Každá fyzická nebo právnická osoba, která je odesílatelem, dopravcem nebo příjemcem nebezpečných věcí, musí ustanovit BP pro přepravu nebezpečných věcí, jestliže celkový objem přepravovaných nebezpečných věcí přesahuje 50 tun za kalendářní rok.
2. Podmínky pro získání odborné způsobilosti bezpečnostního poradce:
a) úplné střední vzdělání,
b) praxe v délce nejméně pěti let v oblasti nakládání s nebezpečnými věcmi,
c) zdravotní způsobilost, podle § 2 písm. b) bod 1 vyhlášky č. 101/1995 Sb.,
d) vykonání zkoušky z odborných teoretických znalostí podle obsahového zaměření zkoušky, uvedeného v příloze č. 1 k Nařízení vlády č. 1/2000 Sb. a zároveň podle oddílu 1.8.3 RID.
Bezpečnostním poradcem může být, buď vedoucí podniku, osoba s jinými povinnostmi v podniku, nebo osoba, která výše uvedeným podnikem není zaměstnána, tzv. “externí bezpečnostní poradce”. S přihlédnutím k činnostem podniku bylo stanoveno, že BP má zejména tyto 3 hlavní povinnosti - sledovat soulad s požadavky na přepravu nebezpečných věcí, radit svému podniku při přepravě nebezpečných věcí a především připravit výroční zprávu pro vedení svého podniku a orgán místní veřejné správy. Kromě výše uvedených hlavních úkolů byly v roce 2001 stanoveny např. tyto další povinnosti, jako ovlivňovat pořizování dopravních prostředků podnikem při respektování všech zvláštních požadavků souvisejících s přepravou nebezpečných věcí, kontrolovat zařízení užívaná při přepravě, nakládce nebo vykládce nebezpečných věcí, zajišťovat školení zaměstnanců podniku, sledovat dodržování nouzových postupů v případě jakékoli mimořádné události, která může nepříznivě ovlivnit bezpečnost přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí, vyšetřovat a pokud je to vhodné, vypracovávat zprávy o vážných mimořádných událostech nebo vážných nedostatcích zaznamenaných během přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí, či ověřovat, že zaměstnanci zúčastnění na přepravě, nakládce nebo vykládce nebezpečných věcí mají k dispozici podrobné provozní postupy a pokyny.
Ministerstvo dopravy a spojů ČR v průběhu roku 2001 rozhodlo (pod vedením JUDr. Jaroslava Souška, ředitele odboru drah a železniční dopravy), že k získání „osvědčení BP“ se bude muset uchazeč podrobit školení a složit zkoušku schválenou příslušným úřadem, kterým je v ČR MD, Odbor drah a železniční dopravy. Technickou podporou při zajišťování zkoušek bylo rozhodnuto pověřit Ústav podnikové výchovy ČD (ÚPV). Školící organizace byly vybrány na základě výběrového řízení MDS ČR v roce 2002.
První zkoušky se v ČR uskutečnily v září 2002 a to ve spolupráci s Odborem nákladní dopravy a přepravy Českých drah. Zkouška byla písemná, doplněná o ústní zkoušku z případných nejasností v písemné zkoušce. Byla vykonána před komisí stanovenou MDS ČR, úspěšní absolventi obdrželi „osvědčení“ s pořadovými čísly 11 a vyššími. Osvědčení platí 5 let s tím, že po uplynutí této doby bylo možné jeho prodloužení o dalších 5 let po absolvování obnovovací zkoušky. Počty BP v ČR se během let ustálily na cca 100 činných BP, obměna je cca 20 BP ročně a to buď nových nebo po vykonání obnovovacích zkoušek.
Ministerstvo dopravy následně vypracovalo („hybnou silou“ při tvorbě byl Ing. Martin Vošta z odboru drah a železniční dopravy) i jakýsi metodický pokyn a vzor pro vypracování výroční zprávy, kterou musí BP každý rok pro vedení podniku zpracovat, protože v RID, ani ADR, či ADN tento vzor do dnešního dne není zpracován a je tak na „libovůli“ zpracovatele i vedení podniku, co do ní uvede. Na železnici je pak stanoveno, že by měla být za příslušný rok vypracována do 31. března ná-sledujícího roku.
V roce 2003 pak vznikla v ČR Asociace bezpečnostních poradců (ABP), která má za cíl sdružovat bezpečnostní poradce pro přepravu nebezpečných věcí po železnici.
Povinnost ustanovit funkci BP (a to mohu ze své 30leté praxe v oblasti přeprav nebezpečných věcí potvrdit) vedla k tomu, že pojem přeprava nebezpečných věcí i vlastní bezpečnost jejich přepravy doznaly většího vnímání ve společnosti a tím i větší bezpečnosti vlastních přeprav.
Činnost BP se během let vyvíjí, je různorodá, ať už se to týká vlastního vzdělávání BP, přístupu ke své činnosti, komunikaci s ostatními BP, vystupování vůči orgánům i vůči vedení podniků, které také pochopily, že to není jen nová „brzda“ při přepravě nebezpečných věcí, ale BP je „pomocníkem“ při bezzávadné přepravě a odbytu výrobků podniků při maximálním snížení rizik pro společnost i enviromental.
Stanislav Hájek
Ilustrační foto: OTIF
