Dopravní politika

Plný přechod na elektromobilitu, pokud nedojde k úplné relokaci výroby motorových vozidel z ČR, by neměl negativně ovlivnit českou ekonomiku. Vyplývá to ze studie společnosti Deloitte, na kterou odkázal hlavní ekonom Deloitte David Marek na tiskové konferenci v Praze (viz DN18–19/21) v souvislosti s dotazem, jaký dopad může mít rozvoj elektromobily na český automobilový průmysl a českou ekonomiku.

27.10. - Vzhledem k tomu, že Evropská komise i nadále nic nedělá proti tyrolským omezením tranzitní dopravy kamionů na Brennerské trase, chce italský dopravní průmysl žalovat instituci EU za nečinnost. Asociace autodopravců ANITA, FAI a FEDIT si podle vlastních vyjádření najaly advokátní kancelář, aby podala příslušnou žalobu. V únoru a září předložil innsbrucký právní expert Peter Hilpold jménem Jihotyrolské obchodní komory v Bozenu dvě zprávy, podle kterých ani „sektorový zákaz řízení“ ani současný zákaz řízení v noci v Tyrolsku nejsou slučitelné s právem EU. Ale i poté, co byly tyto analýzy předloženy, a přestože generální ředitelství Komise pro vnitřní trh, dopravu a životní prostředí měla podporu pro řízení o porušení povinnosti proti Rakousku, Komise nepodnikla žádné další kroky, čímž sdružení svůj krok odůvodnila. Generální ředitelství dopravy sice počítá s brzkým pohybem v dlouhých bezvýchodných jednáních mezi Rakouskem, Německem a Itálií o Brennerském tranzitu, italské asociace zjevně tuto naději nesdílejí.

21.10. - Nová federální vláda stojí před mamutím úkolem: Železniční nákladní doprava má dosáhnout podílu 25 % v modálním rozdělení do roku 2030, spolkové ministerstvo dopravy dokonce považuje 30 % za možné. K tomu jsou nutné obrovské investice mimo jiné do nových tratí a 740 metrů předjížděcích kolejí, lokomotiv, vagonů, elektrifikace a vleček do firemních lokalit a průmyslových areálů. Před volbami do Spolkového sněmu a po něm vystoupila sdružení, vědci a politici a odhadli investiční potřeby na 32 až 100 miliard eur, aby se železnice reformovaly. Odborníci se shodují, že financování železnic je složité a matoucí a že reforma je velmi potřebná. Ve federálním rozpočtu na rok 2021 je téměř 10 miliard EUR vyčleněno například na novou výstavbu a rozšíření, údržbu, opatření proti hluku, digitalizaci nebo dotace na jednovozovou dopravu. Pokud sečtete všechny kapitoly, existuje více než 30 titulů pro železniční nákladní a osobní dopravu. Budoucí federální vláda proto bude mít co dělat, aby rozluštila síť investic, grantů a dotací. Kolik peněz přesně je potřeba a zda je k dispozici tolik finančních prostředků s ohledem na vysoký dluh a důsledky koronakrize, není jasné.

Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) a vyhlášený přechod k nízkoemisním a bezemisním dopravním módům staví dopravce a automobilový průmysl před velké výzvy. O vyjádření k některým otázkám spojeným s touto problematikou jsme požádali Evropskou komisi. Odpověděl nám její mluvčí pro oblast dopravy Stefan De Keersmaecker.

21.10. - Správa železnic pokračuje v úspěšné spolupráci s francouzskými státními drahami na projektu vysokorychlostních tratí (VRT). Nová smlouva se SNCF Réseau zajistí konzultace v dalších stupních přípravy na příštích 8 let.

21.10. – Plný přechod na elektromobilitu, pokud nedojde k úplné relokaci výroby motorových vozidel z ČR, by neměl negativně ovlivnit českou ekonomiku. Vyplývá to ze studie společnosti Deloitte, na kterou odkázal hlavní ekonom Deloitte David Marek na tiskové konferenci v Praze (viz DN18–19/21) v souvislosti s dotazem, jaký dopad může mít rozvoj elektromobily na český automobilový průmysl a českou ekonomiku.

19.10. - O možném rozšíření sankcí proti běloruskému režimu zaměřeném zejména na leteckou společnost Belavia jednali včera ministři zahraničí zemí Evropské unie. Zvláště Polsko a pobaltské státy se snaží prosadit, aby společnosti z unijních zemí přestaly pronajímat běloruským aerolinkám letadla, v nichž do Běloruska putují migranti z asijských a blízkovýchodních zemí. Zejména Irsko, kde sídlí některé firmy mající s Belavií kontrakty, je však skeptičtější, pokud jde o rychlé řešení. Podle českého ministra zahraničí Jakuba Kulhánka Praha další sankce podporuje. Unijní země vedle toho zvažují, že by běloruskou opozici pozvaly na prosincový summit se zeměmi Východního partnerství.

8.10. – Zda obchodování s emisemi pro silniční provoz a budovy bude v EU zavedeno, není v žádném případě samozřejmostí. Mnoho ministrů životního prostředí v EU odpovědných za toto téma je k návrhu Evropské komise kritických. Mnoho z nich se obává, že občané, zejména ti s nižšími příjmy a z ekonomicky slabších členských států, budou příliš zatěžováni růstem cen pohonných hmot. Strach z prudkého růstu cen energií byl zmíněn také v první diskusi o balíčku EU pro ochranu klimatu „Fit for 55“ v Radě ministrů životního prostředí. Obzvláště velký odpor je v Polsku a Maďarsku.

Výzvy podnikatelské sféry budoucí vládě, Green Deal a dekarbonizace, vývoj HDP, investice do dopravní infrastruktury, finance z Evropské unie, to jsou jen některá z témat, kterými se v současné době zabývá Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) a o nichž jsme hovořili s jeho prezidentem Ing. Jaroslavem Hanákem.

Transformace automobilového průmyslu směrem k elektromobilitě je tažená nejen Evropskou unií, politikou a regulacemi, ale také finančními trhy, bankovním sektorem a neevropskými zeměmi. To vše automobilový průmysl k této transformaci nutí. Na tiskové konferenci společnosti Deloitte k problematice výstavby továrny na baterie, tzv. gigafactory (viz str. 1 a 3) to uvedl Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.