18.7. - Vláda České republiky včera schválila novou podobu Vodíkové strategie ČR. Oproti té z roku 2021 hovoří strategie o podpoře výstavby 400 MW elektrolyzérů pro výrobu obnovitelného vodíku, konverzi několika páteřních plynovodů ze zemního plynu na čistý vodík okolo roku 2030 nebo povinnosti spotřebovávat až 20 tisíc tun obnovitelného vodíku ročně podle unijní legislativy. Obnovitelný vodík by měl nahradit část ze 125 tisíc tun šedého vodíku běžně používaného pro chemické procesy či rafinaci paliv. Strategie přiznává, že bez dostatečné státní podpory nepůjde výrobu a spotřebu obnovitelného vodíku kvůli ekonomickým aspektům rozběhnout, a to ani ve výrobách, které již vodík využívají.
Dopravní politika
8.7. – Zavedení systému emisních povolenek pro pohonné hmoty v silniční dopravě a pro vytápění budov v EU je logickým krokem pro dosažení unijních klimatických cílů, shodli se analytici, které oslovila ČTK. Pohonné hmoty a ceny vytápění se zdraží, avšak nebudou podle nich likvidační. Europoslanci schválili zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy v roce 2023, nový systém stanoví cenu emisí skleníkových plynů z těchto odvětví v roce 2027. Opatření mají přiblížit EU k cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o alespoň 55 procent oproti roku 1990.
9.7. – Ministerstvo dopravy mělo v účetnictví za loňský rok chyby celkem za 24,6 miliardy korun, ale opravilo je. Vyplývá to z výsledků prověrky, které dnes zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Účetní závěrka za rok 2023 je tak nakonec podle kontrolorů spolehlivá. Mluvčí ministerstva Jan Jakovljevič řekl, že zjištěné nedostatky neměly dopad do položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty a na hospodaření s penězi. Některým chybám se podle NKÚ dalo předejít, pokud by ministerstvo zavedlo opatření doporučená po předchozí prověrce kontrolního úřadu.
Největší konference zaměřená na podporu rozvoje vodíkového hospodářství v ČR míří do Karlových Varů
4.7. – v Karlových Varech se pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR uskuteční 3. ročník největší konference zaměřené na podporu rozvoje vodíkového hospodářství v České republice s názvem H2 Fórum: Na vodíku záleží. Na konferenci pořádané Karlovarským krajem ve spolupráci s Karlovarskou agenturou rozvoje podnikání, p. o., vystoupí nejvýznamnější osobnosti a odborníci, kteří v prostorách Císařských lázní povedou ve dnech 10. a 11. září 2024 diskusi o současnosti i budoucnosti vodíku.
1.7. – Česká republika pokračuje v posilování své energetické soběstačnosti, jejímž základem je omezování energetické závislosti na Rusku. Dne 28. června byla nedaleko Hamburku při ústí Labe do Severního moře slavnostně zahájena stavba prvního německého pevninského LNG terminálu pro zpracování a další transport zemního plynu. Pod taktovkou konsorcia Hanseatic Energy Hub tu tento terminál zahájí provoz už v roce 2027. Ve spolupráci s vládou zasmluvnila loni Skupina ČEZ ve Stade dlouhodobou roční kapacitu 2 miliard metrů kubických.
Airfreight se podle všeho již odlepil od země a květen byl ve znamení naděje. Podle jednoho z největších leteckých zasílatelů vytvořil prudký začátek roku „pozitivní dynamiku“ na trzích s leteckou nákladní dopravou, ale klíčovou otázkou je, jak dlouho vydrží. Rozmach e-commerce obchodování a dopad krize kontejnerizované námořní dopravy Rudým mořem, která prodlužuje již tak napjaté doby přepravy o další cca 2 týdny a současně nezvyšuje potřebnou spolehlivost jízdních řádů rejdařů, podporují letecké toky zboží z Asie. Kapacita z větší části rostla v souladu s poptávkou, což vytváří poměrně příznivé tržní prostředí. Čínský trh odchozích zásilek je i nadále do značné míry ovlivněn pokračujícím silným růstovým trendem elektronického obchodu, jehož objemy do značné míry kompenzují pokles tradičního čínského leteckého vývozu, který je důsledkem snahy odesílatelů o diverzifikaci zdrojů. Elektronický obchod využívá značnou kapacitu nákladních letadel, ale pouze částečně ovlivňuje kapacitu dostupnou na osobních letech nebo na pravidelných nákladních linkách. Díky elektronickému obchodování objemy nyní pravděpodobně překračují úroveň před pandemií, sazby zůstávají vyšší, než jsme viděli v roce 2019, a proto celková úroveň příjmů zůstává pozitivně nastavena.
25.6. – Praha plánuje do roku 2026 zahájit dopravní investice za 224 miliard korun, z toho 105 miliard korun je určeno na výstavbu metra D. Vyplývá to z takzvaného akčního plánu mobility pro roky 2024 až 2026, který včera schválili městští radní. Magistrát plánuje zaplatit 156,6 miliardy, zbylé peníze chce získat z dotačních fondů. Hlavním cílem města je podle dokumentu, který zahrnuje 50 opatření, rozvoj MHD, a především kolejové dopravy. Plán počítá i se zdražováním jízdného a parkovného.
24.6. – První sérii seminářů, konferencí a talkshow s názvem Pro moderní Česko: setkání plná nové energie navštívily v průběhu několika týdnů více než tři stovky návštěvníků z řad veřejnosti, zástupců měst a obcí nebo zemědělců. Debaty s experty v Pardubicích, Litomyšli a Svitavách otevřely témata jako komunitní energetika, dobře zateplené domy, obnovitelné zdroje, elektromobilita nebo nástup agrovoltaiky v zemědělství. Sérii uspořádal portál Obnovitelně.cz ve spolupráci se Svazem moderní energetiky, Ministerstvem životního prostředí (MŽP) a Státním fondem životního prostředí (SFŽP). Roadshow Pro moderní Česko po letní přestávce vyrazí do dalších krajů na podzim.
Podpora komplexních projektů úspor energie zahrnující renovace budov, včetně instalace obnovitelných zdrojů energie, zelených střech nebo zařízení pro zadržování a využívání dešťové vody a modernizace technologií v podnikatelském sektoru. Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlašuje II. výzvu Úspory energie z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK).
11.6. – Čtyři desítky tuzemských podnikatelů, zástupců univerzit a výzkumných institucí se včera vydaly hledat nové obchodní příležitosti do Spojených států amerických. Pod vedením viceprezidentky SP ČR Mileny Jabůrkové doprovází do Washingtonu D.C. a New Yorku místopředsedu vlády pro digitalizaci Ivana Bartoše. Cílem pětidenní cesty je posílit spolupráci v klíčových technologických oblastech, zejména v oblasti umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti nebo kvantových technologií.
