Dopravní politika

1.5. – Prezident republiky Miloš Zeman včera na Pražském hradě jmenoval do funkce nového ministra dopravy Vladimíra Kremlíka. Nový ministr si za své hlavní priority v resortu stanovil zrychlení výstavby klíčové dopravní infrastruktury, posunutí přípravy vysokorychlostních tratí nebo rozvoj takzvaných PPP projektů při výstavbě dálniční sítě.

17.4. – Lenka Voplatková, náměstkyně končícího ministra dopravy Dana Ťoka, odchází z ministerstva do Českých drah (ČD). Od 23. dubna povede odbor vnějších vztahů a komunikace. ČD odbor vytvořily na konci března, na post nevypsaly žádné otevřené výběrové řízení.

16.4. – Prezident Miloš Zeman jmenuje Vladimíra Kremlíka ministrem dopravy k 30. dubnu. Kandidát na ministra dopravy Vladimír Kremlík to řekl novinářům po včerejší schůzce s prezidentem v Lánech. Vladimír Kremlík ve funkci vystřídá nejdéle sloužícího ministra dopravy Dana Ťoka, který minulý týden oznámil, že se rozhodl ve vládě skončit.

15.4. – Evropská komise (EK) v transatlantickém sporu o subvence pro výrobce letadel Airbus a Boeing vypracovala seznam produktů dovážených ze Spojených států v hodnotě 20 miliard EUR (přes 512 miliard Kč), na které by mohla uvalit cla. S odvoláním na diplomatické zdroje to v pátek uvedla agentura Reuters.

11.4. – Nového ministra dopravy, kterým by se měl stát Vladimír Kremlík, čeká mnoho práce, shodují se dopravní experti. Měl by se podle nich zaměřit na zjednodušení dopravní výstavby a legislativy nebo liberalizaci železnice. Vladimír Kremlík, který je teď náměstkem Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), pokládá nominaci jako ocenění své práce. Ve funkci ministra dopravy by měl nahradit odstoupivšího Dana Ťoka.

8.4. – Ministr dopravy Dan Ťok se rozhodl odejít z vlády. Oznámil to dnes novinářům při příchodu na jednání kabinetu, serveru Novinky.cz předtím řekl, že se na odchodu už dříve dohodl s premiérem Andrejem Babišem. Andrej Babiš bude o změnách ve vládě jednat ve středu s prezidentem Milošem Zemanem. Dan Ťok je nejdéle sloužící ministr dopravy, v úřadu je od roku 2014. Dlouhodobě čelil kritice kvůli tempu stavby dálnic nebo kvůli tendru na provozovatele mýtného systému. Jeho nástupce ve funkci zatím není znám, končící ministr ho sám navrhovat nebude.

Ve světle změny prezidentství v Radě EU pohlédneme na její aktuální dopravní agendu letošního roku a také na kritiku nedodržování právních předpisů členskými státy. Od 1. ledna do 30. června Rumunsko poprvé vykonává prezidentství Rady Evropské unie – v rámci šestiměsíční rotace. Půjde o zajímavé, ale i náročné období značené brexitem, evropskými parlamentními volbami, ustavením víceletého finančního rámce pro období let 2021 až 2027 a prvním Evropským summitem po brexitu, jenž bude klíčový pro stanovení pracovního programu Komise pro evropské volby, jakož i pro strategickou agendu lídrů EU na příštích pět let.

26.3. – Stát chce vynaložit v příštích letech přes 2,4 miliardy Kč na podporu výzkumu a inovací v tuzemské dopravě. Program bude fungovat v letech 2020 až 2026 a jeho cílem bude postupně zavádět nové moderní metody pro řízení dopravy. Zaměřit se chce například na bezpečnost dopravy nebo snížení jejich negativních vlivů na okolí. Vyplývá to z materiálu ministerstva dopravy, který včera schválila vláda. Tiskový odbor kabinetu o tom informoval na internetu.

Těžko nalézt pro začátek roku aktuálnější a také problémovější dopravní téma než brexit – záležitost vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (UK) z Evropské unie k 29. březnu. Připomeňme, že v minulém čtvrtletí potvrdil mimořádný summit 27 šéfů vlád zemí EU v Bruselu text dohody, kterou se má odchod UK řídit. Byla také schválena politická deklarace, která obsahuje představu obou stran o budoucí spolupráci v celé řadě oblastí včetně ekonomiky. Jednání o šestisetstrán­kovém dokumentu probíhala rok a půl. Musí je schválit britský parlament, Evropský parlament a členské státy. A kamenem úrazu se zatím jevila nemožnost dohody v rámci britské instituce. Jakkoli se po určitou dobu zdálo být vystoupení UK bez dosažené dohody („tvrdý brexit“) spíše teoretickou a spekulativní možností, s neúprosně ubíhajícími dny do konce března se stával alternativou stále reálnější a z řady hledisek praktické dopravy i hrozivější. Britové mají jednat v parlamentu v druhé polovině ledna a výsledek je nejasný. Tvrdá varianta přitom vůbec není vyloučena. I kdyby k ní nakonec nedošlo, poukazujeme na šíři problémů, které vyvolala, i jako poučení pro eventuální podobné případy v budoucnu.

5.2. – Ministerstvo dopravy navrhlo úpravu sankcí za dopravní přestupky. Bodový systém by se tak měl nově zjednodušit na dvě sazby, a to čtyři a šest bodů. V současnosti hrozí za nejzávažnější přestupek sedm bodů. Bez bodů bude nově překročení rychlosti do 19 km/h v obci a do 29 km/h mimo obec. Nově naopak bude obodováno nedodržení bezpečné vzdálenosti. Návrh také počítá s výrazným zvýšením pokut za závažnější přestupky, například za držení telefonu během jízdy by nově hrozilo až 10 000 Kč. Včera o tom informovalo ministerstvo dopravy.