5. srpna 2019, Jiří Kladiva
LOGISTIKA
Evropská logistická asociace – ELA
ELA UDĚLILA EVROPSKOU LOGISTICKOU CENU 2019 SKUPINĚ KOMSA
Ceremonie s tím spojená proběhla v Bruselu. Není bez zajímavosti, že tato organizace získala loni Německou cenu za řízení dodavatelských řetězců od Německé logistické asociace. Historie KOMSA začala v roce 1992 na idylické farmě v saském Hartmannsdorfu. Zde ve Švédsku narozený dr. Gunnar Grosse založil s třemi ambiciózními mladými muži podnik na podporu rozvoje dealerské sítě mobilních telefonů v SRN.
Dnes 20 000 prodejců v Německu a v Polsku využívá sortiment KOMSA, který sestává z více než 26 000 produktů. Vedle smartphonů řada obsahuje tablety, navigační přístroje, chytré domácí produkty, systémy pro komunikace a spolupráci a velký sortiment příslušenství od 250 výrobců z celého světa. Velkoobchodní KOMSA prodává produkty a dopravuje je tam, kde je koncový zákazník kupuje: prodejcům. Dále podnik podporuje své prodejní partnery v prodejích, v uzpůsobeních podle potřeb zákazníka, v konfiguraci a instalaci. Podnik pomáhá řešit technické problémy, řeší vratky a opravy a modernizaci starých produktů. Podnik generuje v prodeji za každý finanční rok přes miliardu eur. Pro KOMSA pracuje na 1450 osob. „Chtěli jsme vytvořit pružné logistické řešení pro naše zákazníky, jež nám umožní v každou dobu reagovat na poptávku na trhu,“ řekl Sven Mohaupt, hlavní procesní manažer u KOMSA.
Projekt RELOAD – digitalizace intralogistiky KOMSA
Jeho klíčovými elementy byly maximum pružnosti, automatizace a digitalizace, které KOMSA realizovala jako část místní expanze v rámci svého vedení. Podnik investoval 30 milionů EUR do výstavby tříposchoďové budovy a nového logistického centra s automatickým skladováním v Hartmannsdorfu. Cílem rozvojového projektu vyhlášeného v roce 2017 bylo dostat všechny logistické procesy pod jednu střechu, zlepšit tím kapacitu a doby zpracování pro průmysl a prodejní partnery. V odpovědi, kterou KOMSA nalezla spolu se svým partnerem LogistikPlan z Drážďan, logicky uváděla „nejkratší vzdálenosti, nejmenší oblasti, nejvyšší výkony“. Nové centrum kombinuje procesy, jež byly dříve na pěti místech. Je možno skladovat 14 500 palet v 21 m vysokém skladu. Díky automatickému skladování jsou předměty připraveny k odeslání za méně než tři minuty.
Výsledky oceněného projektu
Nízké skladování a náklady výběru:
Úspory nákladů za výběr a skladování u každého příkazu jsou v rozsahu dvoumístných procentních řádů.
Krátké procesní doby:
Společně s dosaženými úsporami KOMSA výrazně zlepšila parametry logistické kvality. Jako výsledek logistického projektu se doba zpracování pro více než
50 procent příkazů zkrátila
z 3,5 hodiny na méně než hodinu.
Vysoká pružnost:
V nově pojatém skladu KOMSA mohla zvýšit expedici z 10 000 na 25 000 zásilek za den.
SPEDICE
Mezinárodní federace
spedičních svazů – FIATA
NEJLEPŠÍ PRAKTIKY V KONTEJNEROVÉ PLAVBĚ A KVALITĚ KONTEJNERŮ
Na nedávném výročním zasedání FIATA v Curychu představil její Institut multimodální dopravy FIATA (MTI) Průvodce nejlepšími praktikami v kontejnerové plavbě a v kvalitě kontejnerů. Jde o druhý svazek nejlepších praktik, když první se týkal zdržení zásilek a jejich zadržování. Pracovní skupina námořní dopravy v rámci MTI sestavila tento druhý materiál jako pomůcku národním spedičním svazům a individuálním členům z řad spedice.
Pracovní skupina totiž konstatovala, že se výrazně snižuje kvalita kontejnerů, které poskytují námořní společnosti v rámci světové kontejnerové plavby. Dospělo se k závěru, že námořní podniky krátí náklady na údržbu svých zařízení. Zatímco jsou zde jasné povinnosti námořních podniků poskytovat prázdné kontejnery, jež jsou „fit pro svůj účel“, kvality kontejnerů poskytovaných kontejnerovými depy (obvykle podléhajícími námořním podnikům) nejsou často přijatelné a dochází k praktickým rozhodováním, jež často vedou ke sporům, dodatkovým nákladům, a především k narušením provozu a následným zdržením v dodavatelských řetězcích.
Podobně jako v případě prvního průvodce nejlepšími praktikami tento dokument usiluje o ověření současné situace a stanovení nejlepších praktik, jež mohou být uplatňovány dobrovolně všemi stranami dopravujícími cargo přes přístavy. Mohou omezit neefektivní chování vedoucí ke zdržením a zbytečným nákladům na dodavatelské řetězce. Jens Roemer, předseda pracovní skupiny námořní dopravy v Institutu multimodální dopravy FIATA a jeden z autorů zmíněných Nejlepších praktik, řekl: „Cílem FIATA je doporučit nejlepší praktiky, jež mají být brány v úvahu komerčními partnery v jejich vztazích a v konání. Jsme přesvědčeni, že se stanou užitečným nástrojem národních svazů a speditérů v jejich každodenní činnosti.“ Přístup k nově publikovanému průvodci je na odkazu: https://fiata.com/media/documents-for-download.html.
SILNIČNÍ DOPRAVA
Mezinárodní unie silniční dopravy – IRU
POSILOVÁNÍ SPOLUPRÁCE S ÍRÁNSKÝMI CELNÍMI ÚŘADY
Generální sekretář IRU Umberto dePretto se setkal v Ženevě s prezidentem Íránské celní administrativy (IRICA) a současně náměstkem ministra hospodářství a financí Mahdim Mirashrafim a diskutoval s ním posílení systému TIR v Íránu a celém regionu. Írán je mostem mezi východem a západem, jakož i severem a jihem. Podpora TIR v Íránu nabízí příležitosti k usnadňování dopravy, tranzitu a obchodu nejen v regionu Organizace hospodářské spolupráce (ECO), ale též v rámci Mezinárodního dopravního koridoru sever – jih (INSTC) a iniciativních koridorů Belt and Road – jako koridoru Islámábád – Teherán – Istanbul a koridoru podle Ashgabetské dohody, jakož i dalších obchodních tras procházejících touto zemí.
„IRU posledních pět let IRU úzce spolupracuje s IRICA a s členem IRU, Íránskou obchodní, průmyslovou a zemědělskou komorou, aby se podpořil systém TIR v Íránu a v širším regionu a dnes je vztah hodnocen jako příkladný,“ komentoval Umberto de Pretto setkání. IRICA je v čele fronty podporující digitální a intermodální verzi systému TIR v regionu. První digitální projekt eTIR mezi Íránem a Tureckem, jakož i první intermodální operace TIR ze Slovinska do Íránu zahrnující silnici, moře a železnici se dobře uplatňují. Írán v červnu rovněž inicioval druhý digitální koridor TIR do Ázerbájdžánu.
Podle Umberta de Pretta má Írán potenciál fungovat jako motor digitálního TIR v regionu. Jasnými příklady toho jsou výše zmíněné koridory. S odhodláním IRICA učinit eTIR s Tureckem plně fungující včetně všech celních kanceláří TIR a všech dopravních operátorů TIR a jeho připravenost rozšířit digitální TIR do ostatních sousedních zemí zůstává Írán strategickým partnerem pro dnešek a pro budoucnost.
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA
Mezinárodní unie železnic – UIC
PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ UIC O STANDARDIZACI BUDE 17. 9. V PAŘÍŽI
Jeho úplný název je Standardizací pro plně integrovaný digitální drážní systém. Digitalizace je nyní všeobecně uznávána jako klíčová úroveň ke zvyšování výkonnosti, dosahování snížených nákladů a rozšiřování rozsahu personalizovaných služeb, jež jsou nabízené zákazníkům. Její hlavní přínosy jsou evidentní zjednodušování cestou automatizace, kterou se plnění úkolů nebo procesů přenáší ze světa fyzického (nebo lidského) do světa digitálního (například zpracovávání dat, virtuální vzájemné propojování, pomoc v rozhodování, nezávislé operace, numerická simulace místo fyzického testování) a s nástroji informačních a komunikačních technologií (ICT) nabízí a rozšiřuje užívání násobku možností spojení mezi systémem a jeho uživateli. V plně integrovaném digitálním drážním systému zavádění nanotechnologií, softwarem definovaných sítí a dalších průlomových technologií bude vytvářet celý systém architekturou, součástmi, a dokonce inteligentními materiály při autonomních akcích podle vlastních analýz a rozhodování. Rozlišování mezi digitálním a fyzickým světem potom bude harmonické.
Jak potom bude standardizovaný systém vypadat? Jaké budou nové dovednosti očekávané od expertů? Jaká bude správná standardizační rovnováha mezi drážním sektorem a ostatními dopravními obory? Jak může být řízen kombinovaný vývoj hardwaru a softwaru? Jak může být zachována rovnováha mezi organizačním a provozním know-how a systémem odpovědnosti operátora a technická know-how dodavatele? Jako účastníci plenárního zasedání o standardizaci jste zváni k diskusi o těchto a mnoha dalších otázkách při vysoké úrovni řečníků, kteří uvedou své vize o budoucím digitálním drážním ekosystému a o tom, jak může standardizace podporovat vývoj železniční dopravy. Další informace lze získat na: standardisation@uic.org. Podrobný program bude k dispozici později.
LETECKÁ DOPRAVA
Mezinárodní asociace
letecké dopravy – IATA
KVĚTNOVÉ VÝSLEDKY V LETECKÉM CARGU ZŮSTÁVAJÍ SLABÉ
IATA zveřejnila údaje o světovém trhu leteckého zboží, které ukazují, že poptávka měřená v tunokilometrech se snížila v květnu o 3,4 % ve srovnání se stejným obdobím v roce 2018. Šlo o slabé zlepšení vůči dubnu charakterizované poklesem o 5,6 %. Úroveň kapacity se skromně zvyšovala po třetí následný měsíc a napovídala, že nízký bod tohoto cyklu může být za námi, i když trh zůstává chabý.
Nákladní kapacita měřená v disponibilních tunokilometrech se z roku na rok zvýšila o 1,3 %.
Růst kapacity předháněl růst poptávky po 13 následných měsíců. Poptávka po air cargu trpěla velmi slabými světovými obchodními objemy a obchodním napětím mezi USA a Čínou. To přispívalo k poklesu nových exportních příkazů. Ukazatel nově zhotovovaných exportních příkazů, jenž je součástí světového Indexu kupních manažerů (PMI), vykazuje od září roku 2018 propad v příkazech.
„Dopad obchodní války USA a Číny na objemy leteckého zboží v květnu byl jasný. Poptávka klesala z roku na rok o 3,4 %. Je to důkaz o hospodářských škodách, ke kterým dochází, když se proti obchodu postaví bariéry. Vítána jsou obnovená úsilí mírnit obchodní tření na obou stranách vycházející ze zasedání G20. Avšak i když tato úsilí mají krátkodobý úspěch, znovuobnovení obchodní důvěry a růst obchodu budou potřebovat čas. A můžeme očekávat, že drsné obchodní prostředí pro letecké cargo bude pokračovat,“ řekl Alexandre de Juniac, generální ředitel IATA.
Poklesy podle regionů se jevily takto (v závorce je uveden podíl na světovém trhu): Afrika (1,7 %) -1,9 %; Asie Pacifik (35,4 %) -3,7 %; Evropa (23,4 %) – 1,4 %; Latinská Amerika (2,6 %) -1,3 %; Střední východ (13,3 %) -2,7 %.
Jiří Kladiva
Foto: Lufthansa Cargo
