26. ledna 2023, Milan Frydryšek
I v loňském nelehkém roce dokázala společnost Arriva Transport Česká republika, a. s., najet se svými autobusy 96 391 000 km, 7 400 000 km s vlaky, modernizovat vozový park a rozšiřovat služby pro cestující. Jak to vše probíhalo na pozadí rostoucích cen vstupů a rozbíhající se inflace, ale i jaké jsou plány pro letošní rok, nám přiblížil generální ředitel společnosti Arriva Transport ČR Ing. Daniel Adamka.
Jak jste se letos vypořádali s nárůstem cen energií a pohonných hmot? Přistoupili objednavatelé dopravy na navýšení cen, či docházelo spíše k redukci některých spojů?
Bylo to pro nás obtížné období, museli jsme si sáhnout do všech rezerv. Jen za naftu jsme zaplatili o 150 milionů více a to nemluvím o plynu, jehož cena rostla ještě víc než u nafty. Zdražila se i elektrická energie, což nás trápí hlavně v Teplicích, kde provozujeme třicítku trolejbusů.
S objednavateli máme, samozřejmě, uzavřené smlouvy, kde se s možným navýšením ceny počítá. Ale když se uzavíraly, nikdo nepředpokládal, že inflace bude přes 15 procent, protože ČNB prohlašovala, že chce držet inflační rámec dvě procenta. S takovým skokem při soutěžích nikdo nepočítal. A není to jen o nákladech, ale například i o údržbě, náhradních dílech, o pozdních dodávkách autobusů, to vše má na provoz vliv.
Jednání s objednavateli o cenách probíhala po celý rok a stále ještě probíhají. Nyní, tuším, ÚHOS potvrdil, že objednavatelé mohou přístup k inflační doložce změnit, abychom nemuseli čekat celý rok, než se cena zvedne a zvýšené náklady se nám zaplatí. Někteří objednavatelé již přistupují k čtvrtletní indexaci cen, ale obecně stále platí, že bychom vyšší platby měli dostat s ročním zpožděním. Při dvouprocentní inflaci se to dá udržet, ale při patnáctiprocentní inflaci a s náklady na palivo, které jsou například u plynu téměř dvojnásobné, na to nikdo připraven nebyl.
Během loňského roku však nedocházelo k žádným redukcím spojů, naopak bylo vidět spíše navyšování, protože během pandemie koronaviru došlo k omezování dopravy. Ale tím, že lidé opět začali jezdit do práce, rostla i poptávka po veřejné dopravě. Například Plzeňský kraj uvádí, že loni měl nejvyšší tržby, takže bylo patrné spíše posilování dopravy.
Celkově jsme loni s autobusy najeli téměř 100 milionů kilometrů, přesně 96 391 000km, a 7,4 milionu kilometrů s vlaky, kde rovněž došlo k nárůstu ujetých kilometrů.
Mělo snížení slev na jízdném pro studenty a seniory dopad na počet přepravených cestujících?
Těžko se to srovnává s předchozím obdobím, protože byl covid, ale obecně mohu říci, že ne. Na druhé straně máme i dopravu, kde jezdíme s rizikem vlastních tržeb, například linku Praha-Teplice, nebo dálkové vlaky, kde jsme začínali jezdit v prosinci roku 2019 a u dálkových autobusů jsme již skoro na 100 procentech cestujících, kteří byli před pandemií. Z mého pohledu se tedy vliv změny výše slev neprojevil, protože studenti a žáci do škol cestovat potřebují. Spíše to mělo dopad na zatížení rozpočtů rodin, ale k výraznému omezení těchto cest určitě nedošlo.
Účast ve výběrových řízeních je velkou měrou závislá na dostupných kapacitách, a to jak v oblasti techniky, tak i po personální stránce. Jak řešíte nedostatek řidičů a strojvedoucích?
S tím měli v posledních letech potíže všichni dopravci a pak do toho ještě přišel covid. Vlastně jsem nikdy nezažil období, že bychom mohli říci, že máme řidičů autobusů dostatek. Při výběrových řízeních pak záleží i na jejich věkové struktuře. Průměrný věk řidičů autobusů se pohybuje kolem 52 či 53 let a je zde i velká část řidičů, kteří jsou již v důchodovém věku. A pokud se začnou jezdit nové spoje, dojde k novým podmínkám při odbavování, tak právě tito lidé si často řeknou, že raději už půjdou do důchodu, protože jejich práce by se stala složitější a museli by se učit něco nového. A nebo se může stát, že když se mění zaměstnavatel, tak k novému přejít nechtějí a najdou si jinou práci. Na nás pak je, abychom si stále školili nové a nové řidiče, máme stále zhruba sto lidí v autoškole. Určité zdroje jsou, ale i když máme v přípravě kolem stovky řidičů, stále to nestačí. Rovněž pro strojvedoucí otvíráme kurzy, i na tom pracujeme dlouhodobě. O tuto profesi je naštěstí větší zájem a je zde i příznivější věková struktura.
Problematiku řidičů jsme se snažili vyřešit i tím, že jsme loni od září zvedli tarifní mzdu řidičů o 15 procent, abychom jim pokryli inflaci a nedocházelo ke snížení jejich životního standardu. A doufám, že to v této době přiláká i nové zaměstnance, protože z mého pohledu je profese řidiče povoláním, kde je jistota zaměstnání. Je zřejmé, že k nějakému zásadnímu omezení dopravy nedojde, protože i když všichni říkají, že musejí platit více za elektřinu, tak na druhou stranu při 15procentní inflaci mají všichni i vyšší daňové příjmy a do rozpočtů krajů a obcí proudí více peněz, než se předpokládalo. Neříkám, že se to vyrovná, nelze žít každý rok se schodkem 300 miliard korun. Takže možná k nějaké redukci spojů dojde, ale nemělo by to být nic dramatického. Spíš jde o to sednout si s objednavateli dopravy a říci si, kde se dá ušetřit bez toho, aniž by to mělo dopad na zhoršení obslužnosti daného území a na snižování kvality poskytovaných služeb.
Loni v květnu jste uvedl, že od roku 2040 budete po tratích jezdit jen s bezemisními železničními vozidly. To se však bez podpory státu a krajů asi neobejde. Je podpora veřejné dopravy i v tomto směru dostatečná?
Není to o dopravci, ale o objednavateli, protože většina této dopravy je v závazku veřejné služby. Ministerstvo dopravy objednává rychlíkové spoje, kraje osobní vlaky a autobusy a obce a města objednávají městkou veřejnou dopravu. A záleží na nich, jakou dopravu si objednají. My se tomu přizpůsobíme i s tím, že případně nakoupíme požadovaná vozidla. Pokud stát otevře nějaké dotační programy, například nyní je pro Prahu k dispozici přes dvě miliardy korun na elektrifikaci, tak objednavatel nebude muset řešit, kde vezme peníze na provoz.
Provozujeme v současné době 33 elektrobusů a většina z nich byla pořízena za pomoci evropské dotace. Pro objednavatele tak nedošlo k navýšení ceny, přestože počáteční investice do této techniky je oproti běžnému dieselovému autobusu až trojnásobná. Díky dotaci pak jsou však celkové náklady srovnatelné s dieselovým autobusem.
Do budoucna stát musí říci, co chce dělat se železniční infrastrukturou. Zda bude elektrifikovat a budeme moci provozovat více elektrických vlaků či vlaků s bateriemi, nebo zda se vydáme třeba vodíkovou cestou. Ale i k tomu je třeba vybudovat čerpací stanice, zajistit dodávky vodíku, určit, z čeho se bude vyrábět a kolik bude stát. Tuto strategii musí připravit stát pro celou Českou republiku, aby bylo zřejmé, jaké investice budou do budoucna zapotřebí a jaké budou provozní náklady.
Ministerstvo dopravy nyní připravuje tzv. lehkou elektrifikaci, kdy má být pouze elektrifikován provoz na některých dalších tratích, ale nedojde k modernizaci kolejového svršku, případně tato modernizace bude jen částečná. Toto by také mohla být jedna cesta, druhou může být třeba zmíněný vodík, ale uvidíme, k čemu v budoucnu dojde.
Pro městskou veřejnou dopravu je zde nyní Zákon č. 360/2022 Sb., o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících. Objednavatelé, kteří objednávají městská vozidla, musejí splňovat určité procento bezemisních vozidel a určité procento nízkoemisních. Ale týká se to jen smluv u nových výběrových řízení, stávající smlouvy tento standard plnit nemusí. Navíc vztahuje se to pouze na městskou dopravu, nikoliv například na regionální autobusy. Zde je na zvážení každého objednavatele, jak moc zelený chce být.
Jaké chystáte letos pro cestující novinky?
Budeme dále nakupovat nové klimatizované a nízkopodlažní autobusy pro dálkovou dopravu. Připravujeme také nákup dalších autobusů pro Arriva Express. Již loni jsme nakoupili přes sto nových autobusů a nyní budeme pořizovat elektrobusy pro MHD Kladno, které by měly přijít do konce tohoto roku. Budou mít pantograf a bude možné je nabíjet i během dne, aby mohly ujet celou trasu, kterou budou mít naplánovanou.
Vedle toho budeme také například pracovat na zlepšení naší on-line mapy, kde si cestující mohou zjistit přesnou polohu svého spoje.
Milan Frydryšek
Foto: Arriva
