30. ledna 2023, lan
Do vlaků se po covidu vracejí cestující. Na druhé straně je zde velký nárůst cen vstupů a také ztráty z doby pandemie. Kdy počítáte, že se Českým drahám podaří dostat do černých čísel?
Máte pravdu, že miliardy, o které jsme přišli za covidu, nám chybí. Stejně tak nás ohrožují drahé energie a obecně zdražení prakticky všech vstupů. Na druhou stranu teď vozíme cca 90 procent cestujících ve srovnání se stavem před pandemií a tento růstový trend pokračuje. Na provoz si tedy z tržeb vyděláme. Druhá věc jsou peníze na rozvoj, hlavně na nákup nových vozidel. Tam jdeme cestou externího financování a hledáme tu nejvýhodnější variantu. A pokud se ptáte, kdy budeme v černých číslech, odhaduji, že se nám to podaří v nejbližších dvou až třech letech.
S novým jízdním řádem jste rozšířili své služby, mimo jiné zlepšili internetové připojení či zavedli nové noční spoje. Máte na tyto novinky již nějaké ohlasy?
Kvalita služeb ve vlacích je důležitý faktor, který ovlivňuje rozhodování zákazníků. Například od chvíle, co jsme mezi Prahou a Chebem nasadili nové soupravy InterJet, vozíme na těchto spojích více cestujících. Další nové vlaky uvedeme do provozu letos a budou to především vlaky regionální.
I tam pochopitelně očekáváme, že stávající zákazníci budou spokojenější a ti, co vlakem zatím nejezdí tak často, pojedou raději s námi než autem. Úplně nové je letos noční spojení Canopus z Prahy do Curychu severní trasou přes Drážďany a Frankfurt.
Noční doprava začíná být po letech stagnace stále důležitějším způsobem, jak se cestující mohou přesouvat po Evropě na větší vzdálenosti.
U tohoto vlaku cílíme nejen na českou klientelu, ale také na německou, konkrétně saskou, nebo švýcarskou. Z prvních týdnů provozu je patrné, že tato strategie poměrně dobře funguje.
Obecně platí, že na pozitivní novinky si cestující zvyknou téměř okamžitě. Máme proto ambici být tím, kdo na české železnici udává trendy v kvalitě služeb a v oblasti zavádění moderních technologií. V jízdním řádu 2022/23 například vypravujeme denně skoro dva a půl tisíce spojů, ve kterých se lze zdarma připojit k WiFi.
Pokud častěji jezdíte vlakem po Evropě, pak víte, že to v okolních státech opravdu není běžné. Abychom zajistili snadnější průchod mobilního signálu do interiéru vlaků, testujeme na lince Praha – Vídeň opakovač mobilního signálu. A tak bych mohl pokračovat.
Chcete nakoupit 15 bateriových vlaků pro Moravskoslezský kraj. Loni jste také zkoušeli vodíkový vlak. Pokládáte tyto technologie za uplatnitelné ve větším měřítku, nebo jsou spíš řešením jen pro některé konkrétní provozní situace?
Logicky, kde je trať elektrifikovaná, tam budeme dál jezdit na elektřinu. Vozidla na alternativní pohony budeme primárně využívat tam, kde dnes jezdí dieselové stroje. V případě zmíněného vodíku je ale potřeba říct, že oproti současným vlakům jsou pořizovací náklady vyšší. Významně bude záležet na dotační podpoře nákupu těchto bezemisních alternativních vozidel. Ta už se začíná pomalu rýsovat.
Bude také nutné vybudovat potřebnou infrastrukturu. Tedy plnicí stanice, kde bude možné vodík do vozidel doplnit. Bez toho se tato technologie u nás těžko rozšíří. Na některých výkonech se zase vyplatí vlaky s bateriovým pohonem. Lidé se možná pozastavují nad tím, že mají dojezd na baterii 80 kilometrů. Ale to stačí. Jsou určeny pro
výkony, kde část trasy jedeme pod dráty a jen malou část po neelektrifikované trati. Dnes tam musí lidé z elektrického vlaku přestoupit na dieselový. To hybridní vlaky s baterií vyřeší.
(lan)
Foto: ČD
