Železniční reforma posílí roli národních regulátorů

Přepracovaná verze („recast“) prvního železničního balíčku je konečně realitou. Poslanci Evropského parlamentu, zástupci členských států Evropské unie a představitelé Evropské komise se v polovině června shodli na hlavních zásadách reformy evropského železničního trhu. Nyní ještě musí s návrhem vyjádřit souhlas ministři dopravy zemí EU a také plénum Evropského parlamentu, jde však o pouhou formalitu.

Tzv. první železniční balíček položil před více než deseti lety, v roce 2001, základ pro liberalizaci evropského železničního trhu a zavedení nediskriminujícího konkurenčního prostředí. Řadu věcí se nepodařilo úplně dotáhnout do konce, novelizace se snaží nedostatky napravit a částečně nově formulovat priority. Mezi sporné body při jednáních mezi europoslanci a členskými státy patřilo postavení národních regulačních úřadů, otázky výstavby a užití železniční infrastruktury a transparentnost finančních toků mezi provozovateli sítě a dopravci.

U posledně jmenovaného okruhu problémů se poslancům Evropského parlamentu podařilo prosadit nařízení, že příjmy provozovatelů infrastruktury nesmějí v žádném případě sloužit ke křížovému financování železničního podniku, který je součástí stejného koncernu nebo holdingu jako správce.

Vznik superregulátora je zatím nejasný

Nejpozději do 30 měsíců od okamžiku, kdy nabyde právní úprava účinnosti, musí být ustaveny nezávislé národní regulační úřady. Jejich úkolem bude mimo jiné rozhodovat sporné případy, a to nejpozději ve lhůtě šesti týdnů. Vytvoření evropského superregulátora zůstává prozatím otevřenou záležitostí. Reformní návrh dává Evropské komisi možnost – „bude-li to zapotřebí“ – předložit řešení pro intenzivnější spolupráci národních regulačních úřadů, v krajním případě může podniknout i kroky směřující k vytvoření úřadu s celoevropskou působností.

Jednotlivé členské státy musí zajistit dostatečné a stabilní financování rozvoje železniční infrastruktury tak, aby podniky odpovědné za údržbu a rozvoj sítě získaly delší plánovací perspektivu neodvíjející se od ročních výkyvů vývoje státních rozpočtů.

Uživatelé systému ERTMS/ETCS by měli být zvýhodněni

Při stanovování poplatků za užívání infrastruktury by měly členské země využít „pozitivní motivaci“ a zvýhodnit železniční podniky, které používají lokomotivy a další kolejový materiál vybavený podle standardů jednotného evropského zabezpečovacího systému ERTMS/ETCS. Na druhou stranu není žádoucí, aby provozovatelé vozidel bez ERTMS/ETCS byli jakýmkoli způsobem penalizováni.

Odlišná je situace v případě „hlukových emisí“. Provozovatelé infrastruktury mohou nejen „odměňovat“ dopravce s tiššími vagony a lokomotivami (nejčastěji jde o vybavení vozů kompozitními brzdovými bloky), ale také pokutovat subjekty, jejichž vybavení bude příliš hlučné.

n