5. dubna 2001
Ze studie, kterou na konci loňského roku vypracovala poradenská
společnost Econ Consulting z německého Kolína nad Rýnem, vyplývá, že je
v životním zájmu všech podniků spojených s vnitrozemskou vodní
dopravou, aby se v co nejkratší době tranformovaly na činnost
poskytovatelů logistických služeb. O tom, jaká je v této oblasti situace
v České republice, jsme hovořili s generálním ředitelem akciové
společnosti České přístavy ing. Miloslavem Černým. Zeptali jsme se ho
i na hospodaření a záměry firmy. „Evropské přístavy mají velký
hospodářský význam už jen tím, že zaměstnávají velké množství
pracovníků a s jejich činností souvisí i další pracovní místa. Jaká
je situace v České republice?“ „Přístavy jsou zcela logicky místy,
v nichž se odehrává čilý hospodářský ruch. O vývoji v jiných
evropských zemích jsme jako člen Evropské federace vnitrozemských
přístavů (EFI), jejíž letošní zasedání by se na podzim mělo konat
v Praze, podrobně informováni, takže mohu konstatovat, že postavení
přístavů i jejich problémy jsou v podstatě stejné ve všech zemích.
Činnost přístavů v České republice ovšem omezuje nedostatečná
splavnost některých úseků Labe.“ „Které přístavy již splňují
parametry evropských vnitrozemských přístavů?“ „Kritéria evropských
přístavů, včetně příslušných logistických funkcí, splňuje
například přístav Mělník. V uplynulých třech letech jsme do jeho
vybavení a modernizace investovali desítky miliónů Kč. Podařilo se nám
vyřešit jeho koncepci nejen po stránce přepravních kapacit, ale
i dostatečného skladovacího zázemí. Na přelomu loňského a letošního
roku jsme v Mělníku dokončili i výstavbu nové trojlodní haly.“ „Jak
se logistické aktivity již dnes podílejí na hospodaření přístavů?“
„Podíl logistických aktivit je na hospodaření přístavů naprosto
zásadní, i když v loňském roce naše společnost realizovala zisk
především prodejem Penzijního fondu Československé obchodní bance a
některých pozemků v přístavech. Ačkoli provozování logistických
aktivit tvoří největší podíl na našich tržbách, společnost v této
oblasti zisku nedosáhla, a to především v důsledku nízkých vodních
stavů na řece Labi.“ „Které logistické služby v jednotlivých
přístavech poskytujete?“ „Pro skladování a překlad výrobků ze železa
a sypkých substrátů je mimořádně vhodný přístav v Ústí nad Labem.
Největším přístavem v České republice je ovšem přístav v Mělníku,
který jsme v loňském roce vybavili 300tunovým jeřábem. Díky němu lze na
lodě velmi přesně nakládat těžké zásilky, protože mohou vplout až pod
přístavní hranu. V Mělníku jsme rovněž vybudovali nové lodní polohy a
celý přístav koncepčně vyřešili tak, aby se v něm mohl dále rozvíjet
kontejnerový terminál. V přístavu jsou budovány další skladovací
kapacity, takže v něm lze obsluhovat prakticky jakéhokoliv zákazníka.
V přístavu v Kolíně, který jsme zprovoznili před dvěma lety, lze
překládat sypké substráty a manipulovat s kusovými zásilkami.
V přístavech Radotín a Smíchov překládáme především sypké substráty
a vyvážíme z nich písek z Prahy.“ „Jak se nedostatečná splavnost
Labe v loňském roce odrazila na hospodaření přístavů?“ „Problémy se
splavností se v hospodaření firmy projevily především poklesem výkonů,
a to i přes nárůst jiných činností. Zlepšení splavnosti Labe v úseku
Ústí nad Labem – státní hranice by se přitom na činnosti přístavů
projevilo velmi pozitivně. Z hlediska obsluhy vodní dopravy je přístav
v Ústí nad Labem mimořádně kvalitní. Jsou v něm vybudovány převislé
haly nad vodní hladinu, což znamená, že zboží lze překládat i za
deštivého počasí. To je například významné při překladu výrobků ze
železa a sypkých substrátů. Pokud by vodní cesta byla spolehlivá, vzrostl
by samozřejmě i objem zboží, které by bylo možné po vodě
dopravovat.“
„Které nové projekty připravujete?“ „V Bratislavě se snažíme
vybudovat terminál pro potřeby firmy Volkswagen Bratislava. Rádi bychom
prosadili, aby vozidla vyrobená v bratislavském podniku byla přepravována
prostřednictvím lodní dopravy. Ještě však bude zapotřebí vyřešit
různé ekologické záležitosti. Pokračujeme rovněž v přípravách
projektu, jehož záměrem je vybudování administrativního a rekreačního
centra v Holešovicích.“ „Přístavní činnost byla v minulosti
kritizována za zpoplatnění přístavních služeb. Tento stav údajně
souvisí s nedostatečnou legislativou, která nestanovuje rozsah
poskytovaných služeb, na nichž by se měl podílet stát.“ „Přístavy
byly privatizovány a stát si ponechal pouze jednu, tzv. zlatou akcii, která
se nevztahuje k přístavním činnostem, ale pouze k převodům pozemků a
dlouhodobým pronájmům. Přístavy však musejí plnit i veřejné funkce,
které jim nejsou žádným způsobem kompenzovány. Tyto činnosti tudíž
musí být nějakým způsobem zpoplatněny. Stát sice zhruba před dvěma lety
začal dotovat některé investiční aktivity v přístavních činnostech
Českých přístavů, avšak dotace se netýkají jejich provozu.“
Milan Žalud
