5. dubna 2001
Dopravci stále vyjadřují určité výhrady k jednáním Smíšených komisí o mezinárodní silniční dopravě, na nichž národní delegace mimo jiné dojednávají počty zahraničních vstupních povolení pro mezinárodní silniční dopravu. Některé tyto názory jsme přiblížili i v předchozích číslech Dopravních novin (viz DN 10/01 a DN 13/01). O reakci na ně jsme požádali vedoucí odboru povolení Sdružení ČESMAD Bohemia Jaroslavu Černou. „Jaký je Váš názor na připomínky k práci smíšených komisí?“ „Jsem přesvědčena o tom, že většina dopravců může být s prací smíšených komisí nespokojena – a vzhledem ke kritickému nedostatku povolení se mi tento jejich názor jeví jako zcela oprávněný. Věřím však, že zástupci Sdružení ČESMAD Bohemia z řad dopravců, kteří se jednání smíšených komisí pravidelně zúčastňují, toto záporné stanovisko nezaujímají jednoznačně. České ministerstvo dopravy totiž na mezivládních jednáních poskytuje představitelům dopravců dostatečný prostor k uplatnění všech jejich požadavků, názorů a námětů k dané problematice. Pro zasedání s delegacemi jednotlivých států je vždy zvoleno několik alternativ společného postupu, například ´úplná liberalizace povolovacího řízení´, ´částečná liberalizace´, ´zvýhodnění ekologických vozidel´ či ´navýšení stávajícího kontingentu´. Tyto alternativy jsou pak projednávány jedna pro druhé s maximální snahou o dosažení zlepšení současného nevyhovujícího stavu. Pokud druhá strana přistoupí na úplnou liberalizaci, ostatní připravené alternativy se ruší; do/z celkem dvanácti zemí již mohou u čeští dopravci provádět bilaterální a tranzitní přepravy bez povolení. Pro úplnost ještě dodávám, že naše sdružení má přání, aby se důležitých zasedání, byť jen jejich části, účastnili nejvyšší představitelé Ministerstva dopravy a spojů ČR, kteří by svou osobní přítomností zdůraznili velký zájem české strany na kladných výsledcích jednání.“ „Řada dopravců se obává, že podklady, které mají české delegace na jednáních k dispozici, nejsou dostatečné…“ "Podklady pro jednání smíšených komisí by podle mého názoru mělo MDS získávat ze tří různých zdrojů. V prvé řadě od Sdružení ČESMAD Bohemia (jako organizace pověřené distribucí povolení), neboť právě v něm se soustřeďují přesné informace o požadavcích, využívání povolení a problémech dopravců v konkrétním státě. My tyto podklady na každé jednání pečlivě připravujeme s cílem prosadit požadavky dopravců a lze konstatovat, že jsou podstatné pro přípravu směrnic určených pro zasedání. Další informace, které by měly být na jednání využívány, jsou statistické údaje o rozvoji vzájemné výměny zboží, o počtu uskutečněných přeprav po silnici a zvýšení objemu přepravených tun nákladu. V dřívějších dobách jsme tyto statistické údaje z naší strany podrobovaly silné kritice, neboť vykazovaly značné nepřesnosti a odchylovaly se od skutečnosti. V posledním období se však podle mého názoru situace podstatně zlepšila a pokud se nyní porovnají statistiky obou zúčastněných stran, lze hovořit prakticky o shodě vyčíslených hodnot. Za třetí by ministerstvo dopravy mělo mít k dispozici dokumentaci o přestupcích zahraničních dopravců na území ČR
- stejně jako ji mají, a na jednáních také předkládají,
příslušné smluvní státy. A právě v tomto ohledu má Česká republika co dohánět. Domníváme se, že pravidelná, a především důkladná kontrola na silnicích by přinášela značné finanční částky do státního rozpočtu, ale její výsledky by navíc mohly jednoznačně podpořit i požadavky české strany. Státy Evropské unie jsou oproti nám ve značné výhodě. Po zrušení hranic mezi členskými zeměmi získala unie z řad celníků řadu profesionálů, kteří danou problematiku detailně ovládají. Ti nyní pracují v jednotlivých zemích v odborných kontrolních orgánech. Evidentně je zapotřebí, aby byl také v České republice zajištěn dostatek odborníků, kteří budou vůči zahraničním silničním dopravcům uplatňovat stejná opatření, jaká znají a se kterými se potýkají naše dopravní firmy v zahraničí." „Jaké smíšené komise se budou v nejbližší době konat a jaké výsledky jednání lze očekávat?“ „V nejbližší době má Česká republika obdržet stanovisko Maďarska k liberalizaci povolovacího řízení od 1. ledna roku 2002. Je již téměř jisté, že tato liberalizace se bude týkat bilaterálních a tranzitních přeprav; spornou otázkou nadále zůstávají třetizemní přepravy, pro které by v rámci Visegrádské čtyřky měly být stanoveny shodné podmínky ve všech zúčastněných státech. Česká republika upřednostňuje liberalizaci i těchto přeprav, ale právě Maďarsko má z úplného uvolnění dopravního trhu mezi členskými zeměmi obavy. Na konci dubna se bude konat smíšená komise s Dánskem, na níž budeme opět uplatňovat několik alternativ na zlepšení současného nevyhovujícího stavu v počtu vyměňovaných povolení. Předpokládáme, že v této relaci bychom mohli alespoň částečné liberalizace dosáhnout. V průběhu května a června by se mělo uskutečnit několik dalších jednání. Prozatím je předběžně stanoven termín jednání smíšené komise s Ruskem, kterému rovně přikládáme velkou důležitost. Velmi neuspokojivý stav přetrvává, pokud jde o možnosti jednání s Rakouskem, neboť rakouská strana již několikrát odmítla zasedání uskutečnit a přes veškeré naše protesty bohužel stále nenachází vhodný termín.“ „Jaké jsou podle Vás hlavní příčiny nedostatku zahraničních vstupních povolení?“ „Za hlavní příčinu nedostatku povolení bych označila neomezený nárůst počtu vozidel určených pro mezinárodní dopravu. Většina dopravců má dostatek požadavků na přepravy a logicky proto nejen obnovuje svůj vozový park, ale postupně jej i rozšiřuje. Jediným omezujícím faktorem se pak stává počet povolení, který má firma k dispozici, a lze pochopit, že dopravce toto omezení chápe jako projev neschopnosti odpovědných pracovníků státní správy či našeho sdružení. Určitě existuje ještě řada dalších možností, jak dosavadní postup zlepšit, ale je nutno mít na zřeteli, že jednání se vždy účastní dvě strany. Pokud jedna z nich ihned na začátku oznámí, že v žádném případě nehodlá zvyšovat kontingent povolení ani o jeden kus, veškerá ´strategie boje´ je prakticky k ničemu. Česká republika se může chlubit ekologickou a bezpečnostní úrovní většiny vozidel, které její dopravci provozují. Z celkem zhruba 20 tisíc motorových vozidel, která jsou v držení dopravců žádajících o povolení, splňuje téměř 15 tisíc zvýšené nároky na emisní limity, hluk a bezpečnost. Otázkou však zůstává, zda právě tato síla kvalitních dopravních prostředků nevyvolává v evropských státech obavy a nevytváří pocit nutnosti ochrany vlastního dopravního trhu. Tento pocit by se pak mohl projevovat v negativnějším vztahu k ČR a ve snaze nás přibrzdit novými nařízeními a vyhlášením ´papírové války´.“ (ma)
