Protesty v Bruselu

Autodopravci protestovali v Bruselu proti německé minimální mzdě

Autodopravci protestovali v Bruselu proti německé minimální mzdě

PRAHA (26.3.) – Proti německému zákonu o minimální mzdě, který zahraničním dopravcům komplikuje práci v EU, protestovali před budovou Evropského parlamentu v Bruselu autodopravci ze zemí z východu Evropské unie, včetně České republiky. Problematikou se zabývají také europoslanci, kteří od Evropské komise chtějí znát její názor na situaci.

Německo je ostře kritizováno za to, jak jeho úřady vykládají nový zákon o minimální mzdě. Podle nich totiž platí také pro řidiče nákladních aut ze zahraničí. Plošná minimální mzda začala v Německu platit od začátku roku. Německé ministerstvo práce tvrdí, že na 8,50 eura (235 Kč) za hodinu mají nárok všichni zaměstnanci po tu dobu, kdy pracují na území Německa. Řidiči by u sebe prý měli mít doklady, že takové peníze skutečně berou.

„Jakýkoliv řidič kamionu, který vjede na německé území, by musel být honorován minimální mzdou, která je v současné době čtyřikrát vyšší, než je tomu v ČR. To je pro české dopravce naprosto likvidační," řekl Tomáš Bicera, ředitel Institutu silniční dopravy ČESMAD Bohemia. Mluvčí tohoto sdružení Martin Felix upozornil, že německá úprava není v souladu s českou a autodopravci se tak vlastně rozhodují, zda raději porušit německé nebo české zákony. Věc přináší navíc obrovskou administrativní zátěž, s nutností kompletně ji vést v němčině.

Dopravci ze zemí z východu unie, kteří výklad mají za diskriminační, se proti německému postupu začali hlasitě ozývat hned v lednu. Německá strana počátkem února souhlasila s tím, že odpovídající postup zatím od řidičů cizích kamionů a jejich zaměstnavatelů vyžadovat nebude. Proti tomuto vývoji ale zase v Německu začaly protestovat dopravní odbory.

Český lidovecký europoslanec Pavel Svoboda míní, že poslední slovo ve sporu bude mít zřejmě až soud EU. Připomněl, že v oblasti minimální mzdy evropská úprava řeší v této souvislosti jen případ dlouhodobého vysílání pracovníků do jiné unijní země. „Krátkodobé služby, jako je průjezd před území jiného státu, nemají v evropském právu výjimku," podotkl předseda právního výboru europarlamentu.

Jeho kolega Evžen Tošenovský (ODS) zdůraznil, že Evropská komise se věcí musí zabývat. „Je to nepřijatelné. Takhle začínají obchodní války," poznamenal. Nebezpečné podle něj je, že podobné kroky začínají připravovat také další evropské země. „To může způsobit lavinový efekt, kde nikdo neví, jak to skončí," řekl.

Podle poslankyně Martiny Dlabajové je potřeba, aby se k věci vyjádřila Evropská komise. Na tu se před časem obrátilo Polsko. Komise nyní chystá poté, co z Německa obdržela odpověď, svou vlastní reakci. „Není horší situace, než když jsou podnikatelé v právní nejistotě. A ta teď trvá už tři měsíce," připomněla.

(čtk)

spinner