29. května 2016, Jiří Kladiva
Přinesl řadu událostí v oblasti rozvoje dopravních cest, některé zmíníme. Již dříve, ještě před loňským suchem, jsme na tomto místě dosti skepticky komentovali nápad na výstavbu vodního kanálu napříč Českem, zamilovaném to projektu našeho pana prezidenta. Námět ožil při návštěvě prezidenta Číny a při otevření tématu možného uplatnění čínských firem při výstavbě kanálu. Číňané staví ve světě řadu námořních přístavů a není pochyb, že by si s českým kanálem poradili – tak jako to předvedli s pražskou Slavií. Zůstává spíše otázka, co najít vhodného k přepravě pro kapacitní lodě posledních generací při útlumu těžby uhlí a výroby železa a oceli. A koho volat k odpovědnosti za vynaložené množství miliard Kč po takové suché plavební sezoně jako v roce 2015 a možná dalších, kdy napůl vyschly i hlavní evropské toky?
Věnujme pozornost několika opravdu reálným projektům budoucnosti – nejprve námětu ze Švýcarska. Ten vychází ze skutečnosti, že dopravní cesty ve střední části této alpské země (silnice i koleje) jsou před přeplněním. A pod dojmem předpovědí dopravy zboží, kdy v období let 2010 až 2030 má dojít k nárůstu o 45 procent, se hledá netradiční řešení. Má jím být program a systém CST (Cargo sous terrain) neboli Zboží pod zemí, jenž má zlepšit infrastrukturu a změnit logistické procesy. Je požadován i podporován hospodářskými skupinami země a má dobré šance na realizaci.
CST je postaven na paletizovaných zásilkách a normalizovaných přepravních skříních uložených na kolových dopravních prostředcích bez řidiče. Ty jsou přepravovány na jakémsi běžícím pásu o konstantní rychlosti 30 km/hod. širokým tunelem uloženým zhruba 50 metrů pod zemským povrchem. V tunelu má být také dvojnásobně rychlý zvláštní pás pro malé a spěšné zásilky. V přístupových místech by fungovaly výtahy pro zboží s automatizovanou nakládkou a vykládkou. Následný rozvoz by měla zajišťovat po zemi tichá, životnímu prostředí přátelská vozidla. Iniciátoři by rádi v první etapě viděli výstavbu dílčí trasy Härkingen – Suhr – Schafsheim – Curych. Na této lince se již nyní nacházejí velká výrobní, skladová a překládková zařízení, jako například Migros, Postlogistics (balíky), Postmail (dopisy) a Coop.
V minulých dnech byla představena studie proveditelnosti s kalkulací přepravních objemů k převedení pod zem a rovněž kalkulace investic odděleně pro tunely, výtahy a další techniku. CST by se měl dále síťově rozšiřovat, a sice od Ženevy na západě po St. Gallen na východě a od Basileje na severu po Luzern. Zajímavé je, že se nepředpokládá vynaložení státních peněz a CST má představovat aktivní možnosti pro soukromé investory. Již letos v létě by mělo ministerstvo dopravy zformulovat pro nový dopravní systém také nový právní základ. Podpůrné společenstvo zahrnuje značně dlouhý seznam mnoha firem z dopravy, logistiky, maloobchodu, stavby tunelů, geologie, dopravního plánování a energetiky.
Zajímavý projekt se rýsuje ve Velké Británii, kde zazněl startovací výstřel pro přípravné práce na 29 kilometrů dlouhém tunelu, jenž se po výstavbě stane nejdelším silničním tunelem na světě. Jeho rolí bude překonat pod zemí Peak District ve střední Anglii. Odstraní se tak jízdy přes pasy v tomto regionu, které se neúměrně prodlužují kvůli častému špatnému počasí. Náklady na projekt se odhadují na přepočtených 7,6 miliardy € (přes 200 miliard Kč). Na první krok, na studii proveditelnosti, bylo již schváleno 75 milionů GBP. Dalším významným důvodem pro tuto stavbu vůbec je zlepšené spojení dlouho znevýhodňovaného severu země s jihem.
Nakonec věnujme pozornost projektu vpravdě nejrozsáhlejšímu: spolkovému plánu dopravních cest v Německu. Tam by stát měl vložit v příštích patnácti letech 226,6 miliardy € do přibližně tisícovky projektů silničních, železničních a vodních cest. Ministr dopravy Alexander Dobrint již v Berlíně plán představil veřejnosti. Současně s plánem se objevila zpráva o životním prostředí, kterou musí ministerstvo povinně předkládat. Alexander Dobrint řekl mimo jiné: „Blahobyt vzniká tam, kde funguje infrastruktura.“ Celkem 75 procent prostředků má jít do velkých významných projektů, 25 procent do akcí regionálního významu. Pokud jde o dopravní obory, připadne 49,4 procenta na silnice, 41,3 procenta na železnice a 9,3 procenta na vodní cesty.
Spolkový plán dopravních cest pochopitelně vyvolal množství komentářů i kritických slov. Třeba zástupkyně Zelených v dopravním výboru Spolkového sněmu Valerie Wilmsová uvedla, že ministr Alexander Dobrint prezentuje balík zbožných přání s příliš mnoha projekty, na které nebudou peníze stačit. Odborný tisk zase poukazuje na to, že s každým projektem jsou spojena určitá rizika, například pokud jde o podloží staveb; doporučuje proto více se věnovat managementu rizik. Podstatné je, aby se ve všech dopravních oborech udržela plynulá doprava. Proto je prý správné směrovat hodně peněz na Severní Porýní-Vestfálsko, kde hlášení o ucpaných komunikacích trvají v rozhlase každý den téměř tak dlouho jako pětiminutové zprávy před nimi.
Jiří Kladiva
