16. ledna 2017, Milan Frydryšek
Ministr dopravy Dan Ťok minulý týden informoval vládu ČR o plánu resortu rozšířit zpoplatněné úseky silnic první třídy o 900 kilometrů ze současných 230. Přitom společnost Deloitte, u které si ministerstvo nechalo zpracovat analýzu rozšíření, za optimální variantu označila rozšíření o 474,1 kilometru.
O úpravách seznamu silnic první třídy, na kterých by se mohlo od roku 2019 vybírat mýtné, hodlá ministr dopravy s kraji a obcemi ještě jednat. Během zasedání kabinetu Dan Ťok novinářům rovněž řekl, že na žádost premiéra bude v regionech také vysvětlovat, proč některé silnice na seznamu jsou a jiné ne. Debata podle něj bude i o možných přesunech na seznamu. Uvedl rovněž, že při přípravě plánu je vázán usnesením vlády, podle kterého se má rozšíření týkat 850 až 3000 kilometrů. „To, že jsou lidé, kterým to vyhovuje nebo nevyhovuje, bych spíš považoval za výhodu toho, že jsme asi zvolili dobré číslo,“ řekl.
Rozšíření vyplývá z analýzy, kterou si ministerstvo dopravy nechalo vypracovat u firmy Deloitte. Ta zpracovala tři varianty možného rozšíření zpoplatnění, kromě uvedené pak ještě možnosti rozšíření o 76,1 kilometru, respektive o 474,1 kilometru silnic prvních tříd. Společnost jako optimální označila střední variantu rozšíření. Dan Ťok řekl, že vládnímu požadavku vyhovoval jen třetí návrh, za kterým proto stojí.
Prostřednictvím mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007 na více než 1400 kilometrech dálnic a vybraných úsecích silnic první třídy. Za deset let se na mýtném vybralo 77,5 miliardy Kč.
Dopravci mají k návrhu výhrady
Sdružení ČESMAD Bohemia především upozorňuje na to, že návrh na rozšíření placených úseků jde nad rámec výsledků analýzy zpracované renomovanou společností. „Ministerstvo dopravy předkládá vládě informaci o rozšíření mýtných úseků od roku 2020. Materiál se bohužel snaží vyhovět zadání sestavenému koaličními experty, kteří se ovšem obešli bez jakékoliv analýzy a dospěli k názoru, že těch nových kilometrů silnic I. nebo II. třídy má být alespoň 850. V posudku projektového manažera – společnosti Deloitte, o nějž se návrh pro vládu opírá – je však jednoznačně napsáno, že ,projektový manažer považuje za optimální návrh ve variantě 2, v rozsahu 474,1 km s ohledem na dosažené parametry multikriteriálního hodnocení‘,“ upozornili dopravci. „Přesto je ministerstvem zvoleno rozšíření podle jiné varianty v rozsahu 900,3 km, jen proto, aby byli koaliční experti spokojeni, respektive aby zřejmě byli spokojeni možní dodavatelé mýtného systému. Pokud vláda přijme návrh ministerstva v rozsahu 900,3 km, poruší své vlastní vládní prohlášení z února 2014, kde se píše: ,Vláda zavede mýto pro silniční vozidla jen tam, kde je předpoklad zajištění výnosu na základě důkladné analýzy‘,“ připomnělo sdružení. Analýza společnosti Deloitte dala podle dopravců jasnou odpověď, že se mýto má rozšířit pouze o 474,1 km, tedy tam, kde to dává ekonomický smysl.
„Rozhodnutí o rozšíření zpoplatnění o 900,3 kilometru jde na ruku netransparentnímu zadání koaličních expertů, ačkoliv provedená analýza doporučuje rozšíření pouze o 474,1 kilometru. Vše budou muset zaplatit dopravci a jejich zákazníci v regionech, kde silnice I. třídy vedou. Jde o další a zbytečnou daň pro regionální výrobce a obchodníky. Žádáme proto vládu, aby rozhodla podle svého vlastního vládního prohlášení a zvolila vyhodnocenou optimální variantu rozšíření o 474,1 km,“ řekl generální tajemník Sdružení ČESMAD Bohemia Vojtěch Hromíř před jednáním vlády v minulém týdnu.
Problematické je podle něj také už samotné další zpoplatňování silnic nižší třídy, a to jak z legislativního, tak ekonomického hlediska. „Premiér Bohuslav Sobotka nyní hovoří o tom, že se má s kraji diskutovat o tom, zda existují ještě silnice druhé a třetí třídy, kde by zpoplatnění bylo potřebné, ale přitom ministerstvo dopravy už dobře ví, že převod silnic druhé třídy na první třídu je velký problém. A pro systém, který začne fungovat od roku 2020, zde není legislativa, která by byla schopna to takto ošetřit. Těžko bychom také hledali silnici druhé třídy, kde by byla tak hustá doprava, že by tam mýtné mělo smysl. Kromě toho sazby mýtného nelze stanovovat libovolně, musejí být v určitém poměru k výdajům na výstavbu a údržbu dané komunikace a ty jsou u silnic nižších tříd mnohem nižší než u dálnic. Takže i sazby by na nich musely být nižší a tím se dostáváme k tomu, že náklady na provoz systému by zde snadno mohly být vyšší než výnos,“ upozornil Vojtěch Hromíř.
„A vadí nám, že politická reprezentace má zjevně větší péči o to, kdo bude systém dodávat a provozovat, než o to, kolik se na výběru má získat a jaký bude dopad na výstavbu infrastruktury,“ dodal.
A zanedbatelný podle něj není ani negativní dopad na regiony. „Vláda nyní například schválila všestrannou podporu podnikání ve třech regionech a zároveň chce, aby se do nich zaváděla další daň. Mýtné totiž nic jiného než daň není a má dopad na všechny, nejen na dopravu, ale i na podnikatele, obyvatelstvo, spotřebu – to navýšení vždy musí někdo zaplatit. A pokud takto získané peníze díky neúměrným nákladům ne-jdou státu, ale provozovateli mýta, je to špatně,“ zdůraznil Vojtěch Hromíř.
„Ministerstvo dopravy by proto podle mne mělo najít odvahu a držet se doporučení společnosti Deloitte, podle něhož je optimální rozšíření o 474,1 kilometru. Už i proto, že rozšíření mýtného má být podle vládního prohlášení vázáno na zajištění výnosu a má být provedeno na základě důkladné analýzy,“ dodal Vojtěch Hromíř.
Stávající systém lze dále zkvalitňovat
„To, že se nyní bavíme o výběrovém řízení na mýtný systém od roku 2020, neznamená, že nás nezajímá, jak funguje ten současný. A děláme to už deset let. I nedávno jsme u ŘSD uplatnili naši aktuální připomínku týkající se expirujucích palubních jednotek, u nichž dopravcům hrozí, že přijdou o složené kauce. Shromažďujeme od svých členů i připomínky k fungování mýtných systémů v jiných zemích, například o nemožnosti doplatit výpadky transakcí nebo chybějící podrobné rozpisy transakcí. A české mýto nevychází z tohoto srovnání vůbec špatně,“ dodal Vojtěch Hromíř.
SP ČR zve ministra dopravy k odborné debatě
Situací kolem vládního návrhu na zpoplatnění provozu nákladních automobilů na regionálních silnicích je znepokojen i Svaz průmyslu a dopravy ČR. I jemu vadí, že vláda počátkem listopadu loňského roku stanovila rozsah zpoplatněných silnic v rozmezí 850 až 3000 kilometrů, aniž by zohlednila aktuální výsledky analýzy firmy Deloitte zadané Ministerstvem dopravy ČR, která se přiklání k výrazně užší variantě rozšíření mýtného o 474,1 kilometru.
„Je v kompetenci vlády přijmout rozhodnutí. Pro nás je ale překvapující, že se zaplatí analýza renomované poradenské firmy, jejíž závěry se neberou v potaz,“ uvedl prezident svazu Jaroslav Hanák.
SP ČR také poukazuje na chybějící informace o dopadech nákladů na dopravce. „Jako podnikatelé bychom chtěli vědět, co rozšíření zpoplatněných úseků bude stát a jakou finanční zátěž to bude pro nás představovat. Chceme vědět, jak se projeví regulační funkce dalšího mýtného,“ uvedl Jaroslav Hanák.
Podnikatelé v regionech mají obavy z vyšších nákladů
Hlavně regionální podnikatelé mají oprávněné obavy z toho, že dojde k neúměrnému nárůstu jejich nákladů. Zatímco dálnice a rychlostní silnice slouží k tranzitní dopravě velkého objemu zboží na velké vzdálenosti, silnice nižších tříd se používají v naprosté většině k regionální dopravě. Ta zajišťuje obsluhu služeb, přepravu osob za prací, zásobování obchodů či drobný živnostenský servis. Mýtné placené na okresních silnicích za průjezd dodávek mezi obcemi může proto reálně způsobit zvyšování cen za služby, které by mohly být přeneseny na zákazníky.
„Tak zásadní rozhodnutí, jako je zpoplatnění stovek kilometrů silnic, by mělo být nejprve podrobeno širší diskusi s experty SP ČR, zástupci dalších asociací a sdružení a odbornou veřejností. SP ČR proto zve ministra dopravy Dana Ťoka k odborné debatě,“ uvedl svaz v tiskovém prohlášení.
Hospodářská komora chce rovněž širší dialog
„Materiál s názvem Rozsah pozemních komunikací zpoplatněných mýtným po roce 2019 předpokládá rozšíření mýta o cca 900 km s navrhovanou účinností od 1. ledna 2020. Zmíněný návrh byl ministerstvem několikrát měněn, přičemž veřejnost byla z diskuse o tomto rozšíření zcela vyřazena, což je tíživé zejména pro podnikatele v silniční dopravě,“ uvedl minulý týden Emanuel Šíp z Hospodářské komory ČR. Její prezident Vladimír Dlouhý vyjádřil již v listopadu loňského roku v dopise předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi znepokojení nad tím, že předchozí návrhy ani tento návrh nebyly předloženy k řádnému projednání a diskusi s veřejností, zejména se zástupci podnikatelů v silniční dopravě, jichž se návrh ministerstva dotýká především. Dopis zůstal bez odpovědi a nic se v dané záležitosti ve vztahu k veřejnosti nezměnilo.
„Je třeba, aby rozhodnutí o případném rozšíření mýta na další komunikace bylo učiněno racionálně a s ohledem na místní, zejména malé a střední podnikatele. Návrh ministerstva dopravy navíc ignoruje fakt, že posudek poradce – společnosti Deloitte – jednoznačně označuje za optimální rozšíření o 474,1 km. Ministerstvo dopravy místo toho předložilo, údajně na základě požadavku koaličních expertů, vládě ČR ke schválení maximální variantu s rozsahem rozšíření mýta o zhruba 900 kilometrů. Pokud vláda ČR tento návrh schválí, volí vědomě dražší řešení, popírá deklarovanou neutralitu výběrového řízení, upřednostňuje satelitní systém a odepisuje tak dosud plně funkční zařízení, za které uživatelé zaplatili osm miliard Kč,“ uvedl Emanuel Šíp.
„Vláda ČR už vícekrát prokázala, že zájmy podnikatelů nejsou pro ni příliš podstatné a že dává přednost jiným zájmům a potřebám. Hospodářská komora důrazně nesouhlasí s tímto přístupem, vyzývá vládu k respektování doporučení společnosti Deloitte na rozšíření maximálně o 474,1 km, přičemž žádá od členů vlády odpovědná rozhodnutí, která nebudou zbytečně zatěžovat daňové poplatníky nadměrnými náklady, a rovněž nezvýší náklady výrobců, dopravců ani spotřebitelů,“ zdůraz-nil Emanuel Šíp minulý týden v tiskovém prohlášení komory.
(lan/čtk)
