18. prosince 2015
Česká republika má svůj program na podporu využívání alternativních paliv v dopravě. V podobě Národního akčního plánu čisté mobility ho na konci listopadu schválila česká vláda. Tento plán vychází z požadavku směrnice Evropského parlamentu a Rady o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva 2014/94/EU a týká se zejména CNG, LNG, elektrické energie a výhledově vodíku.
„Jelikož se Evropská unie rozhodla podporovat alternativní paliva, je konkrétní podpora jednotlivých států nevyhnutelná pro snížení rizik investorů. A právě směrnice o alternativní dopravě se stala výrazným signálem pro všechny provozovatele i výrobce, aby se nadále zabývali intenzivněji rozvojem a perspektivou CNG a LNG v dopravě, a to se začalo projevovat i u nás,“ uvedl Jiří Šimek, místopředseda rady Českého plynárenského svazu (ČPS). Podle jeho slov musí všechny členské státy EU zajistit, aby uživatelé vozidel na alternativní paliva, jako je například zemní plyn a biometan, mohli cestovat po celé EU bez problémů s nedostatečnou infrastrukturou. „Zatímco u některých paliv, jako například u LPG, je již infrastruktura dostatečná, v EU je stále ještě 23 států, které mají méně než 100 CNG stanic a ČR mezi ně bohužel ještě letos také patřila. Výstavbu těchto chybějících stanic logicky podporuje počet prodejů vozidel, proto členské státy u paliv bez dostatečné infrastruktury také musí poskytnout podporu prostřednictvím finančních a jiných pobídek i vozidlům,“ upozornil Jiří Šimek.
S rozvojem infrastruktury pro provoz vozidel na alternativní paliva úzce souvisí i počet nově registrovaných aut na tato paliva. Během devíti měsíců letošního roku stoupla ve srovnání se stejným obdobím roku minulého registrace osobních vozů na CNG o sto procent. „Ačkoliv nás v poslední době těší obrovský zájem o CNG, stojíme v ČR stále ještě na začátku. V České republice je registrováno sedm milionů vozidel a asi 4500 veřejných čerpacích stanic. Současných asi 12 tisíc CNG vozidel a kolem sta veřejných plnicích CNG stanic v ČR je stále nepatrný zlomek veškeré dopravy,“ doplnil Jiří Šimek.
V souladu se směrnicí o alternativních palivech tak stanoví národní plán cíle ve vztahu k počtu plnicích stanic. Do roku 2020 má být u nás kolem 200 veřejných plnicích stanic a zhruba 100 tisíc vozidel na CNG. Materiál dále stanovuje počet pěti plnicích stanic na LNG v ČR do roku 2025. Obsahuje i soubor opatření na podporu zavádění alternativních paliv a naplňování výše uvedených národních cílů. Ta jsou zaměřena primárně na rozvoj CNG a elektromobility. Ze střednědobého a dlouhodobého hlediska se předpokládá podpora LNG a v určité omezené míře i vodíku. „Za situace, kdy vlády vyspělých zemí přistupují ke stále systematičtější podpoře tohoto segmentu trhu, je zcela nezbytné, aby se tímto směrem začala ubírat i ČR. V opačném případě může být ve střednědobém a dlouhodobém horizontu ohrožena naše konkurenceschopnost. Naše ekonomika má totiž silně proexportním charakter s výrazným podílem automobilového průmyslu na HDP,“ vysvětlil vznik plánu ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.
Výhodou CNG je v tuto chvíli jeho nízká cena způsobená sníženou sazbou spotřební daně. Ta dnes činí zhruba 0,72 Kč na metr krychlový plynu, v následujících pěti letech ale bude postupně zvyšována až na 2,80 Kč/m3. Plynaři se obávají toho, že pokud by spotřební daň měla do budoucna růst, nebudou mít zákazníci o toto palivo tak velký zájem, ve srovnání s naftou či benzinem by se vyplatilo podstatně méně než dnes. Proto akční plán navrhuje zachovat sníženou spotřební daň na zemní plyn i po roce 2020. Vyšší cenu vozidel nad 12 tun s pohonem na CNG by pak v budoucnu mohla kompenzovat nižší sazba silniční daně pro tato auta. Na osobní automobily na stlačený zemní plyn se v tuto chvíli vztahuje nulová sazba daně.
Vedle aut na stlačený zemní plyn (CNG) chce vláda podpořit i méně obvyklá vozidla na zkapalněný plyn (LNG). Výhodou pohonu na LNG je především to, že umožňuje větší dojezdovou vzdálenost, což je zajímavé třeba i v mezinárodní kamionové dopravě. Do roku 2030 má v Česku vzniknout 14 stanic na zkapalněný plyn, které budou určeny hlavně pro tranzitní dopravu. První by měla být vybudována v roce 2017. Zatím spíše budoucností než současností jsou automobily na vodík, nicméně i pro tato auta bude nutné v příštích letech vybudovat čerpací stanice.
Tomáš Johánek
