4. května 2015
Vláda ČR minulý týden schválila Akční plán rozvoje inteligentních dopravních systémů (ITS) v ČR do roku 2020 (s výhledem do roku 2050). Jedná se o doposud chybějící strategický dokument, na jehož přípravě se vedle ministerstva dopravy podílela široká odborná veřejnost; jeho přípravu zajišťoval odbor kosmických aktivit a ITS, a byl zejména projednán v rámci koordinační rady ministra dopravy pro ITS.
Akční plán vychází z Dopravní politiky pro období let 2014 až 2020, která uložila resortu dopravy úkol zpracovat návazný dokument na Dopravní politiku zabývající se konkrétně oblastí inteligentních dopravních systémů využívajících data z družicových systémů. Jedná se o strategii využití chytré mobility, tedy nejmodernějších detekčních, diagnostických, informačních a řídicích technologií na bázi inteligentních dopravních systémů (ITS), globálních navigačních družicových systémů (GNSS) a systémů pozorování Země s návazností na odpovídající telekomunikační infrastrukturu, systémů krizového řízení a opatření pro kritickou infrastrukturu státu. Zpracování Akčního plánu je také podmínkou, aby bylo možné čerpat finanční prostředky z operačního programu Doprava 2.
Na jeho přípravě se vedle ministerstva dopravy podílela řada subjektů, a to jak ze sektoru veřejné správy, správců dopravní infrastruktury, dopravních společností a dodavatelského průmyslu, tak i výzkumných a univerzitních pracovišť a profesních a občanských sdružení. Díky tomu pracovníci ministerstva získali objektivní informace o stavu rozvoje ITS v ČR ve všech druzích dopravy. Zainteresované subjekty tak mohly transparentním způsobem navrhovat doporučení ke zlepšení současného stavu a k dalšímu rozvoji tohoto oboru.
Všechny oblasti vyjma mýtného
Akční plán se zaměřuje v podstatě na všechny oblasti využití ITS v dopravě a příbuzných oborech, vyjma systému elektronického mýtného, který se pojednává samostatně. Například jedna z kapitol akčního plánu zdůrazňuje společenský význam zavádění systémů ITS, GNSS a dálkového průzkumu Země. Vzhledem k tomu, že tyto systémy umož-ňují detekovat počínající nebezpečné jevy, má jejich zavádění výrazný preventivní charakter. Náklady na budování a provozování systémů ITS, GNSS a pozorování Země jsou v porovnání s náklady na odstraňování následků dopravních nehod mnohem nižší. Akční plán také analyzuje základní strategické dokumenty, právní předpisy na národní i evropské úrovni, a v rámci navrhovaných opatření je zohledňuje. Jedná se zejména o popis směrnice EU 40/2010 o ITS a navazujících technických specifikací k jednotlivým prioritním akcím a o popis způsobu implementace této směrnice v ČR.
Důraz na mezinárodní spolupráci
Další kapitola se zaměřuje na oblast mezinárodní spolupráce, která je pro ČR důležitá, a to v rámci zemí střední Evropy, EU i ostatních států světa. Pokud je ČR zapojena při koncipování strategie na začátku tohoto procesu, má podle zpracovatelů plánu možnost výsledné řešení doplnit o aspekty důležité i pro ČR.
Příležitosti i slabiny rozvoje ITS
Akční plán rovněž analyzuje silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby pro rozvoj ITS v ČR. Nastiňuje také vizi ideálního výsledného stavu rozvoje ITS. Na jejím základě je stanoven globální cíl, kterým je zajištění plynulé, bezpečné a energeticky účinné dopravy do strategických a specifických cílů. Nechybí ani důraz na nezbytnou standardizaci a technickou harmonizaci součástí ITS, aby byla zajištěna interoperabilita systémů ITS na národní i evropské úrovni. Z pohledu veřejného sektoru akční plán klade důraz na rozvoj technologií ITS ve veřejném zájmu, tedy bezpečnost provozu, včasné odhalování a potírání trestné činnosti v dopravě, zpřístupňování dopravy také osobám se specifickými potřebami, zejména osobám se sníženou schopností pohybu nebo orientace, seniorům, rodičům s kočárky apod.
Návazná opatření pro rozvoj ITS v ČR
V plánu nechybějí ani návazná opatření pro další rozvoj ITS v ČR. Například se jedná o opatření týkající se zdrojových dat, zajištění jejich přenosu a kvality a ukládání vyhodnocení a zpracování dat a následného poskytování informací uživatelům nebo podnikatelským subjektům. Další opatření se týkají řízení dopravního provozu, procesu přemísťování osob nebo věcí a poskytování souvisejících služeb. V plánu jsou i opatření týkají se oblasti dodržování pravidel silničního provozu a systémových a průřezových opatření.
Finanční výhled
Na základě analýzy současného stavu a navrženého rozvoje ITS v ČR plán také stanovuje finanční náročnost nasazování systémů ITS, GNSS a dálkového průzkumu Země ve všech druzích dopravy, pro oblast prostorových dat a pro zpřístupnění dopravy osobám se specifickými potřebami (viz. str. 2). V kapitole je upozorněno na okolnosti, které souvisí s vynakládáním veřejných prostředků na rozvoj ITS. Jsou identifikovány možné finanční zdroje pro nasazování a provoz systémů ITS, GNSS a pozorování Země. Kromě státního rozpočtu budou v oblasti financování hrát důležitou roli Státní fond dopravní infrastruktury, operační programy OPD 2014+, IROP, PIK, Nástroj pro propojení Evropy (CEF), veřejné prostředky pro podporu výzkumu, vývoje a inovací ČR (Technologická agentura ČR, Bezpečnostní výzkum MV) a finanční prostředky EU (Horizon 2020 a SHIFT2RAIL).
(lan)
Anketa Dopravních novin k akčnímu plánu ITS
„Jak jste spokojen se stávající podobou akčního plánu a s tím, jak probíhala jeho příprava?“
JUDr. Václav Kobera, ředitel odboru kosmických aktivit a ITS MD
„Akční plán je prvním takto rozsáhlým a komplexním koncepčním materiálem pro oblast ITS v ČR vůbec. Byla zde sice již Strategie inovačních technologií v dopravě INOTECH pro období let 2007 až 2014, ale ta byla realizována spíše jen nahodile. Toho se nyní chceme vyvarovat, takže akční plán není jen o koncepci, ale i o implementaci. Plán má standardní strukturu strategických dokumentů, je v něm SWOT analýza a jsou v něm navržena opatření v různých oblastech. Dalším krokem bude zpracování implementačního plánu. Akční plán jsme nezpracovávali pro sebe, jen aby existoval nějaký koncepční dokument, je to koncepce rozvoje pro Českou republiku, pro společnost a pro konečné uživatele v mnoha oborech. Jeho základ je v dopravní politice a ta s výhledem až do roku 2050 definuje potřeby rozvoje dopravy v ČR.
Dlouhodobá dopravní politika je základem udržitelného rozvoje dopravy v ČR a bude ovlivňovat i financování z operačních programů. A stejně tak akční plán, který z ní vychází. Bez něj bychom prostředky z operačních programů nemohli efektivně čerpat. Vláda akční plán schválila a dala ministru dopravy spolu s ministry vnitra, pro místní rozvoj, průmyslu a obchodu a životního prostředí za úkol, aby ho naplnili. Konkrétní kroky tedy už budou záviset na nich, případně na jim podřízených organizacích. Navrhovaná opatření jsou různého charakteru, některá jsou technická, jiná organizační a nechybějí samozřejmě ani legislativní, včetně transpozic evropských směrnic.“
Ing. Roman Srp, viceprezident Sdružení pro dopravní telematiku ČR a předseda ITS Nationals (síť národních asociací ITS)
„Naše sdružení akční plán pokládá za velice kvalitní a jednoznačně jej oceňuje, stejně jako způsob, jakým vznikal. Plán dává mimo jiné jasně najevo, že je třeba budovat informatiku zároveň s infrastrukturou, a pokud by se tak nestalo, byly by s tím přinejmenším spojené vysoké dodatečné náklady. Vzhledem k mému působení v ITS Nationals se na otázku akčního plánu dívám i s určitým nadnárodním nadhledem. A z tohoto pohledu mohu říci, že zde vznikl kvalitní strategický dokument, který svým rozsahem a kvalitou vyhotovení je srovnatelný, nebo dokonce i lepší než běžný standard evropských strategických dokumentů. Dokument má navíc tu výhodu, že obsahuje vizi rozvoje dopravní telematiky na dalších 20 let, což je něco, co v ČR dosud nikdy zpracováno nebylo. Její součástí je i to, že dopravní telematiku je třeba chápat jako nástroj živé, inteligentní a bezpečné dopravní cesty. Dále pak tato vize inspiruje provozovatele dopravních infrastruktur, aby se k výkonu své činnosti stavěli tak, že poskytují a garantují řidičům a cestujícím konkrétní službu, podobně jako telekomunikační operátoři.
Důležité je i to, že akční plán nevznikl jen proto, že ho požaduje dopravní politika a Evropská unie jako kondicionál pro čerpání prostředků z operačních programů, ale především proto, že sami víme, jak a do čeho účelně v dopravní telematice investovat. Toto dílo je výjimečné také svou formou a tím, jak vznikalo. Nebyl zde nějaký tým na ministerstvu dopravy odtržený od reality, materiál vznikal zespodu, v podstatě zapojením klíčových hráčů, odborníků z průmyslu i akademické sféry. A nyní za to sklízíme plody, protože reakce v připomínkovém řízení jsou veskrze příznivé. A co SDT a telematická komunita očekávají dále? Samozřejmě to, že na základě tohoto strategického rozboru a definic konkrétních opatření dojde k realizaci telematických projektů, které budou v souladu s tímto strategickým plánem. A k tomu musíme nyní všichni vyvinout společné úsilí.“
Ing. Martin Pichl, PhD., zástupce ředitele a vedoucí oddělení ITS, výzkumu a vývoje MD
„Akční plán představuje strategický dokument, který vyšel ze spolupráce se širokou veřejností, ať již to byli zástupci průmyslu, koneční uživatelé, vysoké školy, jiná ministerstva, dopravní policie, hasiči, ŘSD, SŽDC a řada dalších. A díky této spolupráci jsme mohli dobře identifikovat stávající stav, problémy, trendy i možná řešení. Spolupracovali jsme se čtyřmi stovkami subjektů, v oficiálním připomínkovém řízení dokument odešel na 122 adres a mohu říci, že zde panuje konsenzus ohledně celkového názoru na problematiku, současný stav i následný vývoj. Jedná se o dokument, který není postaven na filozofii ,budujme jen technologie‘, ale zohledňuje provoz a mobilitu a ITS pokládá za jejich nedílnou část, která pomáhá dosahování různých cílů. A aby opravdu pomáhala, je třeba podniknout určité kroky, které plán nastiňuje.
Dostali jsme mimochodem také velmi příznivé dopisy od Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých a České asociace pro geoinformace, které naši snahu oceňují a potvrzují, že akční plán má smysl. Je v něm například i kapitola, která upozorňuje, na co bude zapotřebí se zaměřit v souvislosti s tím, jak se systémy budou vyvíjet. Upozorňuje se tam i na autorská práva, co je závazné pro veřejný sektor a co pro ústřední orgány atd. Nezapomíná se v něm ani na oblast výzkumu a vývoje, protože technologie se rychle vyvíjejí a je třeba na to pamatovat. A stejně tak nechybí téma vztahu člověka a nových technologií, na němž dlouhodobě pracují kolegové z ČVUT.“
Prof. Dr. Ing. Miroslav Svítek, děkan Fakulty dopravní ČVUT a prezident Sdružení pro dopravní telematiku ČR
„Po takovémto akčním plánu jsme dlouhodobě volali, mnohokrát ho i iniciovali, ale nakonec na něj nikdy nedošlo. Jsem velmi rád, že tentokrát se akční plán podařilo dotáhnout do konce, a to v požadované kvalitě – nejedná se pouze o metodický dokument, ale o popis konkrétních projektů. Z akčního plánu je zřejmé, že telematika se musí stát nedílnou součástí dopravní infrastruktury už při jejím projektování včetně garantovaných telematických parametrů. Jinak řečeno, v roce 2015 nedává smysl budovat stavební dílo bez telematiky odděleně, stejně jako nedává smysl řešit telematiku bez návaznosti na dopravní infrastrukturu. Toto sepětí předkládaná strategie jednoznačně podporuje.
Líbí se mi také, že se nezapomíná ani na humánní komponentu, která je významnou částí dopravně-telematických systémů a má velký dopad na bezpečnost dopravy. Pokud člověk příliš důvěřuje informačním systémům, může se stát, že v krizové situaci nebude schopen včas a správně zareagovat. Jsem také potěšen, že v akčním plánu je velice dobře popsána vědeckovýzkumná část, která definuje návazné oblasti výzkumu a vývoje v oblasti dopravní telematiky. Potěšující je, že popsané problémy vzešly přímo z praxe, což je pro výzkumné organizace přínosné. Velmi vítám komunikaci se státní správou i veřejnou správou jako konkrétní podnět v rámci projektově orientované výuky na naší fakultě.“
