29. května 2017
29.5. - Tripartita zatím nepodpořila zvýšení minimální mzdy o dalších 1200 korun měsíčně. Tak vysoké tempo zvyšování minimální mzdy podle Hospodářské komory ohrožuje tuzemské hospodářství a konkurenceschopnost podniků. Umělý tlak na růst mezd prostřednictvím minimální mzdy neodpovídá přirozenému růstu mezd v českém hospodářství.
Zaměstnavatele by odměňování zaměstnanců za jednoduchou, nenáročnou a nekvalifikovanou práci vyšlo na další dvě miliardy korun za rok. Paradoxem ale je, že výrazně by z tohoto „koláče“ kvůli tuzemskému vysokému odvodovému zatížení profitoval stát. Ten by si z navýšení od zaměstnavatelů a jejich zaměstnanců pobírajících minimální mzdu ukousnul tři čtvrtě miliardy korun za rok na daních a odvodech.
„Skokové zvyšování minimální mzdy zaměstnavatelům škodí hned několikrát. Jednak jim znemožňuje přípravu podnikatelských plánů, ale také samozřejmě zdražuje cenu práce, která podléhá jedné z nejvyšších odvodových zátěží v zemích OECD,“ upozorňuje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Pokud by minimální mzda vrostla z dnešních 11 tisíc korun rovnou na 12 200 korun, celkové mzdové náklady na jednoho jediného zaměstnance pobírajícího nejnižší možný výdělek by totiž vrostly o více než 19 tisíc korun ročně.
Sobotkova vláda přitom zvyšovala minimální mzdu už několikrát. Z 8 500 Kč se tak dostala na dnešní úroveň 11 000 Kč. Aby zaměstnavatel mohl dnes svému zaměstnanci vyplatit alespoň minimální mzdu ve výši 11 tisíc Kč hrubého (9 640 Kč čistého), na mzdových nákladech vydá 14 740 Kč. Takový zaměstnanec spolu se zaměstnavatelem pak státu odvedou na dani z příjmu a odvodech celkem 5 100 Kč měsíčně. Pokud by se zvýšila minimální mzda o dalších 1 200 Kč, dohromady zaplatí každý měsíc státu už o dalších 721 Kč více, tedy 5 821 Kč.
„Vládou navrhované dosud nejvyšší skokové zvýšení minimální mzdy o 1 200 Kč na 12 200 Kč zaměstnavatelé odmítají. Takový návrh vnímáme jako politickou diskuzi bez navázání na ekonomické parametry. Svaz navrhuje od 1. ledna 2018 zvýšení o 800 Kč (tzn. 7,3% nárůst minimální mzdy) na 11 800 Kč. Zaměstnavatelé dodržují zásady rovného odměňování, a navýšení minimální mzdy se tak odráží ve všech mzdových tarifech, což může mít vážné dopady na sektory jako například zemědělství, bezpečnostní služby či stavebnictví,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.
„Apelujeme na vládu, aby dodržela své programové prohlášení, ve kterém deklaruje postupné přiblížení 40 procentům průměrné mzdy, což je v souladu s naším návrhem. Požadujeme, aby vláda zafixovala minimální mzdu na úrovni 40 procent průměrné mzdy od 1. ledna 2019,“ dodal.
(tj)
