8.2. - Ústečtí zastupitelé včera podpořili vznik zastávky vysokorychlostní trati (VRT) v Ústí nad Labem. Zatím není jasné, jestli bude na povrchu nebo v podzemí. Zástupci Správy železnic (SŽ) uvedli, že vybudování podzemní stanice by neslo víc problémů než povrchový terminál. Zastupitelé se po několikahodinové debatě jednomyslně shodli na tom, že by měl budoucí terminál splňovat několik zásadních požadavků. Požádali zároveň SŽ a ministerstvo dopravy o předložení studie proveditelnosti, na jejímž základě byla podzemní varianta odmítnuta, případně chtějí její vyhotovení. Po obdržení dokumentů se zastupitelé rozhodnou, která varianta by ve městě měla být.
Infrastruktura
6.2. – Zástupci hlavního města jednali v pátek s ministrem dopravy Martinem Kupkou o dostavbě Pražského a městského okruhu z Pelc-Tyrolky do Štěrbohol a výstavbě metra D z Pankráce do Písnice. Diskutovali o možnostech, jak by stát městu v rámci těchto staveb pomohl. Konkrétní dohody nepadly. Další jednání je naplánováno na příští týden. Po jednání to řekl náměstek primátora Adam Scheinherr.
5.2. – Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) začalo včera stavět část dálnice D3 Třebonín – Kaplice za 1,87 miliardy Kč bez DPH. Úsek dlouhý 8,6 kilometru chce stát zprovoznit koncem roku 2024. Celá dálnice D3 by měla být hotová do roku 2030, jihočeská část do roku 2025. Státní fond dopravní infrastruktury má teď na stavbu dálnic a silnic I. tříd tři miliardy Kč, řekli včera novinářům zástupci ŘSD, fondu a ministerstva dopravy.
5.2. – Úsek IV. železničního koridoru Nemanice – Ševětín bude stát podle odhadů 20 miliard Kč. Stát by ho chtěl stavět jako stavbu ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru, takzvanou PPP (Public Private Partnership), jako jeden z prvních železniční projektů tohoto typu v ČR. Přípravná fáze by měla skončit v roce 2023, řekl včera novinářům generální ředitel Správy železnic (SŽ) Jiří Svoboda.
5.2. – Správa železnice bude letos hospodařit s rozpočtem 53 miliard korun, z toho 37 miliard by měla mít na investice. Se stejnou částkou organizace začínala i loni, nakonec však měla skoro 60 miliard korun. Správa bude muset kvůli úsporám odložit zahájení některých připravovaných staveb, šetřit bude i na údržbě. Včera to uvedli ministr dopravy Martin Kupka a generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. Ministr plánuje změny ve správní radě organizace.
3.2. – Na české železnici bude otestováno několik regionálních tratí pro provoz vodíkových vlaků. Pilotní analýzu provede norská společnost SINTEF na 113 kilometrů dlouhé trati mezi Ústím nad Labem, Děčínem a Českou Lípou, následně budou vybrány i další tratě. Uvedl to Výzkumný ústav železniční (VUZ), který se na projektu také podílí. Zatím bylo pro vodíkové vlaky vytipováno 16 tratí.
2.2. – Město Zlín chce zklidnit dopravu v širším centru a odstranit průjezd aut přímo historickým středem. Řešením má být tunel. Záměr tohoto revolučního konceptu právě potvrdila studie proveditelnosti. Zpracovala ji architektonická, projekční a inženýrská společnost AFRY. Co navrhuje? Jaké jsou odhadované náklady investice a jak vypadají vizualizace projektu?
2.2. – Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) letos opraví 80 kilometrů středočeských dálnic a silnic I. třídy, loni to bylo 50 kilometrů. Investice přesáhnou 4,5 miliardy korun, v částce nejsou náklady na stavbu dalších úseků dálnice D6 a obchvatů. Naplánovaná je také rekonstrukce více než 20 mostů, z toho zásadní bude oprava mostu Šmejkalka na D1 poblíž Mirošovic. Počítá se také se stavbou protihlukových stěn podél dálnic D0, D5 a D8. Uvedl to Martin Buček z týmu komunikace ŘSD.
1.2. – Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) začne v pátek 4. února stavět část dálnice D3 Třebonín – Kaplice za 1,87 miliardy Kč. První práce zahrnující skrývku ornice potrvají do konce března. Řekl to mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Úsek Třebonín-Kaplice dlouhý 8,5 kilometru by se měl stavět tři roky. Postaví ho firma Metrostav Infrastructure.
31.1. – Lokomotiva Siemens Vectron absolvovala úspěšně poslední kompatibilní testy s ETCS loni v listopadu a stala se tak prvním typem v ČR provozovaného železničního vozidla, které prokázalo kompatibilitu jak s ETCS tratí podle základní specifikace 2, tak i s ETCS tratí podle základní specifikace 3. K testování byla využita lokomotiva číslo 193 901 s palubní částí ETCS dle základní specifikace 3 provozovatele Správy železnic a lokomotiva 383 012 s palubní částí ETCS dle základní specifikace 2 provozovatele ČD Cargo. Jak Správa železnic, tak ČD Cargo výrazným způsobem přispěly k úspěšnému provedení testů kompatibility. Informovala o tom společnost Siemens Mobility
