10. října 2016, čtk
10.10. - O poloze nového brněnského nádraží si musí rozhodnout především samo město. Tvrdí to ministr dopravy Dan Ťok. Ministerstvo jako investor po dokončení studie proveditelnosti městu sdělí, jakou variantu preferuje, avšak tlačit jednu z variant proti vůli města nemá podle jeho slov smysl. „Je potřeba, aby město se státem postupovaly ve shodě,“ doplnil. Studie má být hotová v prvním čtvrtletí příštího roku.
Výsledek referenda, k němuž na konec přišlo pouze 24 procent voličů, je pro město nezávazný. Při rozhodování o variantě má proto volné ruce. Jelikož však 60 tisíc lidí vyjádřilo touhu nestěhovat nádraží až za Zvonařku, vyjádřili se například Zelení a Žít Brno, že s přáním lidí budou nadále pracovat.
Studie proveditelnosti dnes pracuje se dvěma základními variantami přestavby železničního uzlu. Jedna počítá s nádražím v odsunuté poloze zhruba kilometr na jih od dnešního s pracovním názvem Řeka a druhá s nádražím v centru, které by bylo proti současnému posunuté zhruba do míst dnešního pátého a šestého nástupiště s názvem Petrov. Účast v referendu mohla ovlivnit i položená otázka. Nejen odpůrci a příznivci řešili, zda varianta Petrov odpovídá odpovědi ano, jelikož se v otázce hovořilo o stávající poloze. Řada lidí k referendu nešla možná i proto, že si nebyla jistá, co z odpovědi ano na otázku vyplývá.
Ze studie proveditelnosti má vyplynout mimo jiné, jak by nová nádraží vypadala po technické stránce, jaké jsou možnosti zaústění vysokorychlostních tratí, o jejichž stavbě se někdy v budoucnu uvažuje. Bude obsahovat také dopravní model, který ukáže, jak se změní cestovní časy a trasy cestujících po příjezdu do Brna a také z ní má být jasné, jak se změní dopravní infrastruktura ve městě. Odpoví i na otázku předpokládaných nákladů na stavbu samotného nádraží a související drážní i městské dopravní infrastruktury. Nikdo zatím nechce předjímat, které nádraží se ukáže jako výhodnější, protože je zřejmé, že obě varianty mají jasné výhody i nevýhody.
„Chceme postupovat ve shodě s městem a byli bychom rádi, kdyby se město rozhodlo. Sice jsme investorem a tedy tím, kdo bude stavbu platit, ale pokud ji město nebude chtít, může ji zablokovat, nebo výrazně zdržovat. Na druhé straně má umístění železničního uzlu Brno návaznost na celkové řešení dopravy včetně budoucí vysokorychlostní tratě. Nejde tedy o čistě městský problém. Proto je důležitá studie proveditelnosti jako odborný posudek," řekl Ťok.
Nejen pro Brno je současné nádraží brzdou rozvoje. Vzhledem ke stále intenzivnějšímu využívání železniční dopravy se dostalo na hranici kapacity a další vlaky už se na něj v době dopravní špičky nevejdou. Poptávka po dalších vlacích přitom existuje a očekává se její růst po plánované elektrizaci tratě do Zastávky či po plánové stavbě nové trati do Vyškova a Přerova.
(čtk)