28. dubna 2015
BŘECLAV (28.4.) – Modernizace železničního uzlu Břeclav je hotová. Správa železniční dopravní cesty slavnostně ukončila druhou etapu její celkové rekonstrukce. Stavební práce se odehrávaly více než dva roky ve střední části stanice, která byla úzkým hrdlem celého uzlu. Díky kompletní změně konfigurace kolejiště zde vlaky mohou nyní projíždět stejně rychle jako na již dokončených navazujících úsecích.
Podoba významného železničního uzlu u hranic s Rakouskem a Slovenskem se za poslední roky výrazně změnila. Jako první přišla na řadu přestavba břeclavského osobního nádraží, stavebními úpravami současně prošla jižní a severní část stanice stejně jako oblast přednádraží. V závěru roku 2012 pak začala návazná druhá etapa. „Práce zahrnovaly rekonstrukci kolejí a výhybek na tzv. středním zhlaví, tedy ve střední části stanice. Změna jejich polohy zrychlila průjezd vlaků ve směru Vídeň – Brno a Vídeň – Přerov. Ty mohou nyní vjíždět do odbočky rychlostí 80 až 100 km/h, v přímém směru je to ještě mnohem rychleji,“ přibližuje generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Pavel Surý.
Stavbaři položili více než pět kilometrů nových kolejí, které spojilo 67 výhybek s elektrickým ohřevem. Použití bezstykových kolejnic se navíc projevilo mnohem klidnější jízdou vlaků a tím i vyšším komfortem cestování. Projekt zahrnoval rovněž celkovou rekonstrukci trakčního vedení. Dalším pozitivním důsledkem stavební činnosti bylo zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti provozu a zkvalitnění služeb v osobní i nákladní dopravě. Umožnila to instalace elektronického zabezpečovacího zařízení třetí generace, na které se připojily i přilehlé traťové úseky. Do budoucna se počítá s dálkovým řízením provozu v celé stanici z dispečerského pracoviště v Přerově.
Investorem stavby byla Správa železniční dopravní cesty, jejím zhotovitelem pak Sdružení technologie žst. Břeclav tvořené společnostmi Elektrizace železnic Praha a AŽD Praha. Projekt byl v rámci Operačního programu Doprava spolufinancován Evropskou unií z Fondu soudržnosti. Příspěvek EU činil až 709,1 milionu korun z celkových plánovaných nákladů, které byly ve výši přes jednu miliardu korun bez DPH. Národní zdroje poskytl Státní fond dopravní infrastruktury.
(tj)
