27. října 2022, Petr Rožek
Vývoz ukrajinských zemědělských produktů i přes slibný začátek po uzavření trojstranné dohody v září neprobíhal z více důvodů požadovaným tempem. Na Ukrajinu stále připlouvá příliš málo lodí, aby rychle vyčistily hory obilí nahromaděné během měsíců války, a to navzdory chráněnému námořnímu koridoru podporovanému OSN a Mezinárodní námořní organizací (IMO). Tato situace hrozí, že se zvýší globální ceny potravin a zanechá místní farmáře s nedostatkem peněz, které potřebují pro založení další úrodu. Prezident Vladimir Putin navíc začátkem měsíce vyvolal obavy, že by Rusko mohlo stáhnout podporu pro námořní koridor z toho důvodu, jak obvinil Kyjev, že ho používá k vývozu do Evropské unie a Turecka, spíše než pro chudé národy, které nejvíce potřebují potraviny, zejména v Africe (cca třetina ukrajinského agroexportu skutečně směřovalo do zemí EU).
I kdyby však dohoda bezezbytku platila, nebezpečí vyslání lodí do těžce zaminovaného Černého moře spolu s nedostatkem velkých plavidel a vyloučením velkého přístavu znamená, že přepravované objemy jsou hluboko pod cílem Ukrajiny zdvojnásobit vývoz zemědělských produktů na nejméně 6 milionů tun do října. Situace na zemi je stále velmi nestabilní a existuje jasné nebezpečí pro životy námořníků. Existuje také reálné riziko, že loď uvízne v přístavu. Z těchto důvodů se cena připojištění válečných rizik (War & Riots) pro lodi plující západním černomořím až zečtyřnásobila a tento vícevýdaj způsobuje, že se do ukrajinských přístavů vydávají pouze menší a starší plavidla (20000 DWT), i když technická omezení v hlavních ukrajinských přístavech dovolují naplouvat lodím i o 60000 DWT.
Námořní koridor byl v červenci zprostředkován Organizací spojených národů a Tureckem. Podle nejnovějších údajů Společného koordinačního centra (JCC) v Istanbulu, které na dohodu dohlíží, byly od 1. srpna z Ukrajiny vyvezeny přibližně 2 miliony tun zrnin – zejména kukuřice. Při takovém tempu vývozu by podle výpočtů agentury Reuters trvalo asi šest měsíců, než by se objem obilí zbylého z loňské sklizně dostal přes tři přístavy zahrnuté do paktu – Oděsu, Černomorsk a Pivdennyj – s pomocí železničního tranzitu. Do té doby se ze současné sklizně vytvoří další hora obilí, včetně 20 milionů tun ukrajinské pšenice a kukuřice, která by měla mít celkem kolem 30 milionů tun. Na vývoz čekají též cca 4 miliony tun slunečnice.
Zemědělci, kteří nemohou prodávat, nemají peníze na investice do svých polí, což znamená, že výsadba ozimé pšenice je na cestě k tomu, aby byla asi o třetinu nižší než v loňském roce. Ukrajina, významný zemědělský producent, nebyla po ruské invazi 24. února vůbec schopna vyvážet přes Černé moře až do dohody o obilí, která slibuje bezpečný průchod pro lodě převážející exportní plodiny. V zářijovém příspěvku na Facebooku ministerstvo uvedlo, že se celkové množství zemědělské produkce přepravené koridorem zvýšilo na 4,85 milionu tun a za jediný den 25. září oznámilo ministerstvo odplutí 7 lodí se 146,2 tisíci tunami zemědělské produkce pro země Afriky, Asie a Evropy. Tím se celkový počet plavidel s ukrajinským exportem z přístavů Oděsa, Černomorsk a Pivdennij zvýšil na 218 (od okamžiku otevření koridoru na začátku srpna).
Ukrajinský ministr zemědělství My kola Solsky řekl začátkem září agentuře Reuters, že zemědělský vývoz by mohl v říjnu vzrůst na 6 až 6,5 milionu tun, což by byl dvojnásobek objemu oproti srpnu. Samotné ukrajinské přístavy, kde sídlí 5 největších světových vývozců obilí (stav před válkou), předpokládaly podle analýzy projektu logistické platformy44 asi 5 ‑ 6 milionů tun obilí měsíčně. „Ukrajina by potřebovala mamutí přepravní kapacitu, aby nahradila ztracený čas,“ řekl Josh Brazil, viceprezident pro globální přehledy o dodavatelském řetězci v projektu Project44. Dosažení předchozích úrovní dodávek by vyžadovalo čtyři plavidla o hmotnosti 50000 tun denně, řekl. Mnoho plavidel odplouvajících z Ukrajiny je však mnohem menších – data z námořní a komoditní datové platformy Shipfix ukazují průměrnou velikost nákladu kolem 20000 tun. Samotné přístavy se svou skladovací a překladištní kapacitou by byly schopny uvedeného objemu při plném výkonu dosáhnout, váznou však přepravy materiálu z vnitrozemí kvůli poškozené železniční infrastruktuře a nedostatku železničních vagonů.
To by mohlo prodloužit a prohloubit globální potravinovou krizi, kterou se iniciativa OSN snaží zmírnit. Ceny potravin – které po ruské invazi z 24. února prudce vzrostly – se po uzavření dohody zmírnily (bušl pšenice se v září prodával za cenu prakticky stejnou jako před zahájením války), ale ukrajinská pšenice se stále nedostává ke svým tradičním klientům v Africe ani zdaleka v normálních objemech. Somálsko, které podle údajů OSN dosud přímo obdrželo pouze jeden náklad pšenice o hmotnosti 28500 tun, vstupuje do hladomoru způsobeného roky sucha, které ještě zhoršil nárůst globálních cen potravin, uvedla 5. září Organizace spojených národů.
Dmitrij Skornyakov, generální ředitel ukrajinské zemědělské společnosti HarvEast, uvedl, že námořní koridor „nemění hru“, částečně také proto, že ceny placené za obilí na Ukrajině nejsou natolik vysoké, aby masivní vývoz byl okamžitě životaschopný. V důsledku toho jeho společnost letos omezí svou plochu osetou ozimou pšenicí a nezaseje žádný ječmen ani žito. „Určitě uvidíme méně pšenice a pokud počkáme až do jara a situace zůstane taková, jaká je, uvidíme dramatický pokles i u kukuřice,“ řekl.
Petr Rožek
Foto: SSL ČR
