12. července 2010
Evropský parlament doporučuje, aby členské státy Evropské unie „co nejrychleji podepsaly, ratifikovaly a do svého právního systému zahrnuly Úmluvu OSN o smlouvách o mezinárodní přepravě zboží zcela nebo zčásti po moři obecně označovanou jako Rotterdamská pravidla“. Doporučení je obsaženo v dokumentu o strategických cílech námořní dopravní politiky Evropské unie do roku 2018, který europoslanci schválili na počátku května. Stanovisko Evropského parlamentu ovšem není pro evropskou sedmadvacítku závazné.
Novou konvenci (plným názvem United Nations Convention on Contracts for the International Carriage of Goods Wholly or Partly by Sea) vypracovala Komise Organizace spojených národů pro mezinárodní obchodní právo UNCITRAL s cílem nahradit Hamburská pravidla z roku 1978 a další úmluvy. Částečně se však přitom zřejmě snažila také suplovat neexistující mezinárodní pravidla pro intermodální mezinárodní přepravu, protože nová úmluva zahrnuje i předcházející a návaznou přepravu.
Aby mohla Rotterdamská pravidla vstoupit v platnost, musí je ratifikovat alespoň dvě desítky států. Z členských zemí Evropské unie se k úmluvě dosud připojilo šest členských zemí, ale ani v jediné z nich zatím nezačal národní ratifikační proces. Česká republika se k ní staví spíše skepticky.
Nejblíže podpisu Velká Británie a Německo
V Evropě jsou nyní nejblíže podpisu Velká Británie a Německo. Britské ministerstvo dopravy o podmínkách Rotterdamských pravidel diskutuje s rejdaři, speditéry, logistickými podniky a dalšími subjekty a konečné stanovisko hodlá zveřejnit do konce roku.
Zastánci Rotterdamských pravidel věří, že vstřícný postoj Evropské unie popožene k přijetí zejména asijské státy včetně Číny. Pod Rotterdamskými pravidly totiž zatím stále není ani jeden podpis představitele asijského státu, ačkoli zejména zástupci Číny a Jižní Koreje patřili k velmi aktivním vyjednávačům.
Rejdaři rozhodnutí vítají
Stanovisko Evropského parlamentu téměř jedním hlasem uvítaly čtyři svazy rejdařů – Svaz majitelů námořních plavidel Evropského společenství, Mezinárodní komora námořní plavby ICS, Baltská a mezinárodní námořní rada BIMCO a Světová rada námořní plavby WSC. „Nejsme sice ještě v cíli, ale rozhodně je to krok správným směrem,“ uvedl například generální tajemník ICS Tony Mason. Poznamenal, že doporučení přichází až po třech letech od doby, co Evropský parlament založil speciální pracovní skupinu pro vyjednávání o nových pravidlech.
Generální tajemník ICS nepovažuje za příliš velký problém to, že ji sice loni v září podepsalo 21 zemí, ale ani v jedné neproběhl ratifikační proces. „Zatím nedošlo k jediné ratifikaci, ale není vůbec důvod k panice. Státy, které pod pravidla připojily své podpisy, mají před sebou dva roky práce. Absence ratifikace v této rané fázi je naprosto přirozený jev,“ řekl.
„Americká vláda plně podporuje Rotterdamská pravidla a najít dvacet států mimo asijský region nebude problém. Avšak pro skutečně globální působnost by přijetí asijskými státy bylo více než vítané,“ řekl dále Tony Mason.
Většina zastánců dokumentu spolu s ním očekává, že ratifikace konvence ve Spojených státech spustí „řetězovou reakci“. První ratifikace by mohly být zahájeny na sklonku roku 2011. „Pokud dojde ke zpoždění, budou muset vlády zemí, které úmluvu podporovaly, námořnímu sektoru leccos vysvětlovat,“ poznamenal Tony Mason.
Rozporuplné reakce
Poměrně početný tábor kritiků nové úmluvy jí vyčítá zejména možnost různých interpretací. Upozorňuje na to, že by její složitost mohla vést k nejasnostem při jejím výkladu a řadě zbytečných sporů vzhledem k rozdílné rozhodovací praxi soudů v růz-ných zemích. Například Mezinárodní federace národních spedičních svazů FIATA považuje Rotterdamská pravidla za „příliš komplikovaná“. Podobně se k dokumentu staví i celoevropský spediční svaz CLECAT, který jej označil jej za „extrémně komplikovaný a obtížně srozumitelný“.
Největší výhrady odvětví adresuje konkrétnímu ustanovení Rotterdamských pravidel, které se týká možnosti uzavírání objemových smluv (tzv. množstevních kontraktů) – tedy smluv na přepravu většího objemu zboží během určité doby. Takové dohody jsou totiž z platnosti nové úmluvy prakticky vyňaty, i když by se podle odhadu odborníků mohly vztahovat až na 90 procent celosvětové kontejnerové přepravy.
Také český člen FIATA – Svaz spedice a logistiky ČR – se k dokumentu podle svého právního experta JUDr. Miloše Pohůnka vyslovuje jednoznačně negativně, i když si je vědom toho, že přináší i některé dílčí pozitivní momenty.
(spa) www.rotterdamrules2009.com
