Maersk Czech Republic

Rejdaře trápí vysoká cena ropy a slábnoucí dolar

Stále vyšší cena pohonných hmot a oslabování amerického dolaru vůči české koruně i dalším evropským měnám, které se projevuje přesunem výroby z Evropy do USA. To jsou dva základní problémy, s nimiž se letos musí potýkat rejdařské firmy. Hovořili jsme o nich se zástupci jednoho z největších světových rejdařů – country managerem Maersk Line pro Českou republiku a Slovensko Runem Sorensenem a obchodním ředitelem Maersk Line Czech Republic Imrichem Lelkesem.

„Jak obecně hodnotíte letošní vývoj v námořní dopravě?“

R. S.: „Situace je velmi komplikovaná. Poměrně negativně pociťujeme posilování české koruny a dalších měn vůči americkému dolaru. To má samozřejmě vliv na produkci jak ve Spojených státech, tak i v Evropě. Američané si již dokáží vyrobit řadu věcí, které se dosud vyráběly v Evropě. Zatímco dříve se například nábytek společnosti IKEA pro americký trh vyráběl v Evropě, nyní si ho již vyrábějí Američané sami.“

„Jak se na hospodaření vaší společnosti projevují rostoucí ceny pohonných hmot? Je na trhu prostor pro zvyšování námořních sazeb?“

R. S.: „Trend nárůstu cen pohonných hmot musíme samozřejmě kopírovat. Protože naše náklady na palivo rostou, musíme zvyšovat ceny. Snažíme se to však dělat maximálně transparentně. Zákazníci musí mít možnost vidět, že skutečně platí naše rostoucí náklady, nikoli náš vyšší zisk.“

„V poslední době se objevují snahy využívat více jihoevropské přístavy na úkor tradičních přístavů na severozápadě Evropy. Jaké šance dáváte italským přístavům či například slovinskému Koperu nebo chorvatské Rijece?“

R. S.: „Snažíme se vycházet vstříc všem požadavkům našich zákazníků. Pokud budou chtít přepravovat zboží do některého z těchto přístavů, nebyl by to pro nás žádný problém. Na druhou stranu si ovšem myslím, že tyto přístavy nemohou v blízké době výrazně změnit toky zboží po Evropě, chybí jim totiž potřebné vybavení a mají horší dopravní dostupnost než třeba Hamburk či Rotterdam. Přístavy na severozápadě Evropy tedy budou mít i nadále velmi velký význam pro námořní dopravu.

Je tu ještě jeden aspekt. Většina zboží do Evropy přichází z Asie a případně pokračuje dále do Spojených států. Kdybychom se rozhodli, že budeme jezdit do jihoevropských přístavů, bylo by to z hlediska nákladů velmi neefektivní.“

„Mění se v poslední době trendy, pokud jde o nejvíce obsluhované destinace?“

R. S.: „Stále platí, že nejvíce zboží se produkuje v Asii a v blízké době v tomto směru rozhodně nečekáme nějaké velké změny. Naopak produkce v Asii zřejmě bude stále růst a s tím i požadavky na přepravu do Evropy.“

„Trendem v poslední době je výstavba stále větších lodí. Jak si v tomto směru stojí vaše společnost?“

R. S.: „Samozřejmě že i my máme velké lodě, ale na druhou stranu nechceme mít velké lodě za každou cenu. Maersk klade velký důraz na ekologii provozu, chceme tedy provozovat sice velké, ale současně také ekologické lodě. V našich plavidlech používáme například zařízení, která dokáží znovu využít přebytečnou energii. Nesnažíme se stále o maximální výkon a rychlost lodí, dbáme také na spotřebu. Pár hodin tím sice ztratíme, ale vyděláme na ekologii.“

„Vaše konkurence představila na počátku roku loď s pomocným větrným pohonem. Plánuje Maersk Line účast v podobných programech?“

R. S.: „Zatím takovou loď nemáme a nevíme o tom, že by Maersk chtěl podobnou loď v blízké době použít. To však neznamená, že se to tak někdy nestane.“

„Jak se vaší společnosti daří na českém trhu?“

I. L.: „Nerozlišujeme mezi Českou a Slovenskou republikou, bereme je stále jako jeden trh. A na českém a slovenském trhu má Maersk podíl kolem 25 procent. Konkurence na něm však stále přitvrzuje a musíme se hodně snažit, abychom své pozice udrželi.“ Tomáš Johánek

spinner