23.9. – České dráhy prodaly zbývající část pozemků na smíchovském nádraží v Praze za necelé dvě miliardy korun. Přes 126 000 metrů čtverečních pozemků odkoupí společnost Sekyra Group. Vyplývá to z informací v registru smluv. České dráhy v tiskové zprávě uvedly, že dohromady tak za pozemky na Smíchově získaly 2,4 miliardy korun. Na pozemcích má vyrůst nová čtvrť Smíchov City.
Infrastruktura
22.9. – Správa železnic vybrala projektanta vysokorychlostní trati (VRT) mezi pražskými Vršovicemi a Běchovicemi. Zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí rychlotrati v pražském uzlu provede sdružení společností Sudop Praha, Egis Rail, Mott MacDonald CZ a Mott Macdonald. Hodnota zakázky je podle mluvčího Správy železnic Jana Nevoly 125,8 milionu korun. Součástí projektu také bude vybudování čtvrté koleje mezi Běchovicemi a Libní. Výstavba by měla začít v roce 2028. Úsek je součástí připravované rychlodráhy z Prahy do Brna.
22.9. – Liniový zákon, který má urychlit povolování a výstavbu silnic, dálnic, vysokorychlostních železnic a další infrastruktury, by se měl do budoucna rozšířit i na strategické investice. Rozšíření záběru zákona včera podpořil sněmovní hospodářský výbor. O záměru vlády rozšířit tento zákon a změnit ho na zákon o strategických investicích hovořil na začátku září premiér Petr Fiala.
19.9. – Drážní úřad vydal povolení pro provozování úzkokolejných drah v jižních Čechách a na Vysočině. Je platné od 3. října. Díky povolení se budou moci po dráze pohybovat stroje určené k údržbě trati. Nebude ale možné provozovat veřejnou dopravu cestujících. K tomu je nutné jiné povolení, o něž dosud nikdo nepožádal. Drážní úřad o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Úřad již koncem srpna avizoval, že povolení vydá. Na úzkokolejce od podzimu vlaky nejezdí, firma Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD) je v konkurzu, podle soudu dluží přes 360 milionů korun.
19.9. – Budování přímé větvě na dálnici D10 v prostoru mimoúrovňové křižovatky u Mladé Boleslavi – Bezděčína vrcholí pokládkou asfaltových vrstev. Na stavbě, která ušetří řidičům kilometry, se pracuje 11 hodin denně.
18.9. – Na začátku září proběhlo jednání expertní skupiny Svazu podnikatelů ve stavebnictví pro stavební hmoty a materiály. Zástupci tohoto důležitého segmentu stavebnictví, které se v posledních letech musí vyrovnávat s různými překážkami, řešili aktuální situaci. Především to, že vnímají výrazný pokles odbytu, propad se do konce roku ve většině komodit spíše prohloubí.
18.9. – V úterý 19. září zahajuje ŘSD výstavbu protihlukové stěny u dálnice D1 v Praze – Šeberově. Provoz na nejvýznamnější dopravní tepně republiky to omezí na 40 dní. Záměrem ŘSD je vybudovat protihlukovou stěnu podél dálnice D1 ve směru na Brno vpravo mezi 2. až 3. kilometrem. Její celková délka bude více než třičtvrtě kilometru, přesně 860 m. Tyčit se bude do výšky tří metrů nad úrovní vozovky dálnice. Opatřena bude 6 únikovými východy, které v ní budou umístěny vždy po cca 140 metrech. Vedle samotné protihlukové stěny bude vybudováno i schodiště k ní a rovněž systém odvodnění.
16.9. – V minulosti se stavba železnice nesla v duchu využití převážně lidské a zvířecí síly. Dnes je budování nových úseků vysoce sofistikovaným technickým úkonem, který se neobejde bez využití moderních strojů a digitálních technologií. Příkladem mohou být podbíječky, svařovací stroje či vyspělá geodetická měřidla.
15.9. – Řidiči mohou nově využívat odpočívací místo na dálnici D3 u Chotýčan na Českobudějovicku. Výstavba odpočívky, která je v obou směrech dálnice, stála 432 milionů korun bez daně. K dispozici je téměř 200 parkovacích míst a čerpací stanice.
12.9. – Málo využívané železniční tratě bude možné na žádost jejich vlastníků konzervovat. Rozhodla o tom dnes Sněmovna, když stvrdila vládní novelu drážního zákona a odmítla návrh Senátu, který chtěl naopak tuto možnost z novely vypustit. Do novely se možnost konzervace tratí dostala na základě pozměňovacího návrhu poslanců v čele s ministrem dopravy Martinem Kupkou. Novela má především za cíl v souladu s unijními předpisy zlepšit práva cestujících. Senátorka Hana Žákova, která návrh Senátu před poslanci obhajovala, upozorňovala například na hrozbu nedostatečné informovanosti starostů dotčených obcí.
