28. října 2016, Milan Frydryšek
V posledních týdnech se v České republice uskutečnila tři jednání, na nichž se probírala problematika uplatňování tzv. minimální mzdy na zahraniční řidiče v zemích Evropské unie, především v Německu (tzv. MiLoG) a Francii (tzv. Loi Macron), a revize evropské směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků. Závažnost této problematiky umocňuje i skutečnost, že francouzské orgány začaly v nedávné době za porušení tamního zákona, přestože jeho legitimitu stále Evropská komise zkoumá, udělovat v některých případech kauce ve výši 135 €.
Prvním bylo setkání s europoslanci, které organizovaly Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy ČR a Konfederace zaměstnavatelských svazů, kde se diskutovalo o vysílání pracovníků v silniční dopravě. „Někteří europoslanci jsou v této věci skeptičtí, my ale budeme proti tomuto protekcionismu bojovat do poslední chvíle,“ řekl generální tajemník Sdružení ČESMAD Bohemia Vojtěch Hromíř.
Zajímavé podle něj bylo setkání se Zastoupením Evropské komise v Praze, kterého se zúčastnila Inge Bernaerts z kabinetu eurokomisařky Marianne Thyssen, která přijela obhajovat revizi směrnice o vysílání pracovníků tak, jak ji navrhla Evropská komise. Tato revize sice byla oficiálně odmítnuta parlamenty jedenácti zemí, ale to nestačí na blokační menšinu a komise na prosazování revize nadále pracuje. „Paní Inge Bernaerts se dozvěděla, že Česká republika požaduje, aby vysoce mobilní pracovníci byli z té směrnice vyjmuti a sociální záležitosti dopravy byly řešeny v tzv. silničním balíčku. Jde o řešení dlouhodobé, ale nyní je zde velice aktuální problém, že ve Francii začali kontrolovat Loi Macron. Proto jsme ji, již opakovaně, požádali o intervenci komise u francouzských orgánů, aby byly kontroly pozastaveny,“ řekl Vojtěch Hromíř.
Žádoucí je i osobní účast premiéra
Minulý týden se sešla diskusní skupina v rámci Národního konventu o Evropské unii, která měla na programu jediné téma, právě aplikaci této směrnice na silniční dopravu. „Se všemi zástupci, jak z Úřadu vlády, tak z resortních ministerstev, jsme se shodli na tom, že silniční doprava do této směrnice nepatří. Její specifika jsou natolik velká, že musí být upravena jinak a zvlášť. Vyzvali jsme tam prostřednictvím zástupců Úřadu vlády rovněž pana premiéra Bohuslava Sobotku, aby se pokusil osobní aktivitou tuto pozici prosazovat,“ uvedl Vojtěch Hromíř.
Do verdiktu EK by neměly být kontroly
Sdružení ČESMAD Bohemia provedlo na začátku srpna mezi svými členy průzkum, jak k MiLoGu a Loi Macronu přistupují. Ukázalo se, že drtivá většina firem se drží odmítavého stanoviska sdružení, protože Evropská komise stále zkoumá legálnost těchto opatření (běží tzv. infringement). „Aplikace směrnice o vysílání pracovníků na silniční dopravu kromě mezd drasticky zvyšuje i administrativní náklady. Zákazníci je nejsou ochotni platit. Z tohoto důvodu trváme na tom, že dopravci nemohou tyto požadavky plnit. Pochopitelně jsou naši členové pod velkým tlakem. V Německu zatím trvá moratorium na kontrolní činnost, z Francie se k nám dostávají informace, že kontroly se tam namátkově provádějí. Víme asi o deseti případech, kdy byla vystavena kauce 135 €, neboť řidič u sebe neměl požadovanou deklaraci,“ upozornil Vojtěch Hromíř. „Pokud se tato kauce změní na pokutu, jsme připraveni postupovat právní cestou a jít k soudu,“ dodal.
Loi Macron a MiLoG ohrožují řadu firem
„Propočítali jsme, a to při velice střízlivém odhadu, že pokud by dopravce ve Francii skutečně dodržoval Loi Macron, vynaložil by tam na každý ujetý kilometr o 35 centů víc, v některých případech i o dost víc. Z analytické studie, kterou jsme si nechali zpracovat k uplatňování německého MiLoGu společností Next Finance, vyplynulo, že pokud by MiLoG byl skutečně vynucován, byla by až třetina českých mezinárodních autodopravců, především malých a středních firem, existenčně ohrožena. Navíc tato opatření jsou těžko kontrolovatelná, i zde jsou možné podvody a mohlo by to vést k jejich obcházení – například přes řidiče, kteří by pracovali jako OSVČ, na ně se tato nařízení nevztahují,“ upozornil Vojtěch Hromíř.
Rozhodnutí asi zatím nepadne
Problémem podle něj je, že Evropská komise zatím žádný závěr z infringementů nevyslovila a zřejmě ho ani v dohledné době nevysloví, protože je pod tlakem z obou stran. „Na jedné straně je zde až třináct zemí, které se výrazně staví proti aplikaci směrnice na silniční dopravu. Na druhé straně však komise dostává i opačná stanoviska od zemí, které ji požadují. Příkladem může být dopis sedmi členských zemí a Norska, kde jejich ministři upozorňují komisi na nešvary, jichž se dopravci z východu v západní části unie dopouštějí. Z toho vyvozuji, že verdikt komise jen tak nepřijde, pokud nebude nějaký nový impuls, například ze strany Mezinárodní unie silniční dopravy IRU. Ale i ta je v tomto směru rozpolcená, protože sdružuje dopravce z mnoha zemí.
Stanovisko Sdružení ČESMAD Bohemia je jasné, dopravci požadují, aby vysoce mobilní pracovníci byli ze směrnice o vysílání pracovníků vyjmuti a aby se různé problémy, které v oboru silniční dopravy jsou, řešily v rámci tzv. silničního balíčku; předložení jeho návrhu lze očekávat zhruba v květnu.
Přípravu silničního balíčku lze ovlivnit
„Nyní je velice důležité období, kdy je třeba komisi předkládat návrhy, co vše by se v balíčku mělo nebo naopak nemělo objevit. Aktuální konzultace je otevřená do konce listopadu a je třeba zásobovat komisi všemi našimi požadavky. Jinak se může stát, že v návrhu balíčku budou jen opatření, která budou na náš úkor,“ varoval Vojtěch Hromíř. Navíc čeští dopravci mají podle něj řadu konkrétních návrhů, co a jak zlepšit. Například v kamionové dopravě lze prodloužit týdenní dobu řízení na deset dní, jako je tomu již nyní v autobusové dopravě. „Určitě by to pomohlo řidičům, aby se mohli lépe vrátit domů,“ řekl Vojtěch Hromíř. Také je podle něj například žádoucí, aby se komise zabývala hygienickými standardy na odstavných plochách a aby byl dostatečný počet odpočívek a parkovišť.
„Evropa deklaruje, že stojí na principu svobodného pohybu kapitálu, zboží, služeb a osob a že tato svoboda podporuje její prosperitu. Na trh v České republice se naprosto volně dostává zboží z jiných zemí EU, i třeba včetně dotovaných potravin, není problém si u nás koupit firmu nebo ji založit či využívat místních podmínek a pracovní síly. I proto musíme zásadně odmítnout tvrzení některých našich západních kolegů, že provozováním silniční dopravy provádíme v ostatních zemích EU sociální dumping. Jedná-li se o normální silniční dopravu, řidič má svůj soukromý život v České republice, zde má životní náklady, vrací se sem a podléhá zde několika tisícům ustanovení zákoníku práce. Nedává tedy smysl, aby ho někdo v různých částech Evropy podřizoval jiným zákonným úpravám. Silniční doprava má spoustu společných regulí, je hodně harmonizovaná a určitě nepotřebuje další komplikace a administrativní zátěž. Opatření, jako jsou právě MiLoG či Loi Macron, nejsou kvůli ochraně sociálních standardů řidičů, ale kvůli našemu vytlačení z některých trhů. A očekává se, že v příštím roce s něčím podobným přijde i Nizozemsko, Belgie či Rakousko.
Milan Frydryšek¨
