2. února 2017
2.2. - Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR), Svaz dopravy ČR (SD ČR), Sdružení automobilových dopravců ČESMAD BOHEMIA, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) a další zástupci dopravců a podnikatelů odmítají nekoncepční rozšiřování mýtného systému. Žádají ministerstvo dopravy a vládu, aby změnila variantu rozšíření zpoplatnění a respektovala výsledky provedené analýzy.
„Navrhovaná opatření s dopravci a podnikateli nikdo předem nediskutoval. Nejsou známy jejich náklady a dopady na českou ekonomiku a výnosy z mýtného na nefrekventovaných silnicích první třídy jsou v celkovém měřítku zanedbatelné,“ shodli se na kulatém stole reprezentanti byznysu na nutnosti vyzvat vládu k revizi plánu na rozšíření mýtného.
Kvůli budoucnosti mýtného systému v České republice a dalšímu zpoplatnění silnic 1. třídy uskutečnil Svaz průmyslu a dopravy ČR kulatý stůl dopravců a podnikatelů s ministrem dopravy Danem Ťokem. Dopravcům a podnikatelům vadí, že vláda netransparentně vybrala maximální rozšíření zpoplatnění v délce 900,3 km a ignorovala odbornou analýzu, která doporučila rozšíření zpoplatnění v délce 474,1 km. Rozšíření mýtného zatíží podnikatele dalšími poplatky, jejichž efektivita a smysluplnost je vysoce diskutabilní. Vláda se přitom ve svém programovém prohlášení zavázala, že bude minimalizovat zátěž pro podnikatele na nezbytné minimum.
„Cítíme potřebu vysvětlit ministrovi Ťokovi naše argumenty, protože dopady plánovaných opatření na rozšíření mýtného nás přímo ovlivňují. Bohužel to předem s námi vláda nekonzultovala a obešla nás i v připomínkovém řízení. Chybí nám informace o dopadech nákladů rozšíření mýtného na dopravce. Zároveň nerozumíme, proč se nerespektuje výsledek odborné analýzy,“ uvedl prezident SP ČR Jaroslav Hanák.
Předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) Karel Havlíček dodal: „Opatření by dopadlo zejména na malé a střední přepravce a zásobování regionálních provozoven, v důsledku potom na podnikatele v regionech, kteří vyšší náklady přenesou do koncových cen. Místo abychom hledali způsob, jak v malých městech a obcích podnikání oživit, vytváříme firmám další překážky. Mýto navíc nedává ani velký ekonomický smysl.“
Z pohledu finančního přínosu bude pro mýtné vždy hlavní zpoplatnění dálniční sítě. Diskutované rozšíření mýtného na silnice první třídy představuje pouze zlomek příjmů. V současnosti zpoplatněné silnice I. třídy tvoří přes 14 procent zpoplatněné sítě, na výnosech se ale tyto úseky podílí ani ne čtyřmi procenty.
Dopravci používají regionální silnice zejména proto, že při své nejkratší cestě (a za situace nedokončené dálniční sítě) k cíli nemají žádnou dálniční alternativu k dispozici. Regionální mýtný systém, v kontextu Evropské unie neobvyklý, tak nemá regulační ani ekonomický smysl a pouze zbytečně zatěžuje dopravce, podnikatele a v konečném důsledku i spotřebitele v regionech.
Větší rozšíření není žádoucí zejména kvůli nízké intenzitě dopravy, která by měla být regulována jiným způsobem (např. zákazovými značkami) a příliš vysoké členitosti silnic I. třídy (počet křižovatek apod.), která dále zvyšuje náklady na výběr mýtného. Samotná analýza pro ministerstvo dopravy počítá s tím, že se celková nákladovost na pořízení a provoz mýtného systému může zvýšit až na 30 procent.
Nadměrné rozšiřování mýta na silnicích 1. třídy se jeví jako neefektivní. Dokazuje to sama studie, která uvádí, že s nárůstem zpoplatněných kilometrů se snižuje tempo růstu příjmů z těchto úseků. Je to zapříčiněno hlavně tím, že rostou náklady na výběr mýta a zároveň méně frekventované silnice nemohou mít odpovídající výnosy z mýtného.
„Výběr mýta na komunikacích, kde jsou neúměrně vysoké náklady, nedává smysl. Jde jen o zdražení dopravy, služeb, výroby a spotřeby v regionech, přičemž většina výtěžku nepůjde státu, ale provozovateli mýtného systému,“ uvedl generální tajemník ČESMAD BOHEMIA Vojtěch Hromíř.
Dopravci a podnikatelé žádají vládu, aby změnila své usnesení č. 1000/2016 ze dne 7. listopadu 2016, kterým zavázala ministerstvo dopravy k rozšíření zpoplatnění silnic I. třídy v délce 850 až 3 000 km, a zároveň žádají ministerstvo dopravy, aby znovu předložilo na jednání vlády návrh na rozšíření zpoplatnění, které bude respektovat výsledky expertní analýzy ministerstva, která doporučila rozšíření mýtného systému na nové úseky silnic I. třídy v délce maximálně 474,1 km.
(tj)
