11. listopadu 2004
Letošní rok se pro Českou republiku i její hospodářství nese ve znamení vstupu země do Evropské unie. O tom, co vstup přinesl spedičnímu oboru v České republice, a o činnosti Svazu spedice a logistiky (SSL) jsme hovořili s výkonným ředitelem této organizace Ing. Jiřím Kladivou.
„Co byste z hlediska SSL označil za hlavní událost roku?“
„Bezesporu vstup České republiky do Evropské unie a současně oficiální přijetí našeho svazu za řádného člena Asociace spedičních svazů členských zemí Evropské unie CLECAT, která mimochodem existuje již od konce padesátých let. Dosavadní statut přidruženého členství SSL tím zanikl.
Do května hleděl spediční obor, podobně jako jiná odvětví našeho národního hospodářství, na problematiku EU jaksi přes plot. Bylo to zajímavé, ale většinou se nás to netýkalo přímo. Nyní jsme už plně vtaženi do hry – především do konstruktivní oponentury vůči návrhům Evropské komise v oblasti dopravy, logistiky, cla, ale i bezpečnosti či ochrany životního prostředí a někdy i hospodářské soutěže. Najednou Brusel žádá náš názor na jednotné evropské kamionové mýtné (euroviněta), na budoucnost programu Marco Polo v kombinované dopravě, na kvalitu v železniční dopravě, úlohu námořních dálnic, ale například také na změny Evropského celního kodexu. Co to pro nás znamená: více práce spjaté s hlubším studiem bruselských návrhů a připomínek našich partnerů ze starých i nových členských zemí EU a také více konzultací s dalšími českými podnikatelskými svazy a institucemi.“
„Jaká je politika SSL vůči bruselským orgánům?“
„Chceme být rozumně aktivní. Nemyslíme si, že kvapnou aktivitou změníme Evropu, ale nehodláme ani zůstat panenkou, která jen pasivně sedí v koutě. Solidní spoluprací, podněty a zkušenostmi si můžeme získávat renomé spolehlivého a kvalifikovaného partnera. A myslím, že se nám to zatím daří. V Bruselu byla například velmi dobře hodnocena červnová pracovní návštěva představenstva SSL krátce po vstupu země do EU, při níž jsme jednali s řadou mezinárodních nevládních organizací zastupujících hlavní dopravní obory i s pracovníky Evropské komise a Evropského parlamentu. Jde nám o ono neokázalé ,být viděn‘. Ale důležité je zejména to, že dokážeme řádně a včas reagovat na žádosti evropských orgánů o naše stanoviska a zkušenosti.“
„Představoval vstup do EU pro speditéry nějaký zásadní přínos?“
„Současnou situaci bych neoznačil ani za žádný zázrak, ale ani za katastrofu. Speditérovi se daří, když se daří zákazníkům a také hlavním partnerům v dopravním sektoru. Víme, že letošní hospodářská čísla jsou slušná a že se zejména hospodářství Německa – hlavního obchodního partnera ČR – vynořilo z recese. Z našich téměř dvou set členů se letos dostaly do bezvýchodné finanční situace pouze dva podniky (jeden čistě český, druhý se stoprocentní zahraniční účastí). A naopak vznikla řada nových českých i kapitálově smíšených firem. Kolem deseti těchto nováčků jsme již přijali za členy našeho svazu.“
„Vidíte ve spedičním oboru v letošním roce nějaké výrazné trendy?“
„Mohu poukázat například na oživení fúzí a nákupů spedičních firem v mezinárodním měřítku. Zatímco v posledních dvou letech v tomto směru docházelo spíše k útlumu, v letošním roce registrujeme časté nákupy firem středního stavu i velkých obrů s tisíci zaměstnanců. Potvrzuje se, že kdo na to má, jde spíše touto rychlejší cestou růstu než postupným rozšiřováním konkurenční služby. Snahou je udržet krok s globalizací průmyslu a obchodu.
Zaznamenáváme také významný zájem o východní Evropu – a o nové členské země zvláště – ze strany západoevropských i mimoevropských firem. Někdy to ovšem připomíná až hledačství zlata na Aljašce v předminulém století. Přicházejí některé západoevropské podniky, kterým se doma příliš nedařilo, a tím, že se etablují u nás či jinde v nových zemích, získávají ,novou šťávu‘. Mnohdy v této souvislosti můžeme jen smutně konstatovat nedostatek domácího kapitálu, ale jindy bohužel také nedostatek snahy českých podniků o výraznější spolupráci.“
„Museli speditéři v souvislosti s rozšířením unie čelit zásadnějším problémům?“
„Zmíním dva dosti velké. Především šlo o to vyrovnat se s ukončením služby celních deklarantů ke dni vstupu do EU na hranicích se všemi našimi sousedy. To způsobovalo firmám problémy v oblasti zaměstnanosti i vážné potíže existenční a majetkové. Řešení neproběhla podle našich představ a záměrů; důležité však bylo to, že se dostatečně včas na očekávaný problém intenzivně poukazovalo, a firmy proto měly dostatek času se na likvidaci celních deklarací připravit. Druhý problém představoval nový zákon o DPH a množství nejasností, které jeho start provázely. Zahraniční obchod je stále složitá činnost a služby s ním spojené zrovna tak. Proto bylo třeba mnohé zjednodušené pohledy zákonodárce někdy i dosti složitě rozkrývat.“
„Na co kladl SSL důraz v souvislosti se začleněním země do unie?“
„Intervence svazu navenek se týkaly především řešení důsledků ukončení činnosti celních spedic, nejasností kolem DPH a potřeby rozšířit celní služby na pražském letišti. Služby poskytované SSL zahrnují rozšířený výdej mezinárodních dokladů členským firmám, zejména multimodálních konosamentů FIA-TA, a také bezplatné právní konzultace. Největší posun však v činnosti svazu letos zaznamenala oblast informací. Například veškeré svazové bulletiny jsme převedli do elektronické podoby, webový seznam členů se službami, které poskytují, jsme pro lepší orientaci zahraničních klientů rozšířili o regionální příslušnost, a také informace ze zasedání dvanácti pracovních skupin a klubů nyní uvádíme formou power-pointových prezentací.
Infrastruktura
zákon na Urychlení výstavby dálnic zatím odložen
Nejméně o několik týdnů odložila Poslanecká sněmovna projednávání novely zákona, která má urychlit výstavbu dálnic a rychlostních komunikací tím, že je zařadí mezi takzvané stavby ve veřejném zájmu. Důvodem odkladu jsou nové pozměňovací návrhy, které bude nutné do textu zákona zapracovat. Bude korektní, budou–li moci návrh znovu posoudit jednotlivé výbory, prohlásil minulý týden jeden z předkladatelů návrhu, poslanec Jiří Hanuš (KDU-ČSL).
Návrh zákona počítá zejména s tím, že při přípravě výstavby konkrétně vyjmenovaných komunikací, mezi nimiž jsou všechny dálnice a většina plánovaných rychlostních komunikací, se zkrátí na polovinu lhůty ve správních řízeních, zjednoduší výkup pozemků a omezí možnosti odvolání proti jednotlivým rozhodnutím. Novela také zavádí to, že by v případě zbytečných průtahů s výkupy pozemků bylo možné na základě veřejného zájmu tyto pozemky vyvlastnit.
Právě tato myšlenka je však největším trnem v oku opoziční ODS a vzbuzuje velké vášně. „Tento návrh není ničím jiným než výjimkami z obecného režimu správního procesu vztaženými na konkrétní objekty,“ tvrdí poslanec ODS Jiří Pospíšil. Podle exministra dopravy Jaromíra Schlinga je naopak nutné pro liniové stavby používat odlišný režim než pro stavby ostatní. „U liniové stavby musí převládnout fakt, že jde o veřejný zájem, který je deklarovaný nejen v územním plánu, ale podpořený i tímto návrhem zákona,“ tvrdí poslanec ČSSD. Autoři návrhu z vládních stran si od návrhu slibují, že by po jeho přijetí měly skončit časté průtahy při realizaci dopravních staveb.
Podle předkladatelů návrhu je zařazení dálnic a rychlostních silnic mezi stavby ve veřejném zájmu nezpochybnitelné. Tyto komunikace totiž zabezpečují nejen mezinárodní dopravu, ale zpřístupňují také jednotlivé části území, kde navazují na místní infrastrukturu.
(tj)
