4. března 2004
První den po vstupu České republiky do Evropské unie k 1. květnu přijdou o zaměstnání na tři tisíce pracovníků celní spedice. Svou práci přitom musí vykonávat až do posledního dne před vstupem země do unie, tedy do 30. dubna. Celní speditéři jsou přesvědčeni o tom, že se stát dostatečně nezajímá o specifické problémy spojené s nuceným útlumem jejich činnosti, a připravují protesty. Hovořili jsme o nich s předsedou Svazu hraničních speditérů a celních agentů (SHSACA) ing. Františkem Zugarem.
„Pokládáte současnou situaci za vážnou?“
„Ano, protože veškerá jednání s ministerstvy o možné pomoci při řešení tohoto problému vyznívala zatím spíše do ztracena. Přitom k této situaci dochází následkem politického aktu, jímž je vstup České republiky do EU. A současně zde je zcela specifická nutnost, aby v zájmu plynulosti výměny zboží se zahraničím celní spedice vykonávala svou činnost až do posledního dne před vstupem země do EU. Domníváme se proto, že by se stát měl podílet na útlumovém programu, který by to umožnil.“
„Jakým způsobem jste o tom se státní správou jednali?“
„Představitelé profesních svazů informovali čtyři rezortně odpovídající ministerstva – zahraničních věcí, práce a sociálních věcí, financí a dopravy – již v květnu 2002 o sociálních a ekonomických dopadech, které přinese náš vstup do unie. V dopise ministerstvům jsme upozorňovali na specifičnost situace, na to, že velký počet pracovních míst zanikne doslova ze dne na den, a žádali jsme, aby se státní orgány touto věcí zabývaly a snažily se nepříznivé dopady dostatečně kompenzovat. Podle našeho návrhu měla vzniknout mezirezortní komise, která by se touto věcí vážně zabývala. Přístup státních orgánů však byl z našeho pohledu spíše liknavý a často i odmítavý. Jednání nevedla k žádným konkrétním výsledkům.“
„Co byste pokládali za odpovídající formu řešení tohoto problému ze strany státu?“
„Kdyby vláda projednala materiál připravený ministerstvem průmyslu a obchodu a ministerstvem dopravy, ve kterém se hovořilo o odstupném přibližně pro polovinu z oněch tří tisíc pracovníků, tedy pro 1500 lidí. Státní rozpočet by taková pomoc přišla na 90 miliónů Kč. Druhou polovinu by pokryly ze svých rozpočtů zaměstnávající firmy. Tento materiál byl vládě předán na začátku prosince, ale dosud se nic nedělo. A čas běží.“
„Nezbývá vám tedy než protestovat?“
„Chceme formou protestu upozornit na vážnost situace, krátkost zbývajícího času a neodpovídající přístup státní správy. Na pátek 27. února jsme proto naplánovali, že spediční kanceláře na osmi silničních hraničních přechodech nebudou poskytovat celně-spediční služby. Upozorňovali jsme již před dvěma lety, že ukončení činnosti celní spedice před vstupem ČR do EU by vážným způsobem ochromilo celní řízení a způsobilo by dopravní kolaps na hranicích. Naše slova nebyla brána vážně, musíme tedy ukázat, že situace je opravdu tak vážná, jak tvrdíme.“
„A v čem podle vás spočívá její vážnost?“
„Pokud by se naše členské firmy chovaly zcela podnikatelsky, pak by neměly žádný důvod, proč čekat a poskytovat v plném rozsahu neperspektivní služby až do půlnoci 30. dubna. Řešením by se pro ně stal postupný, ale rychlý útlum, svou celně-spediční práci by ukončily ještě před 1. květnem a přeorientovaly by se na jinou činnost. Je třeba říci, že mnozí pracovníci nečekají na nejisté řešení ještě nejistější situace a od celní spedice již nyní sami odcházejí. Jenomže kdyby došlo k ukončení práce celní spedice třeba dva týdny nebo i měsíc před naším vstupem do EU, znamenalo by to skutečně ochromení celního řízení, přeshraniční přepravy zboží a ve svém důsledku i ochromení dopravy. Jsme přesvědčeni, že je v zájmu státu, aby k něčemu takovému nedošlo a stávající systém fungoval až do posledního dne.“Přístup státních orgánů však byl z našeho pohledu spíše liknavý a často i odmítavý.
Jednání nevedla k žádným konkrétním výsledkům„Jaké místo zaujímají celní speditéři v procesu celního řízení?“
„Celní speditéři přebírají záruky pro ty dovozce nebo vývozce, kteří nemohou sami provést všechny úkony spojené s vývozem nebo dovozem. Proto se obracejí na profesionální firmu zabývající se celní spedicí, aby za ně provedla vše, co požaduje celní zákon a další předpisy při dovozu nebo vývozu zboží. Celně-spediční firma však provádí nejen administrativní úkony, ale přebírá také ručení za deklarovanou zásilku. Ručí za to, že státu budou zaplaceny všechny vyžadované poplatky.“
„Čeká celní spedicí nějaká budoucnost i po vstupu ČR do Unie?“
„V současnosti představuje náš obchod s členskými zeměmi EU zhruba 85 procent celé obchodní výměny. Po vstupu ČR do unie se tedy objem potřebných celně-spedičních služeb sníží na přibližně
15 procent, na úroveň naší současné obchodní výměny s nečlenskými státy. Celní spedice však bude mít i nadále významné místo na mezinárodních letištích a v omezené míře zůstane i na některých hraničních přechodech, kde má již vybudovanou kvalitní infrastrukturu, a nemusí tedy odcházet do vnitrozemí.“
„Říkal jste, že čas běží. V případě, že vláda nebude na vaši akci reagovat tak, jak byste chtěli, plánujete nějaké další akce, třeba většího rozsahu?“
„To budou muset rozhodnout naše členské firmy.“ Pavel Toman
