17. října 2015
Bylo to při nástupu naší současné vlády, kdy jsme novému ministru dopravy popřáli hodně pracovních úspěchů a také skromně podotkli, že nejen ze staveb silnic a dálnic živ jest národní dopravní resort. A měli jsme na mysli logistiku, která se dostává do agend těchto úřadů dopravně vyspělých zemí. Jmenovitě jsme zmínili Německo a čerstvě i Rakousko, kde byl v souvislosti s národním plánem logistiky dokonce ustaven zmocněnec pro logistiku.
A tato tendence pokračuje – za zmínku stojí poslední vývoj ve Francii. Francouzská vláda chce totiž zajistit logistice vyšší postavení a vytvořit pro to politické rámcové podmínky. Potvrdil to státní sekretář pro dopravu Alain Vidalies na nedávné národní logistické konferenci. Byla tam uvedena zpráva analyzující silné a slabé stránky, jakož i rozvojové šance logistiky ve Francii včetně návrhů na zlepšení. V optimalizaci logistiky se údajně ukrývají rezervy minimálně od 20 do 60 miliard € (bratru až kolem 1,6 bilionu Kč). „Často se u nás rozumí logistikou pouze dopravní činnosti, zatímco nové výzvy dané digitální revolucí, udržitelným vývojem i internetovým obchodem a dalšími změnami v životních a spotřebitelských zvyklostech se neberou dostatečně v úvahu,“ konstatoval François-Michel Lambert, dopravněpolitický mluvčí parlamentní frakce socialistů. Alain Vidalies zase zdůraznil, že předpokladem lepší logistiky je harmonizace a zjednodušení řady zákonů a předpisů. Do konce roku by měla být vypracována strategie France Logistique 2025, která zformuluje hlavní směry budoucího vývoje.
Logistika se také nedávno dostala do hledáčku Evropské komise, a to nejen deklamačně, ale též formou vydatného finančního přispění. V rámci rozvojového finančního programu EU Horizon 2020 byl totiž odstartován projekt NexTrust orientovaný na logistickou spolupráci v rámci dodavatelských řetězců. V období 42 měsíců se počítá s vypracováním a spuštěním 21 pilotních projektů, za jejichž pomoci se mají především snížit emise CO2 prostřednictvím inteligentního propojení leteckých, drážních, silničních a vodních dopravních cest.
Za prostředky EU bude na projektu pracovat 30členné konsorcium složené z členů z významných evropských podniků, které získaly grant od Evropské komise v soutěži s názvem Využívání synergie podél dodavatelských řetězců (včetně e-commerce). Projekt má administrativně na starosti výkonná agentura EU INEA. Cílem NexTrust je zvýšit efektivnost a udržitelnost v logistice vytvořením inovativního obchodního modelu s propojenými spolupracujícími sítěmi podél celých dodavatelských řetězců. Tyto sítě tvořené vertikálně i horizontálně budou plně integrovat odesílatele, poskytovatele logistických služeb a intermodální operátory jako rovnocenné partnery.
K dosažení vysokého stupně udržitelnosti NexTrust bude nejen propojovat nákladní objemy, ale převádět je ze silnic na intermodální drážní nebo vodní cesty. Dojde také k vývoji vhodného softwaru pro přestavbu sítí a zlepšení využití dopravních prostředků v reálném čase. NexTrust se zaměří i na výzkumnou činnost, jež se zabývá podmínkami spolupráce na trhu, hodnocenou podle skutečných situací zmíněnými pilotními případy. Tyto případy pokrývají široký rozsah styčných sekcí celkového dodavatelského řetězce (od surovin až ke konečným spotřebitelům).
K projektu se vyjádřil například i jeden z jeho teoretiků, nizozemský profesor Robert Boute: „V roce 2009 uvedla zpráva na Světovém hospodářském fóru, že téměř čtvrtina veškeré nákladní dopravy v EU se odbývá naprázdno. Při přepravě zboží se vozidla nakládají jen z 57 procent jejich celkové tonáže. Za pomoci NexTrust se budeme snažit zlepšit využití a efektivnost logistických nákladů vytvořením udržitelné a konkurenční arény pro evropskou logistiku.“ Pro pořádek konstatujme, že ve zmíněném třicetičlenném konsorciu se nenachází žádná česká organizace mající něco společného s logistikou.
A zajímavým i poučným počinům v zářijové evropské logistice není konec. Nemůžeme pominout dvě události u našich německy hovořících sousedů. Vídeňský Vědecko-průmyslový institut IWI vypracoval studii o přínosu logistiky na téma Logistika jako hospodářský multiplikátor pro Rakousko a její veřejná prezentace vyvolala až nečekaný zájem. Šlo totiž o to, které faktory v logistickém sektoru působí na další obory v zemi. Studie se především zabývala vlivem na zaměstnanost, finanční obraty a přidanou hodnotu. Pro tamní svaz spedice a logistiky je studie „důležitou argumentační základnou“ pro celý obor – „multiplikátory jasně zdůrazňují, jak důležitá a přínosná je logistika pro hospodářské postavení Rakouska“.
V Německu se logistika stává úkolem vedoucích firemních manažerů a v řídících poschodích tamních podniků je logistická kompetence požadována stále více. Spolkové společenstvo Logistika BVL vypracovalo poprvé pro tuto potřebu srovnávací měřítko logistického managementu (Logistik-Management-Benchmark) s poukazem, že procesy a výkony logistiky hrají pro strategické řízení firem důležitou roli. V rámci ověřování BVL nedávno analyzoval úlohy managementu na nejvyšších řídicích úrovních 182 německých velkopodniků.
Hodnoceny byly logistické kompetence manažerů a význam logistiky při rozdělení agend mezi členy představenstev a řediteli. Hodnocení se provádělo udělováním bodů. První desítka vypadá takto: 1. Dachser (spedice), 2. Henkel (zejména prací prostředky), 3. Hannover Rock (pojištění), 4. BASF (chemie), 5. Brosse (autodíly), 6. BMW (automobily), 7. Hapag Lloyd (rejdařství), 8. Adidas (obuv), 9. Lekkerland (velkoobchod) a 10. Deutsche Bahn (železnice).
Jiří Kladiva
