22. prosince 2014
Evropská doprava a logistika by mohly získat nový impuls z investičního balíku, který předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker představil na konci listopadu. Podle plánu by měl vzniknout nový fond o velikosti 21 miliard € a vyvolat následné investice až do výše 315 miliard €. Investice by měly v následujících třech letech podpořit celkový hospodářský život unie, z čehož bude profitovat i dopravní obor. Část investic by však měla směřovat přímo i na rozvoj evropské dopravy a logistiky.
Evropa od počátku finanční a ekonomické krize v roce 2008 strádá nedostatkem investic. „Jsme chyceni v investiční pasti,“ uvedl Jean-Claude Juncker ve svém vystoupení před poslanci Evropského parlamentu. Podle jeho slov je třeba využít veřejných peněz k přilákání soukromých investic. „Náš dopravní obor potřebuje modernizovat infrastrukturu, snížit kongesce a zlepšit obchodní spojení,“ řekl mimo jiné ve svém vystoupení v parlamentu předseda komise. Podrobnosti o fungování nového Evropského fondu pro strategické investice mají být známy co nejdříve. Cílem je pokud možno rychle rozhýbat veřejné i soukromé dlouhodobé prorůstové investice v unii. Fond má obrátit negativní trend, kdy míra investic oproti roku 2007 klesla o 15 až 20 procent.
Doprava by měla být jednou z priorit
Dopravní noviny se v této souvislosti obrátily na českou europoslankyni Olgu Sehnalovou, která je členkou parlamentního výboru pro dopravu a cestovní ruch a pozorovatelkou v nevládní Evropské radě pro bezpečnost dopravy. „Investice do dopravní infrastruktury budou nepochybně jednou z prioritních oblastí,“ uvedla Olga Sehnalová. „Investice, které podpoří růst a zaměstnanost v Evropě, musí směřovat tam, kde lze očekávat efekt dalších investic z privátních zdrojů – do infrastruktury v dopravě a energetice, do podpory digitální ekonomiky, ale také do vědy a výzkumu, kvalitního vzdělávání a veřejných služeb,“ zdůraznila Olga Sehnalová.
Mezi konkrétní cíle, k nimž by měl být investiční balík využit, patří podle Olgy Sehnalové z hlediska ČR například podpora vyrovnávání úrovně dopravní infrastruktury mezi členskými státy. „Za předpoklad úspěšného zacílení investic a dlouhodobě udržitelného rozvoje dopravní infrastruktury v rámci Transevropských dopravních sítí TEN-T považuji důsledné zohlednění principu územní soudržnosti, tedy snahy vyrovnávat přetrvávající rozdíly v úrovni infrastruktury ve všech členských státech, a to nejen na ose sever – jih, ale také východ – západ,“ vysvětlila pozitivní význam investičního plánu Olga Sehnalová.
Poslankyně však plán nepokládá za plně dostačující. „Přestože před svým zvolením Juncker hovořil o plánu investičního balíčku založeného na přílivu čerstvých peněz z členských států, předložený návrh využívá pouze zdroje ze stávajícího rozpočtu EU a z Evropské investiční banky. Představený plán je tedy sice krok správným směrem, ale měl by podle našeho názoru být mnohem ambicióznější,“ dodala Olga Sehnalová.
Strategické investice do dopravy
K novému evropskému investičnímu balíčku se pro Dopravní noviny vyjádřil také vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR Jan Michal. „Nový fond bude podporovat strategické investice do infrastruktury, zejména do širokopásmových a energetických sítí a dopravy v průmyslových centrech, a také do vzdělávání, výzkumu a vývoje, obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti,“ uvedl Jan Michal. „Evropa po krizi čelí velkému poklesu investiční aktivity, což podkopává ekonomický růst. V evropských bankách a dalších finančních institucích přitom leží mnoho nevyužité likvidity, protože banky i investoři jsou opatrní. A právě tuto krizi důvěry má nový investiční balíček prolomit a opět propojit banky a investory prostřednictvím atraktivních projektů,“ dodal Jan Michal.
Fond podle jeho slov umožní Evropské investiční bance nabídnout produkty, které budou absorbovat více rizika než její tradiční produkty. Díky tomu bude možné investovat do projektů, které v současné době nemohou získat financování. Část rizikové kapacity fondu bude moci být využita také bankami, které jsou součástí partnerské sítě Evropské investiční banky a které působí i v České republice. „Klíčové proto bude mít včas připraveny konkurenceschopné projekty vhodné pro tento typ financování a funkční institucionální a regulatorní rámec,“ zdůraznil Jan Michal.
Využije ČR investiční příležitost?
České republice by mohl nový investiční balík pomoci díky jeho očekávanému pozitivnímu přínosu pro celou evropskou ekonomiku. Osmdesát procent exportu z ČR směřuje do členských zemí EU, proto jsme na ekonomické situaci v unii výrazně závislí. Vedle již existujících evropských strukturálních a investičních fondů se nové evropské investice stanou příležitostí k předložení dalších infrastrukturních či jiných projektů. Otázkou však zůstává, nakolik bude Česká republika schopna připravit včas vhodné projekty tak, aby k jejich financování bylo možné využít investic z nového fondu.
Pavel Toman
