Infrastruktura

Účet škod na silnicích a železničních tratích po červnových povodních už přesáhl čtyři miliardy Kč. Nejhůře se z následků povodní zotavuje železnice, mimo provoz stále zůstávají tři nejpostiženější tratě mezi Pečkami a Kouřimí, Úpořinami a Chotiměří a mezi Rynolticemi a Křižany na Liberecku. Podle informací ministerstva dopravy žádají celkem 1,8 miliardy Kč na opravy poškozených silnic jednotlivé kraje, 1,1 miliardy požadují obce a 850 milionů správa železnic. Nejmenší škody způsobila povodeň na dálnicích. Na jejich opravy bude stačit 45 milionů Kč.

Ministerstvo dopravy by mělo příští rok hospodařit se zhruba 50 miliardami Kč. Jeho rozpočet by tak měl být přibližně o čtyři miliardy Kč vyšší než letos. K 36 miliardám, které resortu v návrhu pro příští rok přisoudilo ministerstvo financí, má přibýt 13,6 miliardy Kč, které nejsou v návrhu zahrnuty. Podle mluvčího ministerstva Tomáše Neřolda jde o peníze, které se na stavby silnic a železnic nepodaří vyčerpat letos, a které proto budou převedeny do příštího období, a dále o pravidelnou dotaci 2,6 miliardy Kč na financování regionální železniční dopravy.

V nedávné době postihly Českou republiku rozsáhlé povodně následované obdobím sucha a podle názoru odborníků bude takových extrémů v příštích letech přibývat. Na to, jaký mají tyto změny vliv na vodní dopravu na Labi a Vltavě, a také na plány dalšího rozvoje vodních cest jsme se zeptali Ing. Jana Skalického, který je pověřen řízením Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC ČR).

Na konci června se otevřel další úsek dálnice D3 mezi Táborem a Veselím nad Lužnicí v délce přibližně 25 kilometrů. Ještě letos by se měl začít stavět další úsek dálnice směrem k jihočeské metropoli Českým Budějovicím, naopak pokračování dálnice ve středních Čechách je zatím v nedohlednu. Soudní spory komplikují nejen trasování dálnice v tomto regionu, ale také její modernizaci na hranicích Tábora.

Ještě do konce letošního roku by se měla znovu začít realizovat přestavba silnice I/6 na rychlostní komunikaci mezi obcemi Lubenec a Bošov. Starostům obcí ležících na spojnici Prahy a Karlových Varů, kteří si stěžovali na nezařazení stavby mezi dopravní priority státu v minulých letech, to na počátku srpna slíbil ministr dopravy v demisi Zdeněk Žák.

Středočeský kraj podá kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu kvůli rozvoji pražského letiště Václava Havla. Krajský soud podle představitelů kraje znemožnil vybudování nové ranveje, když zamítl další výstavbu na rozvojové ploše letiště. Hejtmanství s tím nesouhlasí, současná kapacita přistávacích drah je podle něj nedostatečná. Podle hejtmana Josefa Řiháka soud zamítl vymezení plochy pro rozvoj letiště.

RUMBURK (18.9.) – Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) slavnostně odstartovala investiční akci „Přejezdy v úseku Rumburk – Dolní Poustevna“, pilotní projekt, jehož smyslem je modernizace zabezpečovacích zařízení prvních třinácti železničních přejezdů. Projekt, který spolufinancuje Evropská unie, si klade za cíl zmodernizovat v následujících letech další stovky technicky zastaralých železničních přejezdů.

PRAHA (18.9.) – Na Spořilově vznikne přes Jižní spojku nový most, podél Spořilovské ulice budou nové protihlukové stěny a položen tam bude takzvaný tichý asfalt. Tak budou vypadat dočasná opatření na zklidnění dopravy na vytížené Spořilovské ulici v Praze 4. Na jednání zastupitelstva Prahy 4 to řekl šéf Technické správy komunikace (TSK) Ladislav Pivec a náměstek primátora Jiří Nouza (TOP 09).

PRAHA (17.9.) – Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) zastavil platby Ředitelství vodních cest (ŘVC). Důvodem byly pochybení při zveřejňování smluv a s tím spojené podezření na porušování zákona o veřejných zakázkách. Stop stav bude trvat až do doby, než ŘVC prokáže, že postupovalo podle zákona.

PRAHA (17.9.) – Propojení Dunaje, Odry a Labe pro provoz nákladních lodí by mohlo být hotové do roku 2039. Předpokládá to harmonogram, který vypracovalo ministerstvo dopravy a který šéf resortu Zdeněk Žák představil prezidentu republiky Miloši Zemanovi. Projekt počítá s pokračováním splavnění Labe prostřednictvím jezu v Děčíně a prohrábkami řeky na německé straně. Dunaj s Odrou se má propojit prostřednictvím splavnění řek Moravy a Bečvy. Západ republiky se pak má na severojižní cestu napojit prodloužením vodního koridoru z Přerova do Pardubic.