30.5. – Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell se obává možné eskalace sporu okolo běloruského vzdušného prostoru, do něhož se ve čtvrtek vložila Moskva. Borrell prohlásil, že ruské rozhodnutí neumožnit přistát některým aerolinkám v Moskvě způsobilo na unijní straně velké komplikace. Ruská prezidentská kancelář podle agentury TASS ale uvedla, že nevidí důvod pro vznik nových problémů ve vztahu Ruska a Evropské unie.
Letecká doprava
30.5. – Americký výrobce letecké techniky Boeing zastavil dodávky svých letadel 787 Dreamliner. S odvoláním na informované zdroje to uvedl ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Americký Federální úřad pro letectví (FAA) si podle nich vyžádal více informací o tom, jak se chce výrobce vypořádat s dříve zjištěnými nedostatky v kvalitě.
30.5. – Maďarská vláda chce získat většinový podíl v mezinárodním letišti v Budapešti. Napsal to provládní deník Magyar Nemzet, který se odvolává na zdroje z odvětví. Kanadští a singapurští majitelé hlavního leteckého uzlu v zemi ale zájem o prodej svých podílů zatím neprojevili.
29.5. – Letecká společnost Smartwings podala u insolvenčního soudu návrh na soudní reorganizaci své dceřiné firmy ČSA. Smartwings, které v rámci insolvence vystupují jako jeden z velkých věřitelů, tím chtějí předejít situaci, při které by ČSA přišly o právo vytvořit vlastní restrukturalizační plán. Vyplývá to z insolvenčního rejstříku. ČSA jsou v úpadku od března. O osudu firmy rozhodne červnová schůze věřitelů.
26.5. – Evropská organizace pro bezpečnost řízení letového provozu Eurocontrol včera uvedla, že běloruský vzdušný prostor denně využívá zhruba 100 letů, které provozují aerolinie unijních zemí a Británie. Dopravcům, kteří se chtějí vyhnout běloruskému nebi, doporučila trasu přes Pobaltí. Po nedělním nuceném přistání civilního letadla v Minsku, po němž místní úřady zadržely opozičního novináře, se už několik evropských leteckých společností rozhodlo vzdušný prostor kontrolovaný Minskem nevyužívat. Pro Minsk to znamená milionové ztráty na tranzitních poplatcích.
24.5. – Irský ministr zahraničí Simon Coveney a šéf letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary dnes za státem podporované pirátství označili nedělní nucené přistání dopravního letadla v Minsku, po kterém byl zatčen běloruský novinář a opoziční aktivista Raman Pratasevič. Podle O'Learyho mohl v Minsku kromě opozičníka zůstat i nespecifikovaný počet agentů běloruské tajné policie, kteří předtím byli mezi pasažéry. Incident odsoudil také Londýn.
23.5. – Dědici německého miliardáře Heinze Hermanna Thieleho prodali přes polovinou svých akcií letecké společnosti Lufthansa. Thieleho společnost KB Holding, která je druhým největším soukromým akcionářem Lufthansy, v těchto největších evropských aerolinkách postupně získala zhruba 12procentní podíl. Akcie Lufthansy po poledni odepisovaly více než šest procent hodnoty.
22.5. – Evropská unie by do července ráda vyřešila spor o státní podporu výrobců letadel Airbus a Boeing, který vede se Spojenými státy. Po jednání ministrů obchodu unijních zemí to řekl místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis. Zástupci vlád dali při prvním osobním jednání po mnoha měsících videokonferencí najevo, že chtějí co nejvíce urovnat obchodní vztahy s USA pošramocené čtyřmi lety vlády Donalda Trumpa.
21.5. – Britská nízkonákladová letecká společnost easyJet vykázala za první pololetí svého finančního roku ztrátu před zdaněním 701 milionů GBP (20,7 miliardy Kč). Loni za stejné období, které pandemie covidu-19 ovlivnila jen částečně, měla firma ztrátu 193 milionů GBP. Finanční pololetí skončilo v březnu. Od dubna do června bude easyJet létat na 15 procent své kapacity před pandemií, zvyšovat ji plánuje od června.
20.5. – Prvních létajících taxíků by se Evropa mohla dočkat v roce 2024. Řekl to včera šéf Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) Patrick Ky. Konceptem městské letecké mobility (Urban Air Mobility, UAM), tedy vývojem prostředků, jež budou přepravovat pasažéry, a bezpilotně i náklad, například zdravotnický materiál, se zabývá víc než půltuctu evropských firem.
