31. října 2023, Milan Frydryšek
31.10. - Společnosti Ecommerce Europe a EuroCommerce zveřejnily společně koncem září Zprávu o evropském elektronickém obchodování v roce 2023, která je založena na datech z 37 evropských zemí. Vyplývá z ní, že v roce 2022 se obrat evropského elektronického obchodu B2C zvýšil z 849 miliard eur v roce 2021 na 899 miliard eur v roce 2022, a to navzdory měnícímu se ekonomickému a politickému prostředí.
Ačkoli tempo růstu v roce 2022, které dosáhlo 6 procent, je ve srovnání s rokem 2021 (12 procent) nižší, sektor se podle obou asociací stále posouvá kupředu a očekává se, že v růstu bude pokračovat i v letošní roce.
V průběhu roku 2022 byla Evropa silně ovlivněna dopady ruské agresivní války na Ukrajině a v neposlední řadě vysokou mírou inflace, která vytvářela tlak na snižování kupní síly spotřebitelů. Zpráva zdůrazňuje, že vyšší ceny byly hlavním faktorem růstu obratu elektronického obchodu v několika evropských zemích. Nižší objemy však byly částečně kompenzovány nárůstem nákupů služeb on-line (např. cestování). Zároveň mají evropští rozhodovací činitelé šanci přizpůsobit regulační prostředí výzvám a příležitostem, které přináší digitální a ekologický přechod.
Pro ilustraci významného dopadu inflace na tento sektor byla v letošní zprávě doplněna čísla růstu očištěná o inflaci pro Evropu a všechny její regiony. V roce 2021 byl evropský růst elektronického obchodu očištěný o inflaci stále velmi silný (+9 procent), ale v roce 2022 se v důsledku inflačního šoku propadl a poprvé v historii se snížil (-2 procenta). Jedinými regiony, kde v roce 2022 nedošlo k poklesu elektronického obchodu, byly východní Evropa (+5 procent) a jižní Evropa (+13 procent). „V roce 2023 se elektronický obchod začal zotavovat v důsledku poklesu inflace, což nás vedlo k projekci návratu k růstu v roce 2023 (+2 procenta),“ uvedly Ecommerce Europe a EuroCommerce ve své zprávě.
Zpráva také identifikuje technologický pokrok (např. 5G, AR/VR, digitální peněženka) a nová řešení obchodů (například SaaS) jako hnací sílu hlubšího pronikání elektronického obchodování, a tedy jako příležitost k vyrovnání regionálních rozdílů. Dalším aspektem, na který zpráva upozorňuje, je rostoucí poptávka po udržitelnějším elektronickém obchodování, které by mělo stavět na efektivnějším doručování a vracení zboží, jakož i na ekologičtějších vzorcích spotřeby a výroby. Celkově klíčová zjištění zprávy naznačují, že toto odvětví rozvíjí potřebnou odolnost k překonání mnohostranných výzev dnešní doby.
Luca Cassetti, generální tajemník Ecommerce Europe, uvedl: „V roce 2022 jsme si připomněli 30. výročí jednotného trhu EU, a přestože Ecommerce Europe uznává důležité kroky, které byly v průběhu let učiněny, vidíme také, že podniky stále čelí významným překážkám, zejména v souvislosti s přeshraničním prodejem. Tvůrci politik mají odpovědnost za snížení roztříštěnosti trhu a odstranění byrokracie pro přeshraniční obchodní operace. Při zahájení dalšího cyklu EU bude prvořadé navrhnout politiky, které budou odolné vůči budoucnosti a neutrální vůči obchodním kanálům a které se budou schopny přizpůsobit vyvíjejícím se očekáváním podniků a spotřebitelů a zároveň zohlední obchodní realitu.“ Christel Delbergheová, generální ředitelka EuroCommerce, dodala: „Cesta spotřebitelů se rychle mění a propojení online a offline interakce se stalo novou normou. V roce 2022, kdy prudce vzrostla inflace, se spotřebitelé stali mnohem citlivějšími na ceny. Stále častěji se snažili ušetřit a činili tak také porovnáváním a diverzifikací svých online a offline nákupních kanálů. Očekáváme, že online prodej bude v příštích letech nadále růst a do roku 2030 dosáhne odhadem 30 procent maloobchodního prodeje. Přítomnost na internetu se pro mnoho maloobchodníků, zejména pro menší podniky, stala životně důležitou.“
Na západní Evropu připadá 67 procent obratu
Západní Evropa je zdaleka největším regionem, který v roce 2022 držel 67 procent celkového obratu B2C v Evropě. Jižní Evropa následuje s podílem pouhých 16 procent. Střední Evropa (8 procent), severní Evropa (7 procent) a východní Evropa (2 procenta) mají na celkovém obratu B2C e-commerce výrazně nižší podíl. V roce 2022 se v západní Evropě uskutečnily online obchody v hodnotě 603 miliard eur, v jižní Evropě 146 miliard eur a ve střední Evropě 72 miliard eur. Severní Evropa byla hned za střední Evropou s obratem 65 miliard eur následovaná východní Evropou s obratem 14 miliard eur.
Na čele je Velká Británie
Největší obrat v oblasti elektronického obchodování B2C dosahují Velká Británie (291 miliard eur), Francie (146 miliard eur), Německo (102 miliard eur) a Španělsko (72 miliard eur). Nejvyšší míry růstu (bez zohlednění inflace) obratu z elektronického obchodování byly zjištěny v Estonsku (106 procent), Rumunsku (51 procent), Bulharsku (31 procent), Španělsku (31 procent) a Belgii (22 procent).
Růst e-commerce v Česku zatím s otazníkem
Česká e-commerce dosáhla v roce 2022 podle údajů Heureka.cz a Asociace pro elektronickou komerci (APEK) celkových obratů ve výši 197 miliard korun.
„V loňském roce došlo k prvnímu útlumu on-line prodejů v historii. Důvodů pro to bylo několik. V první řadě předchozí covidová období, která podpořila raketový růst e-commerce v ČR i ve světě. Po návratu do normálu se tak srovnaly i objemy nákupů v e-shopech na míru, jakou jsme v APEK dlouhodobě předpovídali. A tak obraty odpovídaly průměrnému meziročnímu růstu okolo 8 procent oproti roku 2019,“ uvedl Jan Vetyška, výkonný ředitel APEK.
Opatrnost spotřebitelů byla patrná i v první polovině letošního roku. Poptávka po slevách, větší obezřetnost při výběru e-shopu pro nákup konkrétního zboží a všeobecná snaha ušetřit. Tak Češi podle průzkumu APEK přistupovali ve velké míře k nákupům v první polovině letošního roku.
„Na českou e-commerce dopadly obezřetnost a omezené možnosti spotřebitelů utrácet podobně jako na celý maloobchod. V nejnovějším průzkumu jsme se proto chtěli dozvědět, jak naše zákazníky inflace a další negativní vlivy zasáhly a jak se v současnosti rozhodují při svých nákupech. Nyní tak máme potvrzeno, že více než 70 procent nakupujících na internetu se nepříznivý vývoj dotkl a donutil je upravit své chování. Dalších 15 procent mělo přitom obavy, že ke změnám bude muset také přistoupit. To potvrzuje výsledky, které jsme v prvním pololetí zaznamenali v obratech českých e-shopů,“ řekl na konci června Jan Vetyška a dodal: „Současně vnímáme, že se situace v on-line prostředí začíná obracet zpět k lepšímu a očekáváme, že ve druhém pololetí roku 2023 nás čeká znovu růst. Řada našich členů nám navíc potvrdila dosažení velmi pozitivních výsledků již v uplynulých šesti měsících.“
Vývoj tento optimismus však zatím příliš nepotvrzuje. Podle analýzy Skip Pay (viz str. 6) se e-commerce ve třetím čtvrtletí propadla o 11 procent. A i když se blíží vánoční sezóna, z analýzy Skip Pay vyplývá, že Češi budou letos na nákupech šetřit. Navíc se začíná projevovat plnou silnou rostoucí přítomnost velkých marketplaces na trhu, jimž klasické e-shopy mohou cenově i nabídkou jen těžko konkurovat.
E-shopy versus marketplaces
Zatímco e-schopy samy zboží nabízejí, marketplaces jsou platformy, které sdružují produkty jiných obchodů a e-shopů a zprostředkovávají kontakt mezi nakupujícími a prodávajícími na jednom místě, aniž by bylo nutno opustit danou stránku a hledat jinde. Vzhledem k rozsahu nabídky se tato oblast stává v posledních letech doménou především velkých hráčů na trhu. Umožňuje jim pokrývat nespočet segmentů, snižovat náklady. A pro firmy, které jsou v daném marketplace aktivní, je to možnost, jak expandovat na nové trhy bez nutnosti další investice. Například polské Allegro, které vstoupilo na český trh a v současné době vyvíjí masivní reklamní kampaň, zjednodušilo svůj fulfillment a vyzývá polské podnikatele, aby využili příležitosti expandovat na nové trhy. Z průzkumu provedeného platformou vyplývá, že téměř tři čtvrtiny prodejců na allegro.pl mají zájem o export do České republiky (viz str. 6).
Kupujícím to přináší širokou nabídku nejrůznějších produktů, ale také některá možná rizika. A to především při vracení zboží, reklamacích či vracení peněz. Je třeba pečlivě prozkoumat obchodní podmínky, protože zatímco u klasických e-shopů jedná zákazník napřímo s jeho provozovatelem, u marketplaces se komunikace a zodpovědnost může přesouvat na samotného dodavatele zboží, což z počáteční nabídky na internetu nemusí být každému hned zřejmé a může to vést následně k mnoha komplikacím.
Rychlost a termín doručení
Zásilkovna zveřejnila minulý týden výsledky průzkumu mezi téměř 500 internetovými obchody. Z výsledků vyplynulo, že dva nejdůležitější parametry pro spolupráci e-shopu s dopravní společností jsou jednoznačně rychlé doručení zásilky (důležité pro 98 procent e-shopů) a dodržení termínu doručení (důležité pro 96 procent e-shopů). Mezi další zásadní předpoklady spolupráce patří funkční zákaznický servis a spolehliví řidiči (93 procent) nebo přehledné sledování zásilky (91 procent).
Milan Frydryšek
Foto: Pixabay
