10.3. – Řidiče čekají od pondělí 11. března komplikace v okolí Barrandovského mostu v Praze. Silničáři zahájí poslední část jeho kompletní opravy. Zavřená bude rampa ze Strakonické ulice a na mostě se bude jezdit ve třech namísto čtyř jízdních pruhů. Po část prací silničáři také sníží počet pruhů v tzv. myší díře, kudy jezdí auta na Barrandov či Strakonice. Technická správa komunikací (TSK) původně plánovala práce rozložit do letošního a příštího roku, nakonec obě fáze sloučila. Kompletní oprava mostu tak skončí letos do konce srpna.
Infrastruktura
Na konci února v Praze ve Fantově budově na hlavním nádrží se uskutečnila konference Vysokorychlostní tratě – realita budoucnosti. Uspořádala ji Stavební správa vysokorychlostních tratí Správy železnic pod záštitou Asociace krajů ČR. Cílem konference bylo podpořit diskusi o podobě VRT na všech úrovních, přijmout strategické závěry, zvýšit informovanost o aktuální fázi příprav a urychlit tak proces výstavby vysokorychlostních tratí v ČR.
6.3. – Správa železnic zajišťuje nákup elektřiny a plynu pro téměř čtyři tisíce odběratelů v resortu dopravy, čímž se zároveň řadí mezi čtyři největší distributory v Česku. V současné náročné situaci se zaměřuje na hledání úspor, jen v případě elektřiny ušetřila loni téměř 131 milionů korun. Náklady snižuje rovněž včasné smluvní zajištění výhodných nákupních cen na komoditní burze.
5.3. – Pokutu za přetížení kamionu, které by policie zjistila při vysokorychlostním vážení, zřejmě budou napříště platit jen jeho provozovatelé, nikoli také řidiči. Změnu má přinést novela o pozemkových komunikacích, kterou doporučily Senátu schválit bez úprav jeho výbory pro dopravu a ústavně-právní. Horní parlamentní komora má předlohu projednat tento týden.
5.3. – Česká republika je v Evropě premiantem v zavádění automatického zabezpečovače ETCS na železnici. Uvedli to zástupci oboru po včerejším jednání na ministerstvu dopravy, které mělo za cíl sjednotit postup při zavádění systému. Ministr dopravy Martin Kupka řekl, že problémy, které byly ve zkušebním provozu, se daří odstraňovat. Druhý zatěžkávací test ETCS se uskutečnil v noci z 2. března mezi Berounem a Ejpovicemi, nevyskytla se při něm žádná chyba. Do června se plánuje dalších pět zkoušek. Systém ETCS funguje jako nezávislý dohled nad vlaky, který automaticky zasáhne v okamžiku chyby strojvedoucího nebo při jiné nežádoucí situaci a nouzově zabrzdí vlak.
4.3. – S výběrem koncesionáře pro výstavbu nového železničního spojení z Prahy na Letiště Václava Havla formou PPP pomohou společnosti Deloitte; Česká spořitelna; advokátní kancelář Císař, Češka, Smutný; AFRY a jimi nominovaní odborníci na ekonomicko-finanční, právní a technické poradenství z Česka i ze zahraničí.
4.3. – Společnosti Alstoma Správa železnic, vlastník a provozovatel železničních tratí v Česku, podepsaly v lednu letošního roku memorandum o spolupráci při zavádění jednotného řešení vlakového zabezpečovače ETCS (European Train Control System). Obě strany se zavazují k úzké spolupráci za účelem bezproblémového zavedení systému tak, aby byla Správa železnic schopna zahájit od 1. ledna následujícího roku plnohodnotný provoz tohoto systému.
3.3. – Cena dálniční známky by se měla znovu zvednout od ledna příštího roku. Růst by měla podle vývoje inflace. V dnešním pořadu Týden v politice České televize to řekl ministr dopravy Martin Kupka. Přesnou částku, o kterou se známka zdraží, zveřejní ve druhé polovině letošního roku. Cena se změnila naposledy 1. března. U ročního kuponu vzrostla z 1500 na 2300 korun.
1.3. – Řidiči v České republice loni za dálniční známky zaplatili 6,49 miliardy korun, meziročně o téměř 11 procent více. V roce 2022 stát vybral 5,85 miliardy korun. Vzrostl také celkový počet prodaných vinět, a to téměř o 13 procent na 8.331.877 kusů. Uvedl to státní podnik Cendis, který prodej elektronických dálničních známek spravuje. Podnik očekává vyšší prodeje i v letošním prvním čtvrtletí, a to kvůli zdražení dálničních známek od 1. března.
Výstavba dálnice D4 letos vstupuje do závěrečné fáze. Jakou máte zkušenost s její realizací formou PPP a jaká je podle vás perspektiva této formy financování při realizaci dalších infrastrukturních projektů v ČR?
