21. května 2009
Situace dopravních a logistických podniků je v současném ekonomickém prostředí mimořádně obtížná, připraveným firmám však nabízí příležitosti k získání konkurenční výhody. Říká to vedoucí katedry logistiky na Podniko-
hospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze Prof. Ing. Petr Pernica, CSc. S předním českým expertem oboru jsme hovořili o současném stavu logistiky i o tom, co ji čeká, až hospodářská recese skončí.
„Jak se promítá současná ekonomická situace do oboru logistiky?“
„Nebudu uvádět podrobná data, která průběžně uvádí odborný tisk. Rád bych spíše upozornil na širší souvislosti. Podíváme-li se na statistiku Evropské unie, vidíme, že dlouhá léta bylo tempo růstu přepravy zboží větší než tempo růstu HDP (ve stálých cenách). Mobilita zboží stejně jako mobilita osob či svobodný pohyb kapitálu je jedním z nedotknutelných pilířů evropské demokracie. V praxi je výsledkem oněch pověst-ných 500 druhů sýra na pultech německých hypermarketů či deset tisíc kilometrů ujetých kamiony k vídeňské snídani, při níž nechybí mléko ze vzdálenosti 450 kilometrů či sýr z 270 nebo šunka z 250 kilometrů.
Tyto přepravní vzdálenosti narostly se vstupem země do Evropské unie, například u dodávek sýrů a jogurtů Vídeňanům o 700 a pečiva o 600 kilometrů.
Když se Španělsko stalo členem Evropské unie, jeho HDP na jednoho obyvatele vzrostl za deset let z 69 procent unijního průměru na 78 procent, tedy o nějakých devět procent. Nárůst přepravy zboží silniční dopravou, která tam měla podíl 95 procent, mezi Španělskem a ostatními zeměmi unie se dostal z ročního tempa 4,4 procenta na třináct procent. V celé Evropské unii se přitom růst v té době pohyboval jen kolem 2,2 procenta.
Když se nyní země Evropské unie dostaly do hospodářské recese, je jasné, že pokles průmyslových zakázek nebo konečné spotřeby vyvolá dramatický propad v přepravě zboží. A to se hovoří o hospodářském poklesu větším, než byla krize ve 30. letech! Paul Volcker, poradce amerického prezidenta Baracka Obamy, uvedl, že si nevzpomíná na žádné období, ani během velké hospodářské krize, kdy by všechny ukazatele klesaly tak rychle a tak jednotně na celém světě.
Mobilita zboží je jedním z nedotknutelných pilířů evropské demokracie
V Evropské unii je recese hlubší, než odhadovali experti, a to jak kvůli poklesu výroby, tak kvůli sníženým výdajům domácností.“
„Co z toho plyne pro logistiku v České republice?“
„V malé, otevřené a silně exportně orientované české ekonomice se recese i její dopad na logistický obor musí zákonitě projevit plnou silou. Vždyť vývoj české ekonomiky téměř kopíruje, jen s jistým časovým zpožděním, vývoj ekonomiky Německa, našeho největšího obchodního partnera, který se na českém exportu podílí téměř 31 procenty; zřetelně je to vidět na srovnání růstu obou ekonomik podle indexů průmyslové produkce.
Ale měli bychom si být vědomi toho, že běžně uváděná čísla o zahraničním obchodu jsou zavádějící: týkají se totiž finančního objemu realizovaných transakcí, zatímco logistickými řetězci tečou objemy fyzického zboží. A struktura těchto přepravovaných objemů je jiná než v hodnotovém vyjádření. Podle exportovaného zboží v tunách česká ekonomika nevypadá ani tak jako úspěšný vývozce dopravních prostředků a elektroniky, ale spíše jako surovinový přívěšek ekonomiky německé. Takže během recese nejde jen o to, o kolik méně či více si Něm-ci koupí u nás vyrobených levných automobilů, ale také o to, o kolik méně českých surovin spotřebují německé výrobní podniky pro své zakázky.
Podíváme-li se na průmysl, zjistíme, že například lednový pokles průmyslových zakázek v Německu činil 38 procent, což je nejhorší situace od roku 1990. Pokles průmyslových zakázek u nás dosáhl ve stejném období 26,7 procenta celkem a 27,1 pro-
centa u zahraničních zakázek. Není se co divit, že z toho někteří analytici vyvozují, že u nás bude ještě hůř. A to se musí projevit na výkonech dopravy a logistiky, takže například současný třetinový pokles výkonů v silniční dopravě asi nebude ko-nečný.
Povadlé budou logistické řetězce především kovovýrobců, jejichž lednový úbytek zakázek dosáhl čtyřiceti procent, dále strojírenských podniků, jimž ubylo 37 procent zakázek a automobilových výrobců, kteří ztratili 36 procent zakázek, i když jim vzápětí na čas pomohlo šrotovné v okolních zemích. Byl to právě automobilový průmysl, tahoun české ekonomiky, na jehož rozvoj vynaložily předcházející vlády nemalé úsilí – z investičních pobídek uskutečněných do loňského roku šlo 44 procent do 243 projektů ve prospěch finálních automobilových výrobců a jejich dodavatelů; z celkem 673 miliard to bylo 278 miliard Kč.
Naše fakulta organizuje nové dotazníkové šetření věnované aktuálním otázkám finanční krize a hospodářské recese
Loni se automobilový průmysl dostal až na třetí pozici v nových investicích (s 28 investičními projekty); předstihlo jej strojírenství (s 37 projekty). Poprvé u nás také čelné místo zaujaly investice do výzkumu, vývoje a služeb (63 % všech projektů), zaměřené především na vývoj softwaru (21 %). Softwarové firmy nepotřebují velké investiční prostředky, zaměst-
návají vysokoškolsky vzdělané pracovníky a budovy a zařízení si najímají. Kolik tun jejich produktů bude asi třeba přepravit a jak velkou kapacitu logistických center budou potřebovat?“
„Jaký dopad budou mít současné změny na vývoj logistiky v období po překonání recese?“
„Během recese mohou podniky zaujmout v zásadě dvě strategie. První je pštrosí strategie: strčit hlavu do písku a čekat, až to přejde, v dobré víře, že se podaří obnovit stav před recesí. Druhá strategie je ofenzivní a zakládá se na přesvědčení, že připravenému štěstí přeje a že recese je tím nejlepším obdobím k provedení takových opatření, jež povedou k získání náskoku před konkurenty. Je zajímavé, že k druhé strategii se
odhodlává jen menšina – snad třináct procent podnikových managementů.
Co je zdrojem konkurenční výhody? Strategie podniku, propojující inovace výrobku – služby – značky (včetně na ni navázaného cílevědomého budování vztahů se zákazníky) se spoluprací s dodavateli a s odběrateli a s vytvořením plně integrovaného, procesně řízeného logis-
tického řetězce čili supply chain. Výsledkem promyšleného vztahu k zákazníkům jsou stálí zákazníci, což se později proměňuje v dlouhodobou ziskovost. Nedávno zveřejněné studie upozorňují na posun priorit od úspor nákladů směrem ke spolehlivosti dodávek a k pružnosti, schopnosti rychle reagovat na přání zákaz-níků. Rychlé reakce vedou přes lepší využití kapacit k nižším nákladům a k vyššímu zisku. Sem je tedy třeba se dívat. Profesionalita znamená rychlost, zvládnuté řízení změn, cit pro nalezení nejlepšího řešení, přizpůsobivost neustále a mnohočetně se měnícímu prostředí. Dobře tedy dělají ty podniky, které nyní optimalizují logistické řetězce či sítě jako procesní celky a nenechají se strhnout jen k cenovému boji na úkor kvality a spolehlivosti i na úkor dlouhodobějších partnerských vztahů.“
„Podnikohospodářská fakulta VŠE Praha sleduje současný vývoj v hospodářské sféře…“
„Fakultní tým řeší dlouhodobý výzkumný záměr s názvem Nová teorie ekonomiky a managementu organizací a jejich adaptační procesy. Tým je početný a jsou v něm zastoupeni řešitelé ze všech kateder, čili střetávají se pohledy různých disciplín, pochopitelně včetně logistiky. Před nedávnou dobou proběhlo rozsáhlé dotazníkové šetření mezi podniky českého zpracovatelského průmyslu. Jeho výsledky jsme publikovali v odborných časopisech a na několika konferencích, i mezinárodních, a to s potěšitelným ohlasem.
V těchto dnech organizujeme nové dotazníkové šetření s rozsevem i mezi firmami v logistickém oboru. Šetření je věnované aktuálním otázkám finanční krize a hospodářské recese. Dotazníky budou zakrátko vyhodnoceny a výsledky zase zveřejněny. Mezitím se u nás stále něco děje, například workshop či přednáška pro vědeckou radu fakulty k insolvenci, chystáme odborné konference, návštěvu evropské komisařky pro obchod Catherine Ashton a další akce.
Dobře dělají podniky, které nyní optimalizují logistické řetězce či sítě jako procesní celky a nenechají se strhnout jen k cenovému boji
Aktivity fakulty se rozšířily i netradičním směrem: rozběhlo se studium Arts Management, kde připravujeme v bakalářském a navazujícím stupni odborníky pro řízení organizací ve sféře kultury. I tady je přítomná logistika: v nakladatelství Oeconomica na VŠE právě vyšla kniha – odborná monografie a vysokoškolská učebnice s názvem Arts Logistics, protože logistika je povinným předmětem v tomto magisterském studiu. Je to do určité míry jiné, průkopnické pojetí logistiky, než na jaké jsme zvyklí; vychází z chápání logistiky jako organizace sladění různých činností, harmonizace těchto činností, jež mají heterogenní počátky a jež potřebujeme dovést k homogennímu konci. Na aplikační poloze se mnou spolupracovali renomovaní odborníci z Národní galerie v Praze, Národního muzea, Národní knihovny České republiky, Centra informačních a knihovnických služeb VŠE v Praze a také ze společnosti Schenker.“
Pavel Toman
