5. února 2004
Dopravní a speditérský start do roku vstupu země do Evropské unie se vydařil – alespoň pokud jde o zaměstnanost v hlavních oborech. Na až nečekaně rychlý nárůst HDP v třetím čtvrtletí loňského roku navázalo dosud nevídané předvánoční nákupní šílenství v obchodech.
Díky nim například řada veřejných expresních distribučních systémů v druhém pololetí vykázala meziroční nárůst i o více než dvacet procent. Výkony ve stavebnictví se zvýšily o více než deset procent. Jakkoli řadě národohospodářských estétů nejde pod nos, že růst HDP táhne především osobní spotřeba, dopad na dopravce je pozitivní – každý vysavač a každá inovovaná žiletka se prostě musí od výrobce ke spotřebiteli dopravit.
Také předpovědi na letošní dopravní rok z domova a zejména ze zahraničí jsou ve srovnání s dvěma předchozími lety vcelku příznivé. Německý hospodářský obr se pomalu probouzí ze stagnace, americká ekonomika je z loňska velice dobře rozjetá a formální konec iráckého konfliktu uklidňuje i hospodářskou situaci v regionu. Ruku si začíná podávat Indie s Pákistánem a možná není daleko doba, kdy se bohatá Libye po letech stane spolupracující součástí světového trhu.
To vše má význam pro globálně pojímanou dopravu a logistiku. Čeští autodopravci ovšem začali po Novém roce sahat hlouběji do kapsy při nákupu nafty a při platbách rakouského mýtného. Na druhé straně drahé německé mýtné se možná nebude platit ani v letošním roce. Velmi silné hlasy v SRN totiž požadují, aby země elektronický systém výběru po vyřešení technických problémů alespoň půl roku zkoušela nanečisto.
Rušněji je kolem vnitrozemské plavby. Doma probíhají dosti ostré polemiky pro a proti výstavbě jezů na dolním Labi, schválené nedávno parlamentem. Ke kritickým ekologům se připojili i někteří experti na labskou plavbu, kteří za plánem výstavby jezů spatřují tlak betonářské lobby.
Ale popravdě: nenastavujeme některé výhybky směrem na rok 2050 již nyní? Pro zemi, jež se má vlivem porodnosti „smrsknout“ na osm miliónů v průměru padesátníků v době, kdy začnou vysychat zdroje dovážené ropy. Příklad z EU: těsně před koncem roku musela Evropská komise rozšířit seznam 31 prioritních infrastrukturních projektů Transevropské dopravní sítě (TEN) o jeden jediný: o plavební propojení řek Seiny a Šeldy. Vnitrozemská plavba prostě odzvoněno nemá.
První velká dopravní katastrofa roku 2004 – pád egyptského letadla s francouzskými turisty do Rudého moře – přišla velmi záhy. Francouzské dopravní úřady jsou pod silným tlakem médií i pozůstalých: jak je možné, že Švýcarsko zakázalo společnosti s ohledem na technické nedostatky letadel v zemi přistávat či ji jenom přelétávat, ale Francie byla mnohem benevolentnější. Navíc když podle pravidel civilního letectví byly se švýcarským zákazem obeznámeny všechny členské země ICAO. Věřme, že i u nás si z toho povolaní při pohledu na různé charterové letecké společnosti vezmou poučení – neřkuli při pohledu na různé nízkonákladové dopravce. Popravdě řečeno ještě nebyl zcela vyloučen ani teroristický útok.
První oběti na životech si vyžádal také „geniálně“ značený nový silniční objezd Plzně. Velké štěstí měl naopak námrazou obtěžkaný Fokker rakouských Austrian Airlines, když nouzově přistál, dokonce bez zraněných, na zasněžené oranici před Lincem. Jiří Kladiva
