Snahy EU o dekarbonizaci vedou k hledání a podpoře nových technologií, což má dopad i na oblast ITS. O některých tématech, která za této situace řeší Sdružení pro dopravní telematiku ČR (SDT), jsme hovořili s jeho prezidentem Ing. Romanem Srpem.
Dopravní politika
14.7. – Revize nařízení TEN-T, podpora vysokorychlostní železnice napříč celou Evropou nebo posílení role Evropské unie ve vesmíru. O tom všem mluvil ministr dopravy Martin Kupka před poslanci Evropského parlamentu. Během vystoupení ve Výboru pro dopravu a cestovní ruch (TRAN) a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) představil a vysvětlil europoslancům dopravní plány českého předsednictví na nadcházející půlrok.
12.7. – Členové Svazu dopravy ČR (SD ČR) na konci června na valné hromadě zvolili nové představenstvo a dozorčí radu na období let 2022 až 2025. Prezidentem Svazu dopravy se nově stal Oldřich Sládek, výkonný ředitel ŽESNAD.CZ. Hlavní řídicí orgán SD ČR dále tvoří čtyři viceprezidenti a 11 členů představenstva. V představenstvu usedne celkem sedm nových tváří.
8.7. – Průmyslová produkce za květen se po dubnovém propadu vrátila do kladných čísel, meziroční růst opět vykázala většina odvětví, např. chemický průmysl (růst o 9 procenta), farmaceutický sektor (o 15,1 procenta), výroba nápojů (o 17,2 procenta) či výroba nábytku (o 20,5 procenta). Meziročně po očištění o počet pracovních dní průmysl vzrostl reálně o 3,3 procenta, samotný zpracovatelský průmysl pak o 3,4 procenta. Významný podíl na výsledku měla výroba automobilů, kde došlo oproti loňskému roku k dílčímu zlepšení v dodávkách dílů. Produkce ve výrobě motorových vozidel vzrostla i díky nízké srovnávací základně meziročně téměř o desetinu a poprvé po roce se přiblížila úrovni ze začátku roku 2021. Naopak výrazný pokles o 28 procent byl zaznamenán ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení.
8.7. – Evropský parlament (EP) včera přijal vyjednávací stanovisko k návrhu nařízení, jehož cílem je snížit uhlíkové emise v letecké dopravě skrze navyšování role náhražek za fosilní paliva. Takzvaná udržitelná paliva by podle EP měla k roku 2050 tvořit 85 procent dodávek na unijních letištích, což je výrazně vyšší cíl oproti plánu Evropské komise. Konečnou podobu regulace stanoví vyjednávání zástupců EP, komise a Rady EU.
7.7. – Ve Štrasburku končí plenární zasedání Evropského parlamentu. Na programu posledního dne mají europoslanci mimo jiné projednání návrhu, jehož cílem je postupně zvyšovat využívání „udržitelných“ paliv v letecké dopravě. Dopoledne bude iniciativa předmětem rozpravy, hlasování by mělo přijít krátce po poledni.
30.6. – Rozšíření celoevropských dopravních sítí TEN-T, elektromobilita nebo vysokorychlostní tratě. O všech těchto tématech jednal ministr dopravy Martin Kupka na akci Connecting Europe Days ve francouzském Lyonu. Ministr se na okraj společného programu sešel i s ukrajinským ministrem infrastruktury Oleksandrem Kubrakovem, se kterým řešil možnosti lepšího dopravního propojení Ukrajiny a zemí Evropské unie.
24.6. – Lepší propojení a rozvoj evropské dopravní sítě, podpora vysokorychlostních železnic nebo čistá mobilita. To jsou některá z témat nadcházejícího předsednictví ČR v Radě EU v oblasti dopravy. Česká republika se zaměří také na autonomní dopravu nebo podporu kosmických aktivit.
Zatímco dlouhodobé smluvní sazby kontejnerů z Asie nadále drží vysokou úroveň, oceánští dopravci se koncem dubna předháněli v nabízení výrazných slev na spotové sazby z Číny, protože poptávka po přepravě nákladu dočasně vyschla kvůli omezením Covid lockdownu v Šanghaji (a dříve v jiných přístavech). Dynamika uzavírání dlouhodobých smluv s výrazně vyššími sazbami však podpořila obrovské zisky za první čtvrtletí, které dopravci vykázali.
Evropská komise přijala minulý týden přijala pohotovostní plán pro dopravu, který má posílit odolnost dopravy v EU v době krize. Plán čerpá poučení z pandemie covid‑19 a rovněž zohledňuje výzvy, kterým odvětví dopravy v EU čelí od začátku ruské vojenské agrese proti Ukrajině. Obě krize vážně zasáhly přepravu zboží a osob, ale odolnost tohoto odvětví a lepší koordinace mezi členskými státy jsou klíčové pro to, aby EU na tyto výzvy reagovala.
