Dopravní politika

16.7. – Vývoj ekonomiky bezprostředně ovlivňuje životaschopnost dopravních, logistických i spedičních firem. Co v ekonomice v rámci Evropské unie lze do budoucna očekávat a také jaký byl vývoj v předchozím období, to přibližuje letní předpověď Evropské komise, která byla zveřejněná minulý týden.

4.7. – NÁMOŘNÍ DOPRAVA – Německá námořní plavba usiluje na své cestě do budoucnosti o hlubokou změnu struktury. „Jsme nadále v krizové ochablosti,“ řekl Alfred Hartmann, prezident Svazu německých rejdařů (VDR). Plavba však stále ještě celosvětově roste, v průměru o tři procenta ročně. Německá obchodní flotila se za posledních deset let zmenšila ze svého nejvyššího stavu s více než 3 500 loděmi na dnešních 2 300 plavidel. Počet rejdařství se snížil z více než 400 podniků na 330. Díky zlepšeným rámcovým podmínkám jiné země svá postavení vybojovaly. Na letošní Národní námořní konferenci ve Friedrichshafenu hodlají rejdaři dosáhnout, že se své konkurenci vyrovnají. Znamená to především přístup k úvěrům, kde se německé námořní banky široce odtáhly od trhu a rejdařství ještě nestačila mobilizovat vlastní prostředky. Stát by mohl podpořit nákupy nových lodí například cestou prostředků KfW (Institutu úvěrů pro rekonstrukci), občanského vlastnictví a záruk.

V posledních dnech a týdnech zaznamenáváme množství kroků směrem k ochraně klimatu a snižování emisí – ať již se škodlivým chemickým obsahem či zvyšujících teplotu kolem zeměkoule, přičemž doprava a logistika zde hrají důležitou roli. Dnes se věnujeme krokům nejvyšších institucí Evropské unie, dále pak výzvám nejdůležitějších bank světa a také poslednímu návrhu z politické sféry Německa. Je zřejmé, že svět začíná brát situaci ohledně klimatu velmi vážně.

24.6. – Ministerstvo dopravy za roční fungování současné vlády premiéra Andreje Babiše rozhýbalo legislativu k urychlení dopravních staveb, musí v tom však pokračovat. Samotná výstavba je stále pomalá. Tak hodnotí působení vlády v dopravě někteří dopravní experti. Odborníci uvedli, že současného ministra dopravy Vladimíra Kremlíka čeká v následujícím období spousta práce.

24.6. – Ministr dopravy Vladimír Kremlík není zcela spokojen s penězi, se kterými počítá pro jeho resort první návrh státního rozpočtu na příští rok. Novinářům to řekl před zasedáním vlády, na kterém se budou ministři návrhem ministerstva financí zabývat. Kvůli dopravním stavbám by si Vladimír Kremlík představoval navýšení rozpočtu v řádu miliard korun. Tradiční jednání o závěrečné podobě rozpočtu chystají s ministryní financí Alenou Schillerovou na léto i další ministři.

20.6. – Výdaje ministerstva dopravy by se v roce 2020 měly proti letošnímu roku snížit zhruba o 12 miliard na 60,2 miliardy Kč. Vyplývá to z návrhu státního rozpočtu na příští rok, který má ČTK k dispozici. Návrh rozpočtu zahrnuje i výdaje na státní objednávky vlaků nebo náklady na slevy jízdného pro studenty a seniory v dopravě.

19.6. – Na vytvoření společné pracovní skupiny, která bude řešit rizika spojená s rozšířením mýta na silnice první třídy, se včera dohodl se zástupci krajů a obcí ministr dopravy Vladimír Kremlík. Zavedení nulové sazby na některé úseky, které krajům slíbil bývalý ministr Dan Ťok, by podle Vladimíra Kremlíka mohlo ohrozit spuštění nového mýtného systému. Skupina bude řešit i případné kompenzace pro kraje.

14.6. – Stát v příštích čtyřech letech dá na dotacích v několika veřejných soutěžích 1,95 miliardy Kč na podporu výzkumných projektů v dopravě. Dotovány budou například projekty zavádějící nové technologické postupy a moderní řešení dopravy. Dnes o tom informovalo ministerstvo dopravy. Technologická agentura, která bude o dotacích rozhodovat, nyní vypsala první soutěž za 500 milionů Kč.

Nižší emise, náhrada nafty za alternativní paliva, kvalitní infrastruktura a další technologické inovace čekají dopravce během dalších let. Zaznělo to na mezinárodní konferenci Doprava 2019, která se konala v dubnu v bratislavském hotelu Carlton.

27.5. – Pražští zastupitelé v pátek schválili plán rozvoje dopravy do roku 2030. Tzv. plán udržitelné mobility počítá s dostavbou silničních okruhů a metra či rozvojem železnice. Dokument rovněž navrhuje, jak by mělo město postupovat v otázkách rozvoje silniční sítě, parkování, MHD a podpory cyklistiky. Vedení města by z něho mělo vycházet při rozhodování, přijetí plánu je také podmínkou pro čerpání evropských dotací na dopravní projekty.