17.9. – Spojené státy pravděpodobně v brzké době uvalí nová cla na zboží z Evropské unie kvůli vleklému sporu ohledně subvencování výroby letadel. Včera to uvedla evropská komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová. EU podle ní v takovém případě odpoví novými cly na americké zboží, napsala agentura DPA.
Dopravní politika
16.9. – Německé ministerstvo dopravy chce do roku 2030 investovat až 75 miliard EUR (1,9 bilionu Kč) do boje proti klimatickým změnám. Investice do podpory elektromobilů nebo rozvoje železniční dopravy mají vést k tomu, že i oblast dopravy splní klimatické závazky Německa na rok 2030. Zatím k tomu má velmi daleko.
Poprvé od roku 1989 existují díky týmové práci vlády, parlamentu i Ministerstva dopravy ČR a jemu podřízených organizací podmínky pro výraznou expanzi projektů dopravní infrastruktury v oblasti silniční, drážní i vodní dopravy. Pomůže tomu také připravovaná transformace ŘSD na akciovou společnost. Naprostá většina zbývajících staveb pro dokončení dálniční sítě ČR bude zahájena v nejbližších pěti letech.
11.9. – Představenstvo Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) na včerejším jednání zvolilo ze šesti viceprezidentů Daniela Beneše prvním viceprezidentem svazu. „Vážím si zvolení do pozice prvního viceprezidenta. Je to pro mě povzbuzení a potvrzení, že si kolegové z představenstva mé dosavadní práce v oblasti energetické politiky ve Svazu průmyslu váží,“ uvedl 1. viceprezident SP ČR Daniel Beneš.
10.9. – Index nákupních manažerů PMI (Purchasing Manager Index), který sleduje průmyslovou produkci, zůstal v srpnu v Německu již osmý měsíc v řadě pod hranicí 50 bodů, ačkoli oproti velmi slabému červenci mírně vzrostl z 43,2 na 43,5 bodu. Výrobní sektor v Německu je tak stále pod silným tlakem. Podle londýnské společnosti IHS Markit pokles objednávek způsobuje u mnoha firem omezování produkce a může vést k dalšímu propouštění.
9.9. – Hlavní město nepočítá s tím, že v tomto volebním období zavede mýtný systém pro zpoplatnění vjezdu do metropole. Po společném jednání pražských a středočeských radních to uvedli primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Podle Zdeňka Hřiba je nejprve potřeba vyřešit nutné legislativní změny, které by zavedení mýta v metropoli umožnily. Politici řešili i další témata, zejména z dopravy, územního plánování či cestovního ruchu. Další schůzky by měly následovat.
2.9. – Několik hodin by den po brexitu bez dohody čekaly v anglickém Doveru kamiony na odbavení i při nejlepší možné připravenosti. Stojí to v nové analýze britského ministerstva dopravy, kterou získala televize Sky News. Nejčernější scénář ale předpovídá ihned po britském odchodu z unie až dvoudenní prostoje. Deník The Guardian informuje o jiném vládním dokumentu, v němž experti varují, že veškeré navrhované alternativy k takzvané irské pojistce obsahují řadu problémů.
29.8. – Polsku chybí dálnice, která by propojovala jihopolskou Vratislav či hlavní město Varšavu s Prahou. Uvedl to polský premiér Mateusz Morawiecki po společném zasedání české a polské vlády ve Varšavě. Zmínil se i o možnosti dálnice, jež by z Krakova vedla přes Moravu dál do Rakouska či Maďarska. Lepší silniční propojení by podle předsedy polské vlády zlepšilo česko-polskou spolupráci v ekonomice, turismu nebo výměně zboží.
Červenec přinesl změnu předsednictví v Radě Evropské unie a do jejího čela nastoupilo na dobu šesti měsíců Finsko. Nejenže ve stejné době probíhá složitá politická hra v personálních změnách ve významných funkcích Evropské unie, ale i samo Finsko má v důsledku nedávných parlamentních voleb zcela novou vládu. Svou předsednickou funkci vzalo odpovědně a vyhlásilo pro své období řadu priorit – včetně dopravy. Podíváme se na ně trochu podrobněji.
16.8. – Jaké by byly hlavní důsledky odchodu Británie z Evropské unie bez dohody o podmínkách tohoto kroku, kterou s Bruselem vyjednala předchůdkyně současného britského premiéra Borise Johnsona Theresa Mayová? Britský parlament dohodu opakovaně odmítl a Johnson tvrdí, že vyvede Spojené království z bloku 31. října stůj co stůj, tedy s dohodu, nebo bez ní.