Vnitrozemská plavba

VARŠAVA (25.5.) – Pokud by se podařilo vybudovat vodní koridor Dunaj-Odra-Labe, mohl by se stát polský přístav Štětín také jedním z českých přístavů. Na ekonomickém fóru ve Varšavě to prohlásil český prezident Miloš Zeman. Podle jeho slov pozitivní postoj k projektu vodního koridoru vyjádřilo před několika dny také Rakousko. „Je to nepochybně dlouhodobý investiční projekt. Jednalo by se o strategii vítězství, která by byla přínosná pro obě země," řekl Zeman. Polský prezident Bronisław Komorowski Zemanův plán na vybudování vodního koridoru D-O-L podpořil. Bez vyspělé dopravní sítě se podle jeho slov nedá obchodovat.

PRAHA (24.5.) – Putovní výstava, která se momentálně prezentuje v pražské Jindřišské věži, soustřeďuje hlavní údaje o aktuálním tématu propojení tří moří v České republice vodním koridorem Dunaj-Odra-Labe. Ten má být klíčovým faktorem pro udržení vyrovnané vodohospodářské bilance a příspěvkem k ochraně před povodněmi, k využití obnovitelných zdrojů energie a k revitalizaci krajiny.

HAMBURK (16.5.) – Přístav Hamburk zažil tento týden důležitou návštěvu: na pozvání Jürgena Klimke, člena Bundestagu za CDU/CSU, předsedy sekce Labe, přicestovala do hanzovního města významná česká delegace vedená senátory Petrem Bratským a Karlem Korytářem, aby získala informace o labské politice a propojení přístavu Hamburk s jeho tradičním zázemím, včetně regionu České republiky.

Evropská komise by měla v zájmu vytvoření dlouhodobě udržitelného rozvoje dopravy vyčlenit přinejmenším dvacet procent z rozpočtu evropských dopravních sítí TEN-T a programu Connecting Europe Facility pro vnitrozemskou vodní dopravu. Na svém každoročním semináři v Bruselu k tomu v polovině dubna evropského komisaře pro dopravu Siima Kallase vyzval Evropský svaz rejdařů (EBU), jehož prezidentem je momentálně provozní ředitel společnosti ČSPL Lubomír Fojtů. Apeloval na něj také, aby v nadcházejících letech pomohl pro obor vytvořit odpovídající rámcové politické podmínky.

PARDUBICE (29.4.) – Splavnění Labe z Přelouče do Pardubic, které za více než tři miliardy Kč plánuje státní organizace Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC), se nemůže obejít bez vybudování veřejného přístavu v Pardubicích. „Jeho výstavba se ale zatím nechystá,“ řekl mluvčí ŘVC Václav Straka.

ZLÍN (26.4.) – Kraje požadují rychlejší a efektivnější přípravu vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe. Chtějí lepší koordinaci se sousedními státy i s Evropskou unií. Koridor by měl být zahrnut do systému transevropských dopravních koridorů TEN-T. Informoval o tom předseda Rady Asociace krajů České republiky, jihomoravský hejtman Michal Hašek.

PRAHA (23.4.) – Přibližně do roku 2025 by měly výletní lodě doplout z Hamburku přes Prahu až do Českých Budějovic. Předpokládá to rozsáhlý projekt výstavby vodních zdvihadel a rekonstrukcí stávajících plavebních komor, který prezentovalo Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC) v rámci výstavy Lodě na vodě.

PRAHA/BRUSEL (21.4.) – Evropský svaz rejdařů, jehož prezidentem je momentálně provozní ředitel společnosti ČSPL Lubomír Fojtů, vyzvalo na svém každoročním semináři v Bruselu evropského komisaře pro dopravu Siima Kallase k vytvoření náležitých rámcových politických podmínek a k vymezení přinejmenším 20 procent z rozpočtu TEN-T a CEF pro vnitrozemskou vodní dopravu za účelem vytvoření dlouhodobě udržitelného rozvoje dopravy v nadcházejících letech.

Ředitelství vodních cest do podzimu vypracuje studii proveditelnosti vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe (D-O-L), který chce zahrnout mezi transevropské dopravní koridory TEN-T. Minulý týden to uvedl Jan Skalický, který je pověřen řízením Ředitelství vodních cest. Ředitelství o výstavbu 300 kilometrů dlouhé vodní cesty usiluje dlouhou dobu. V současnosti chce využít podporu, kterou projektu dal prezident Miloš Zeman. „Naší prioritou v současnosti je, aby byl D-O-L co nejdříve zařazen v rámci revize do sítě TEN-T,“ uvedl Jan Skalický.

PRAHA (26.3.) – Přeshraniční vodní nákladní doprava je dlouhodobě devastována nedobudováním infrastruktury na labské vodní cestě. Kritická situace provozovatelů vodní nákladní dopravy je způsobena nevyhovujícími plavebními podmínkami v úseku státní hranice se SRN – Střekovská zdrž. Rejdaři volají po ukončení diskriminace vodní dopravy v České republice.