14. listopadu 2016
14.11. - Jak si nájemce může vyjednat co nejlepší podmínky v nájemní smlouvě? Co se dopředu neříká, ale je nutné s tím počítat? A jak řešit expanzi? Na tyto a mnohé další otázky odpověděla panelová diskuze v rámci Fóra LOG-IN, které proběhlo na konci října v pražském Kongresovém centru České národní banky.
Generální ředitel Panattoni Europe Pavel Sovička ve svém příspěvku zdůraznil, že dobré podmínky nájemní smlouvy ve světě průmyslu rozhodně nevycházejí jen z nízkého nájmu či nájemních prázdnin. Z pohledu klienta jsou podle něj rozhodující například i servisní poplatky a služby. Nízká cena může znamenat, že pronajímatel neposkytuje služby, které konkurence naopak zohledňuje. Velmi diskutovaným tématem bývá v tomto kontextu například úklid sněhu ze střechy a dvorů či různé revize technologických částí budov. Všechny tyto aspekty hrají důležitou roli jak pro nájemce, tak pro pronajímatele ve smyslu odlišení od konkurence a schopnosti nabídnout v rámci standardu něco navíc, co osloví potenciální klienty.
„Vztah developera a investora, to je něco jako manželství. Hledáme kompromisy, nasloucháme si, žádná z obou stran nesmí mít přehnané požadavky a snažíme se, aby byli všichni spokojení. Pronajímatel se proto musí umět vcítit do pozice budoucího nájemce a stejně tak obráceně nájemce do role pronajímatele. Jako v manželství nám jde o vztah, který vydrží dlouhá léta, proto místo vysokého zisku na jedné budově preferujeme dlouhodobou spolupráci,“ uvedl Pavel Sovička.
Nájemce by tedy měl brát v úvahu nejen cenu nájmu za pronajatý prostor, ale i objem služeb poskytovaných v rámci servisních poplatků a v neposlední řadě i výši poplatků za média, které se mohou lišit až v řádech milionů eur. Výše posledních jmenovaných poplatků závisí především na tom, zda pronajímatel používá tzv. lokální distribuční sítě. Přestože většina nových hal se již dnes buduje v nízkoenergetickém standardu, v dlouhodobém horizontu investor v nákladech pocítí i rozdíly v tarifech, které na papíře vypadají zanedbatelně. Lze tak říct, že z ušetřených desetníků se po letech stanou až stovky tisíc korun.
(tj)
