10. ledna 2002
Vláda v polovině prosince loňského roku přijala dokument „Návrh
řešení současné situace ve vnitrozemské a námořní plavbě České
republiky“. O vývoji v oboru vnitrozemské a námořní plavby a o obsahu
a cílech přijatého dokumentu jsme hovořili s ředitelkou odboru plavby a
vodních cest ministerstva dopravy a spojů ing. Magdalenou Konvičkovou.
„Jak hodnotíte vývoj v oblasti vnitrozemské a námořní plavby v České
republice v loňském roce?“
„Stav v tomto oboru je i nadále velmi složitý, přesto si však myslím,
že ve srovnání s předloňským rokem je na místě mírný optimismus. Ve
vnitrozemské plavbě se situace rej-dařů zlepšila. Důvodem je paradoxně
i vyhlášený konkurz na společnost ČSPL, ale především optimální
vodní stavy. Lepší přírodní podmínky umožnily efektivnější
podnikání v tomto oboru a prokázaly, že pokud by byl úsek dolního Labe
upraven a touto úpravou se eliminovaly výkyvy ve vodních stavech, existuje
dostatek zboží, které by bylo vhodné vodní dopravou přepravovat.
Stav v oboru vnitrozemské a námořní plavby je i nadále velmi složitý,
přesto si myslím, že ve srovnání s předloňským rokem je na místě
mírný optimismusMírný optimismus převládá i v oblasti námořní
plavby. Nemáme sice pod českou vlajkou zaregistrovánu žádnou námořní
obchodní loď, ale v Námořním rejstříku České republiky je zapsána
řada jachet, které slouží k podnikání. V průběhu loňského roku se
pak podařilo zajistit nalodění několika českých a slovenských posádek
pod jinými vlajkami. Obnovili jsme doklady většině žadatelů, a to již
v souladu s velmi tvrdými podmínkami Mezinárodní námořní organizace
IMO.“
„Můžete shrnout hlavní pozitivní a negativní faktory, které tuto oblast
ovlivnily?
„Negativně, i když s půlročním odstupem lze těžko říci, že se
jednalo o vysloveně negativní skutečnost, působilo vyhlášení konkurzu na
Československou plavbu labskou.
Za negativní signál v oblasti vnitrozemské plavby považuji především
nejasnou budoucnost největšího rejdaře – není jasné, zda se podaří
zachovat rejdařství v celku
a zda se udrží loděnice Křešice. Otevřenou otázkou zůstává
i zachování jména firmy Československá plavba labská, které je mezi
odbornou veřejností známé již téměř sto let. Za pozitivní naopak i pro
ostatní rejdaře považuji ‚náraz‘ na tvrdá pravidla tržní ekonomiky a
vědomí, že každý zásadní krok je třeba zvažovat především s ohledem
na možné ekonomické dopady do vlastního podnikání a nespoléhat na pomoc
všemocného státu.
Myslím si, že ČSPL vedle kritických plavebních podmínek posledních dvou
let, které způsobily výrazný propad rejdařství, ublížila také vysoká
přeinvestovanost, neefektivní využívání některého majetku v České
republice i v zahraničí, ukončení ziskové přepravy energetického uhlí
do Chvaletic a s ním spojené další dodatečné náklady na likvidaci
jednoúčelových zařízení. Na kritické ekonomické situaci společnosti se
podepsal i vysoký počet zaměstnanců a pomalé snižování jejich stavu,
realizace ztrátových investic a ne zcela dobře zvládnuté financování
říčně-námořních lodí.Legislativa v oblasti námořní plavby je již
zcela v souladu s EU, u vnitrozemské plavby nám zbývá vytvořit veřejný
fond k revitalizaci lodního parku.V námořní plavbě bych velmi pozitivně
hodnotila ukončení úpravy právního prostředí. Zákonem o námořní
plavbě a prováděcími vyhláškami se nám podařilo tuto oblast přiblížit
současné legislativě Evropské unie a požadavkům Mezinárodní námořní
organizace IMO. Skutečnost, že nová česká právní úprava je na vysoké
úrovni, potvrdilo i zařazení České republiky na tzv. ‚White list‘. Za
úspěch také považuji zahájení rozhovorů s Chorvatskem a doufám, že se
nám podaří mezistátní smlouvou o námořní plavbě upravit vztahy obou
zemí, zejména v oblasti námořního jachtingu, a vytvořit pro něj
v chorvatských pobřežních vodách obdobné podmínky. Další pozitivním
krokem je i uzavření dohody se Slovenskem o vzájemné spolupráci
námořních úřadů obou zemí v oblasti námořní plavby.
Jako nepříznivou naopak vnímám skutečnost, že v České republice dosud
neexistuje tak ekonomicky silná právnická osoba, která by dokázala postavit
námořní obchodní loď, či fakt, že se pod českou vlajku nepodařilo
získat plavidlo jiné země. Rozhodně by nám to pomohlo k udržení jména
na světovém námořním trhu. V minulosti totiž mělo Československo jako
vnitrozemská země v oblasti námořní plavby velmi dobrou
pověst.“„Zmínila jste se o tom, že díky novému zákonu o námořní
plavbě se česká legislativa v tomto oboru přiblížila Evropské unii. Je
tedy ČR v oblasti námořní plavby již plně připravena na vstup do
EU?“„Míra připravenosti na vstup České republiky do Evropské unie je
neskonale vyšší než před rokem nebo dvěma. Lze říci, že legislativa
v oblasti námořní plavby je již zcela v souladu s EU, u vnitrozemské
plavby nám zbývá jediný krok, a to vytvoření veřejného fondu
k revitalizaci lodního parku, který unie rovněž v nedávné době
vymezila. Fond bude nutné vytvořit ve dvou rovinách, do konce letošního
roku je třeba přijmout zákon a do okamžiku vstupu ČR do EU jej musíme
věcně naplnit.“
„V prosinci vláda přijala dokument o řešení současné situace ve
vnitrozemské a námořní plavbě. Co obsahuje?“„Tento dokument vznikl
s cílem vymezit pomoc státu, především vnitrozemské plavbě. Požadavek
na jeho zpracování byl zařazen do programu nelegislativních úkolů vlády
na druhé pololetí loňského roku na základě podnětu odborné veřejnosti.
Do jisté míry to souviselo s vyhlášením konkurzu na Československou
plavbu labskou, ale i s celkovou špatnou ekonomickou situací provozovatelů
vodní dopravy v České republice. Když se tento materiál začal
připravovat a projednával se na úrovni odborných subjektů a nevládních
institucí, byli jsme požádáni, abychom jej rozšířili i o problematiku
námořní plavby, kde je situace obdobně složitá.“„Provedla vláda při
projedná-vání v dokumentu nějaké změny?“„O žádné podstatné
změny se nejednalo, pouze v bodě číslo jedna usnesení vlády (urychlit
přípravu stavby ke zlepšení plavebních podmínek na dolním Labi) se
odpovědnost za plnění úkolu zúžila na ministerstva dopravy a
zemědělství. Tento krok je v souladu s novým vodním zákonem, který
nabyl účinnost od začátku letošního roku.“
„Jaké konkrétní návrhy řešení jsou v dokumentu uvedeny pro oblast
námořní plavby?“
„Námořní plavby se týkají čtyři body. Dva z nich jsou naplněním
podmínky založené novým zákonem o námořní plavbě přijatým v roce
2000. První bod se týká státní finanční podpory studia námořnického
povolání v zahraničí; již dříve jsme vyhláškou stanovili, kdo, za
jakých podmínek a na co může podporu získat. Nyní je ještě třeba
v rámci kapitoly MDS státního rozpočtu zřídit titul ‚příspěvek ke
studiu námořnického povolání v zahraničí‘, ze kterého by podpora
mohla být poskytována. Její výše by se měnila na základě zájmu
studentů a možnosti státního rozpočtu.
Druhý bod rovněž souvisí s námořním zákonem, ve kterém byla založena
možnost získání podpory státu k provozování námořní plavby. Do
poloviny letošního roku je nyní nutné takový program definovat.
Česká republika byla loni v květnu zařazena na „White list“, což
umožňuje uznávání českých dokladů všemi členskými zeměmi
Mezinárodní námořní organizace IMO
Další úkol se týká deblokace pohledávek České republiky v Ruské
federaci. Ministerstvo financí spolu s ministerstvem průmyslu a obchodu by
mělo řešit využití deblokace zahraničních dluhů k získání
říčně-námořních a námořních lodí za účelem jejich provozování pod
vlajkou ČR. Na základě schváleného dokumentu by mohl být také za určité
podpory státu vytvořen česko-slovenský podnik k provozování námořní
plavby. Tento bod byl k projednání aktuálně zařazen vzhledem k tomu, že
na Slovensku se v současné době řeší privatizace ještě části
společné československé námořní flotily a také proto, že většinu
námořních posádek tvořili společně Češi i Slováci, což nyní
způsobuje určité problémy.“
„A pokud jde o druhou část, týkající se vnitrozemské plavby?“
„V oblasti vnitrozemské plavby je nejdůležitější první bod usnesení
vlády, který řeší urychlení přípravy stavby na zlepšení plavebních
podmínek v kritickém úseku labsko-vltavské vodní cesty mezi Ústím nad
Labem a státní hranicí s Německem. V půlročních termínech bude ministr
dopravy ve spolupráci s ministrem zemědělství vládu informovat o tom, jak
příprava stavby pokročila.
Za velmi důležitý považuji také bod, který MDS ukládá vypracovat novou
koncepci vnitrozemské plavby, protože ta stávající byla zpracovávána již
před téměř deseti lety pro odlišné právní a ekonomické prostředí.
Stávající koncepci přijala vláda v roce 1996 návazně na převod
kompetencí k vodním cestám z ministerstva životního prostředí na MDS
s tím, že MDS bylo pověřeno péčí o rozvoj dopravně významných
vodních cest a jejich modernizaci. V současné době neexistuje úplná
koncepce pro celou oblast vodních cest a vnitrozemské plavby, a proto by
novela zpracovaná do poloviny letošního roku měla zahrnovat veškeré vodní
cesty, nejen dopravně významné, ale i přístavy, dále celou oblast
rekreační a sportovní plavby, plavidel, vodní dopravy a
vzdělávání.“
„Ještě se vrátíme k námořní plavbě. V současné době žádná
podpora studia námořního povolání v zahraničí ze strany státu
neexistuje?“
„Ne. Nicméně evidujeme poměrně velký počet dotazů a žádostí.
Považuji proto za důležité, aby tato specifická profese v České
republice nezahynula. I když zde má dlouholetou tradici, pokud bychom
přestali zabezpečovat výuku a vydávat doklady, mohla by být
ohrožena.“
„Výuka v ČR probíhá pouze prostřednictvím společnosti COS Crew
Management?“
„To je jedno ze středisek, přes které, jak nám to umožňuje zákon,
zabezpečujeme získávání nebo zvyšování odborné způsobilosti pro
vydávání průkazů. Určité typy odborností, které nelze získat
v České republice, zabezpečujeme v zahraničí. Záchranářské kurzy je
možné absolvovat v Polsku, další výuka probíhá v rámci výměny na
Slovensku.“
„Na základě nedávno podepsané smlouvy mohou také Slováci získat české
průkazy…“
„Od prosince loňského roku uzavřené ‚Ujednání mezi námořním
úřadem ČR a SR‘ nám umožňuje jak uznávat platné doklady Slováků,
vydané ještě za období společného státu, tak i vydávat občanům
Slovenské republiky – pokud se podrobí všem požadovaným zkouškám a
absolvují zkoušku ze znalostí českého právního řádu – nové české
průkazy.
Česká republika byla v květnu loňského roku zařazena na ‚White list‘,
což umožňuje uznávání českých dokladů všemi členskými zeměmi
Mezinárodní námořní organizace IMO. Díky tomu mohou i slovenští
námořníci, kteří získali české doklady, plout pod vlajkou zemí, na
jejíchž lodích chtějí námořníky zaměstnávat a s nimiž má Česká
republika uzavřeno ‚Ujednání‘.“
„Jak postoupila jednání o de-blokaci ruského dluhu od našeho posledního
rozhovoru v létě loňského roku (viz DN 29/01)?“
„Jednání proběhla celá řada, jsou však vedena především mezi
soukromými subjekty. Na české straně se o možnost řešení deblokace
touto formou uchází společnost České loděnice. Podle dosavadních
výsledků jednání by již v průběhu letošního roku měla být
k dispozici čtyři plavidla. Na jednáních, kterých se účastní
i zástupci MDS, se snažíme poskytnout maximum informací týkajících se
především legislativy – – jako podmínek zápisu plavidla pod českou
vlajku, způsobu registrace apod. Další jednání se zástupci ministerstva
dopravy Ruské federace by se mělo uskutečnit již tento měsíc.“
Máme zájem na tom, aby plavidla, pokud budou provozována českými subjekty,
byla také zaregistrována pod
českou vlajkou
„Čtyři nová plavidla by měla plout pod českou vlajkou?“
„O tom probíhají jednání. Když ministerstvo dopravy bylo požádáno
o zpracování podmínek pro tuto případnou formu deblokace, řešila se
otázka vlajky a charakteru právnické osoby, provádění technického dohledu
při stavbě plavidel v ruských loděnicích a podmínky jejich registrace.
Máme zájem na tom, aby plavidla pokud budou provozována českými subjekty,
byla také zaregistrována pod českou vlajkou.“
Martina Novická
