16. února 2018, čtk, Martina Vampulová
16.2. - Česká republika chce do poloviny roku vyjmout dopravní služby z návrhu obecných pravidel směrnice EU o vysílání pracovníků. Dálková tranzitní doprava by neměla regulaci podléhat. Na včerejší tiskové konferenci to uvedl ministr dopravy Dan Ťok.
Obecná pravidla byla podle europoslankyně Martiny Dlabajové určená jako ochranářské opatření některých evropských zemí pro pracovníky dlouhodobě zaměstnané v cizině, například stavební dělníky, a nikoliv řidiče kamionů, kteří během jediného dne projedou i více evropských zemí. V každé zemi by přitom měli splňovat obvyklé podmínky pro zaměstnávání, tedy obvyklou mzdu, další náhrady i smluvní podmínky.
„Musíme spojit síly a hájit české zájmy společně v Radě EU i v Evropském parlamentu,“ uvedla Martina Dlabajová, která se jako stínová zpravodajka frakce ALDE účastní třístranného jednání mezi Komisí, Radou a Evropským parlamentem.
Podle Dana Ťoka je současná podoba směrnice pro tuzemské dopravce likvidační. „Jde o narušení volného pohybu zboží a služeb. Pokud doprava ve směrnici zůstane, byrokratické a mzdové podmínky české dopravce zlikvidují,“ uvedl.
Revize balíčku obecných pravidel by měla být dokončená do pololetí letošního roku, kdy skončí bulharské předsednictví. Ve stejné době by podle Martiny Dlabajové měl vzniknout paralelní balíček určený pro dopravce.
Případ českého řidiče, který si v Německu vymohl doplacení mzdy na tamní úroveň, může být precedentem pro další žaloby. „Skladba mzdy v České republice je přitom vícesložková, což v Německu nebylo vůbec zohledněno,“ upozornila Martina Dlabajová. Hromadné žaloby či tlak odborů mohou mít podle jejích slov nakonec dopad i na velké průmyslové podniky, které si dopravu do zahraničí objednávají. Zasažena tak může být celá česká ekonomika.
Ustanovení směrnice přitom mnohdy nedodržují ani řidiči ze západoevropských zemí. Při loňské preventivní kontrolní akci ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva dopravy na hraničních přechodech Rozvadov a Hatě bylo zjištěno, že zatímco řidiči z nových členských států EU mají většinou k dispozici pracovní smlouvy v několika evropských jazycích, řidiči ze západních států o povinnostech při vysílání často nemají ani základní informace.
Další souvislosti německého zákona o minimální mzdě?
Ale nejde jen o směrnici EU. Na zajímavé souvislosti dopadů zákona požadujícího vyplacení německých minimálních mezd i zahraničním řidičům pracujícím pro neněmecké firmy upozornil také mluvčí sdružení ČESMAD Bohemia Martin Felix. I on zmiňuje případ řidiče české firmy, kterému Deutsche Post musí dorovnat mzdu na minimální německou úroveň. „Přestože Evropská unie už téměř tři roky není schopna rozhodnout, zda německý zákon o minimální mzdě je v souladu s evropským právem a vede s Německem infringement, některé soudy, jak se zdá, vyžadují jeho plnění. A dokonce ne přímo po dopravní firmě, ale po jejím zákazníkovi, který levnější službu rád nakoupil. To odhaluje zásadní problém našich dopravců, po nichž německé firmy požadují písemné potvrzení, že svým zaměstnancům zvýšili mzdy na německou úroveň, ale odmítají toto zvýšení mzdových nákladů zohlednit v cenách za objednanou dopravu,“ řekl a dodal: „Přestože tento případ je zatím ojedinělý, velmi specifický a je kolem něj ještě řada nejasností, ukazuje, že původně ochranářské opatření mající omezit levnější konkurenci z chudší východní Evropy se bumerangově vrací do země svého vzniku. Budou-li bohatší státy Evropy chtít pod záminkou péče o sociální spravedlnost po těch chudších, aby zvedly cenu práce na jejich úroveň, budou si ji i muset zaplatit. V případě, že tento v praxi těžko splnitelný požadavek povede ke krachu našich podniků, zaplatí za služby svých dopravců osvobozených od východní konkurence ještě daleko více než doposud.“
(čtk, mna)
