20. března 2003
V současné době ministerstvo dopravy připravuje návrh novely zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 60/2001 Sb., č. 478/2001 Sb., č. 62/2002 Sb., č. 311/2002 Sb. a č. 320/2002 Sb., který by mělo předložit do vlády 30. června. O jednotlivých připravovaných úpravách jsme hovořili s ing. Evženem Predigerem
z Odboru agend řidičů ministerstva dopravy.
„Co je hlavním důvodem pro úpravu stávajícího zákona č. 361//2000 Sb.?“
„Všechny změny, které se nyní připravují, mají jediný cíl – zlepšit bezpečnost provozu na pozemních komunikacích v České republice tak, aby odpovídala standardům běžným v Evropské unii. Jen pro ilustraci – členské země EU se rozhodly snižovat do roku 2010 počet smrtelných úrazů v provozu na pozemních komunikacích, a to ročně minimálně o 40 procent.
Do zákona bude nutné také zapracovat některé změny v evropských předpisech, které byly nebo budou přijaty v dohledné době.“
„Můžete to konkretizovat?“
„Týká se to například Úmluvy o silničním provozu, Úmluvy o dopravních značkách a signálech (obě byly přijaty v roce 1968 ve Vídni a letos mají být aktualizovány) či Směrnice 275/2000/ES, o řidičských oprávněních. V souhlasu se Schengenskou dohodou by do novely mělo být zapracováno například i to, že zákaz řízení motorového vozidla udělený v jedné členské zemi bude platit v celé Evropské unii. Bude také nutné sladit některé pojmy v jednotlivých zákonech a některé pojmy (například křižovatka, obec či příslušný úřad s rozšířenou působností) upřesnit.
V potaz by měla být vzata i doporučení Konference evropských ministrů dopravy CEMT o bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Jedná se třeba o rychlostní limity (50 km/h v obci, 120 km/h na dálnici mimo obec – my předpokládáme zachování 130 km/h), separaci dopravy, ochranu zranitelných účastníků provozu na pozemních komunikacích (zejména dětí) či o prvky ovlivňující bezpečnost provozu na silnicích 2. a 3. třídy.
Upřesněny by měly být také povinnosti vlastníků motorových vozidel – například zákaz používání některých barevných kombinací určených pro vozidla integrovaného záchranného systému jinými účastníky provozu na pozemních komunikacích. Dále by zde měla být stanovena i oznamovací povinnost vlastníka motorového vozidla při přestupku.“
„Budou v novele zohledněny například i připomínky Policie ČR ke stávajícímu zákonu?“
„Pochopitelně, a nejen policie, ale také krajských úřadů, obcí s rozšířenou působností, ministerstva zdravotnictví a odborné veřejnosti obecně. Zákon by tak měl policii opět umožnit zadržovat řidičské průkazy a v zájmu bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích přijímat některá předběžná opatření. Zákon by také měl vytvořit právní rámec pro vytvoření registru řidičů, který by byl upraven ve vztahu k přestupkům, a to jak řidičů, tak neřidičů a cizinců.
Zákon by měl policii opět umožnit zadržovat řidičské průkazy
Důležitou změnou bude i zavedení bodového systému hodnocení řidičů včetně výchovy, vzdělávání, doškolení, přezkoušení a zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorového vozidla. V neposlední řadě by mělo dojít ke zpřesnění kompetencí ve státní správě v oblasti provozu na pozemních komunikacích. Přímo do zákona by také měla být zapracována – v návaznosti na věcný záměr zákona o přestupcích – problematika pokut. Určité úpravy by měla doznat i oblast ‚státního odborného dozoru‘.“
„Některé z těchto úprav se zvažovaly již při přípravě zákona z roku 2000…“
„Ano, například povinnost celoročního svícení ve dne. Je prokázáno, že celoroční svícení výrazně přispívá k bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Třeba ve skandinávských zemích je tato povinnost zakotvena v zákoně a obdobný záměr má například i Švýcarsko.
Ještě bych se však rád vrátil k harmonizaci s legislativou Evropské unie. Některé zkušenosti Evropské unie pokládáme za přínosné – týká se to například harmonizace skupin řidičských oprávnění, jednotného řidičského průkazu, jednoznačně definovaných podmínek pro udělení řidičského oprávnění (věk, odborná způsobilost, zdravotní způsobilost) či skutečnosti, že zákaz řízení motorových vozidel v jedné zemi EU platí v celé unii. Na druhou stranu však máme výhrady k nejvyšší možné hladině alkoholu v krvi při řízení motorového vozidla – ta je podle Směrnice Rady u řidičů neprofesionálů 0,5 g/l a profesionálů 0,3 g/l. Je však nutné podotknout, že i v EU jsou nyní snahy tyto limity zpřísnit.“
„Zmínil jste se o tom, že do novely budou zapracovány i připomínky odborné veřejnosti. Kdo všechno se na její přípravě podílí?“
„Byla vytvořena pracovní skupina pro přípravu novely zákona, do níž na základě výzvy ministerstva dopravy jmenovaly své zástupce následující orgány – ministerstvo obrany, ministerstvo vnitra, BIS, Policejní prezidium Policie ČR, ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo zdravotnictví, Královéhradecký kraj, úřad obce Jihlava, Magistrát hlavního města Prahy, Ústav státu a práva, Autoklub ČR, Ústřední automotoklub (ÚAMK ČR), Odborový svaz pracovníků dopravy, Asociace autoškol ČR, Centrum služeb pro silniční dopravu, Centrum dopravního výzkumu a Dopravní akademie. A pochopitelně také ministerstvo dopravy, které za přípravu novely odpovídá.“
„Součástí návrhu novely zákona má být podle vašeho vyjádření i systém bodového hodnocení řidičů. Můžete jej stručně přiblížit?“
„Tento systém byl navržen, ale zatím ještě není dokončen. Jeho smysl je zřejmý – stejně jako v případě celé novely zákona má přispět ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. V příslušném paragrafu připravovaného návrhu se praví: ‚Držiteli řidičského oprávnění, kterému byl uložen trest za přestupek nebo trestný čin spáchaný porušením předpisů o provozu na pozemních komunikacích, přidělí příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností trestné body. Trestné body se udělí bez zbytečného odkladu poté, co rozhodnutí nebo rozsudek o uložení trestu nabylo právní moci. Udělení trestných bodů nenahrazuje trest za přestupek nebo trestný čin uložený podle zvláštního právního předpisu.‘
Bodový systém hodnocení kázně řidičů se již osvědčil v řadě motoristicky vyspělých zemí. Trestné body udělené řidiči se budou do určité výše, zřejmě do dvanácti bodů, sčítat. Dosáhne-li řidič tohoto limitu nebo překročí-li jej, bude mu vydán zákaz řízení motorového vozidla na jeden rok. Po této době bude přezkoušen z pravidel provozu na pozemních komunikacích a z jízdy.
Bodový systém hodnocení kázně řidičů se již osvědčil v řadě motoristicky vyspělých zemí – například v Německu, Francii, Velké Británii, Polsku, Řecku a některých státech USA. Praxe v zemích, kde byl tento systém zaveden, prokázala jeho silný výchovný vliv na všechny kategorie řidičů. Jeho výhodou je, že představuje skloubení dvou důležitých složek – policejního dozoru a taxování přestupků trestnými body (represe) a možnosti nápravy problémových řidičů systémem odborné pomoci.“
Milan Frydryšek
